Zbyněk Buřival: Nejvíc mi vydělala fotka limetky, její současný výdělek bude okolo $1500

Fotí. Dělá retuše. Své výtvory pak upravuje a prodává ve fotobankách. Provozuje weby, které (jak jinak) tvoří hlavně fotografie z oblasti geologie. Celý jeho život se tak nějak točí kolem obrázků. To je basti alias Zbyněk Buřival.

Ahoj Zbyňku, i tebe poprosím o pár vět na úvod o své osobě. Děkuji.

Ahoj všem. Pocházím z Brna, často se stěhuju a vyzkoušel jsem řemesel už asi na tři bídy. Vystudoval jsem geologii a pár let jsem pracoval v oboru. V současnosti dělám doktorát a k tomu podnikám v oblasti webových projektů, fotografie a psaní textů. Jsem expert na objevování toho, co v podnikání nefunguje. Mezi mé záliby patří zejména focení, cestování a výpravy na kameny, ideálně všechno dohromady.

Jak ses dostal k fotografování? Bavilo tě focení již od mala a nebo ses k tomu dostal oklikou?

Ještě na ZŠ jsem hodně kreslil a taky trochu maloval, pak ale přišly jiné zájmy a starosti. Na foťák jsem si párkrát sáhnul taky, první slušnější fotka je z roku 1995. Větší boom ale samozřejmě nastal až s nástupem digitálních foťáků. První DSLR jsem si koupil v roce 2005. Občas říkám, že fotím, protože jsem líný malovat :-).

Věnuješ se focení na fulltime a nebo máš ještě nějaké další aktivity?

Focení je pouze část mé obživy, v současnosti dokonce ani není hlavní. Nejvíc času mi jednoznačně zabere doktorské studium geologie na PřF MU v Brně. Ze stipendia bych samozřejmě nepřežil, proto také fotím a provozuji webové projekty. Hodně jsem psal na zakázku, ale to teď omezuji, protože s růstem mých projektů mám na podobné zakázky čím dál méně času.

Co tě na focení nejvíce baví?

Asi ten tvůrčí proces, objevování nových postupů. Jsem prostě hračička. A samozřejmě mám radost, když pak někde vidím vytištěné fotky třeba v kalendáři nebo jako fotoobraz.

Musí k tomu mít člověk vrozený talent a nebo se všechno dá naučit (kompozice, stíny, nasvícení)? A jestliže se to dá všechno natrénovat a talent netřeba, tak odkud? Z knih? Z internetu? A nebo se to musí vyzkoušet všechno stylem pokus / omyl a přijít na to, co člověku funguje nebo nefunguje?

Typická fotobanková produkce a produktové fotografie jsou z valné části řemeslo, ale talent je samozřejmě velkou výhodou. Nicméně samotný talent nestačí, profesionální fotografie je hodně o technické kvalitě. Na to je třeba hodně času a zkoušení. Navíc to bez správné techniky opravdu nejde. Úplně jiná oblast je zase reportážní fotografie, portréty, akty, krajina či umělecká fotografie. Troufám si říct, že v těchto oblastech si bez talentu nikdo neškrtne.

V učení je důležité dívat se na fotky jiných autorů, přemýšlet co udělali, jak to udělali a proč. Technické aspekty se dají z velké části nastudovat z knih a ze záplav materiálů online. Nakonec stejně nezbývá, než fotit a upravovat, jinak se to naučit nedá.

Existuje něco jako fotografické specializace? Tzn. někdo se soustředí jen na fotografování krajin, někdo fotí lidi v pohybu, jiní fotografové řeší portrétové fotografie atd.? Jde to vůbec se takto specializovat jen na jednu oblast? Můžeš se v české kotlině soustředit jen na jeden „typ“ fotografií? A nebo musíš i ve vlastním zájmu umět všechno stejně dobře a nebo aspoň od každého něco? Je možné obsáhnout na profesionální úrovni několik těchto disciplín a nebo to není v lidských silách?

Z pohledu fotobankového fotografa je dobré být univerzální, ale úplná univerzálnost prostě není možná. Každý typ fotografie má svá specifika, vyžaduje jinou výbavu, jiný typ úprav i odlišný styl práce. V podstatě každý fotograf je specialista, jinak to nejde. Já téměř nefotím lidi, nejvíc mě zajímá dokumentační vědecká fotografie, makrofotografie, krajina a památky.

Jak se od sebe tyto „fotografické disciplíny“ liší? Jsou si hodně podobné a nebo je to vlastně zcela odlišná práce a nedá se to moc srovnávat?

Některé oblasti k sobě mají blízko, některé prakticky vůbec. Například módní fotografie, glamour či akt vyžadují vybavený ateliér. Makro či mikrofotografie zase vyžaduje obrovské znalosti v oblasti optiky, speciální výbavu a obvykle i velmi speciální software. Reportážní fotograf si kolikrát vystačí s jedním foťákem a dobrým zoomem, ale zase musí být ve správný čas na správném místě, protože čas nevrátíte. Každý žánr má svá specifika a málokdo se věnuje více jak dvěma oblastem.

Kolik stojí základní výbava pro začínajícího fotografa? A co by měla všechno obsahovat? Bez čeho se každý, kdo to s focením myslí vážně, neobejde?

Solidní kompakt nebo levnější zrcadlovka s objektivem se dnes dají pořídit do 15 tisíc. Podle typu práce budete většinou potřebovat stativ, filtry, karty, náhradní baterie a samozřejmě fotobrašnu. Vstupní investice vyjde okolo 20 tisíc, většina fotografů ale obvykle používá mnohem dražší výbavu.

A s jakým mazlíkem fotíš ty a kolik tě stál?

Moje výbava osciluje v rozpětí 40-80 tisíc, mnoho profesionálů se ale pohybuje spíš u částek 100-200 tisíc. Jednou jsem z legrace s kamarádem fotografem počítal, že kdybychom si každý koupili co opravdu využijeme (nikoliv co bychom chtěli), tak jsme každý u čtvrt milionu jen to fikne.

Dříve jsem fotil poloprofesionální řadou Olympusu, po jejím skončení jsem přezbrojil na Nikon D5100 a Tamron 17-50/2,8, což je základ. K tomu mám několik starých manuálních objektivů na makro a detaily, dva stativy, filtry a hromadu dalších udělátek.

Kde nakupuješ všechno své vybavení? Chodíš si jej osobně vyzkoušet přímo na prodejnu a nebo si jej raději nakoupíš přes internet?

Se svými současnými znalostmi nikomu neradím kupovat něco podle letáku. Každý foťák má řadu různých specifických vlastností, na které z technické dokumentace nikdy nepřijdete. Každý je také zvyklý na jiné ovládání, má jinak velkou ruku, brýle atd. Takže pěkně na prodejnu, osahat, vyzkoušet a pak nakoupit. V ČR je několik solidních prodejců s přiměřenými cenami, u dražší výbavy bych ale nemilosrdně vyjel do UK či USA. Při obvyklé úspoře 30-40 % to u dražší výbavy hraje velkou roli.

Ty sám se věnuješ pouze focení fotek pro fotobanky a nebo řešíš třeba i focení aktů, portrétních fotografií či uměleckých fotek? Lze si tě třeba najmout i jako fotografa po nějakou příležitost (svatby, rauty, společenské akce)?

Na fotobanky fotím hodně, zejména krajiny, památky, textury a různé ilustrační fotografie. Vůbec pro fotobanky nefotím lidi, protože mám osobní výhrady proti nemožnosti kontroly užití u RF licencí. Ročně nafotím několik desítek tisíc fotografií, na fotobankách jich skončí okolo 1 %. Kromě fotobank fotím hlavně různé geologické akce, exkurze, minerály a fotografie pro své projekty. Občas dělám zakázky na produktovou fotografii, interiéry, umění apod., ale zájem je spíše vlažný a nijak zvlášť se nevěnuji propagaci v tomto směru. Svatby jsem fotil pouze několikrát pro kamarády, portréty totéž.

Kolik jsi nejvíce vydělal na prodeji jedné jediné fotky a jak se toho dá docílit?            

Nejvíc vydělala poměrně známá fotka limetky, její současný výdělek bude okolo $1500. Samozřejmě to je za stovky prodaných RF licencí a několik let. A chce to fotit, zkoušet a jednou to přijít musí. Odhadnout trhák předem bohužel nikdo neumí, jinak by fotografové nic jiného nefotili. Mám téměř identickou fotku kiwi a vydělala možná $5, to asi mluví za vše.

Co se musí člověk naučit jako první, pokud chce prodávat fotky ve fotobankách?

Dřív stačilo trochu umět fotit. Dnes je naprostou nutností umět slušně fotit a umět anglicky. Potom je potřeba zvládnout postprodukci pro fotobanky, popisování a samozřejmě nezbytné právní aspekty. Bez toho to prostě nejde. Zdrojů je naštěstí dost, zkušenější fotograf snadno zvládne fotobanková specifika do měsíce.

Jaké faktory rozhodují o tom, zda se daná fotografie bude dobře prodávat a nebo upadne v zapomnění?

Těch faktorů je hodně a ne všechny lze ovlivnit. Například dobře zpracované a hledané náměty jako Vánoce, Velikonoce, Valentýn a různé ilustračky se prodají vždy. Jestli se budou prodávat dobře, závisí hodně na momentu, kdy se ve fotobance objeví, jenže nad tím už nemá fotograf kontrolu. Každopádně obvyklá klišé v průměrném zpracování již mají minimální šance.

Jak vlastně vzniká ona finální fotografie? Co vše je třeba vykonat předtím, než se daný snímek objeví v nabídce nějaké fotobanky?

Nejdřív je samozřejmě potřeba fotky nafotit. Pak je třeba udělat nějaký užší výběr, někde je šum, nevhodná kompozice, neodstranitelné logo atd. Potom následuje úprava fotek, ta se odvíjí vždy kus od kusu a vyprodukuje další odpad. Upravené fotografie se následně musí popsat klíčovými slovy pomocí IPTC tagů a odeslat na fotobanku.

Poznámka: IPTC je zkrácený termín pro IPTC-NAA-Standard, zkratka znamená International Press Telecommunications Council. IPTC popisky jsou textové informace uložené v hlavičce obrázku. Většina fotobank umí tyto informace číst a pomáhá vám ušetřit čas při popisu fotografií.

Po nahrání je ještě většinou potřeba doplnit kategorie a následně jde fotografie ke schválení editorům. Editoři obvykle něco zamítnou a zbytek jde do prodeje. Redukce od focení do portfolia na fotobance je hodně drsná, málo fotografů má v portfoliu více než 3 % toho co nafotí.

Vznikají tvé fotky spontánně a nebo je to vše naplánované a promyšlené do posledního detailu?

Něco mezi tím. Například si plánuji výlety i s ohledem na světlo. Některé složitější náměty samozřejmě chystám delší dobu, ale většinou spíš někam vyrazím a fotím to, co je. Asi to není úplně profesionální, ale víc mi to vyhovuje.

Kolik času ti zabere následná úprava nafocených obrázků a je vždycky nutné si s těmi fotkami pohrát a vylepšit je? Dá se to i bez toho? A nebo bez počítačových úprav dneska nemá člověk šanci uspět?

Bez úprav je to jednoznačně bez šance, prakticky nikdy nedostanete dokonalý výsledek. U jednoduchých a dobře vyfocených fotek je úprava a popis otázkou maximálně 10 minut. Pokud je třeba větších úprav, tak to samozřejmě roste. U panoramat či HDR fotek to je běžně půl hodina nebo hodina, nejdéle jsem asi dělal jednu noční fotku zámku v Radešíně, na kterou padlo přes 8 hodin focení a úprav.

K tomu se váže má další otázka. A sice – jaké programy používáš? A jak dlouho ti trvalo, než ses v nich naučil pracovat?

Základní tahoun je určitě Adobe Photoshop, po deseti letech mám pocit, že už mu trochu začínám rozumět :-). Na panoramata používám freeware Hugin a na skládání HDR fotek Photomatix Pro. Abyste se v nich naučili opravdu dobře pracovat, tak to chce roky, ale základy se dají pochopit za pár dní. A pak to je prostě potřeba zkoušet. Pořád se nepovažuji za nějakého experta na úpravy, prostě se snažím o co nejlepší výsledek a (snad) se to zlepšuje.

Kolik ročně dáš za software a jsi v tomto ohledu takový druhý Mirek Dušín? Tedy žádný warez a vše jen a pouze legálně?

Mirek Dušín rozhodně nejsem, bohužel. To je dáno zejména strašnou propastí cen softwaru a českých platů, rozhodně tomu nepomáhá ani úmyslné omezování zpětné kompatibility u řady výrobců. Snažím se používat legální software, něco legálně nemám, ale v posledních letech se to snažím zkrotit. Momentálně přemýšlím pouze o nákupu Photomatix Pro 5, takže útrata bude asi okolo $120.

Je třeba právě software tím, co tak prodražuje práci fotografa? A která položka je vlastně z tvého pohledu nejnákladnější? Za co musíš ročně nejvíce utrácet?

Pokud uvažujete o Photoshopu, pak může být software významnou položkou. Navíc tím to nekončí, protože ani Photoshop není všemocný. Pro solidní práci potřebujete také dostatečně výkonný počítač, velké disky pro zálohování a slušný monitor. Moje výbava je zatím spíše typicky český low-cost. Fotoaparáty samozřejmě také nevydrží věčně, takže jen na nutném HW a obnově fototechniky je ročně v průměru minimálně několik tisíc, u mnoha fotografů jsou to ale i desítky tisíc.

Kolik si tak účtuje za hodinu svého času profesionální fotograf a co vše musí do ceny zahrnout?

Cenu vždy tvoří opotřebení fotovýbavy, pravidelné aktualizace a nákup SW, průběžná modernizace HW, zálohování a samozřejmě práce fotografa. V mnoha případech také cestovní výdaje, placení rekvizit, lokací, modelů, asistentů, nájem ateliéru a řada dalších položek. Mimochodem i u nejlevnější produkce je jen amortizace na jednu fotku okolo 3-4 Kč, asi je pak jasné, proč nejde dělat produktovky na zakázku za 10-20 Kč. Navíc většina klientů nechápe, že fotka není jen o „cvaknutí“, ale že třídění a postprodukce běžně zaberou 2-3x více času jak samotné focení. Proto třeba u svateb a dalších zakázek stojí hodina focení běžně přes 1000 Kč, často i několik tisíc. Jenže na jeden den focení padnou minimálně další dva dny třídění, úprav a papírování. Proto je ta částka taková.

Stává se ti třeba někdy, že se fotka chytne až po letech a lidé ji tak objeví s velkým zpožděním?

Vyloženě staré fotografie se na fotobankách obvykle nechytí, ale u přímých zákazníků samozřejmě nehraje stáří fotky roli. Někdy se fotka třeba chytne až po půl roce, to se stává.

Jak vlastně velké je tvé portfolio fotek ve fotobankách?

V současnosti má moje portfolio kolem 800 fotografií. To je na začátečníka hodně, ale na zkušeného matadora zase hodně málo. Abych to dal trochu do perspektivy, tak nejlepší mají desítky tisíc fotek, ale to jsou většinou fotostudia a nedělá to jeden člověk. Většina zkušených borců má několik tisíc fotek. Portfolia přes 200 fotek dosáhne podle některých statistik jen méně jak 5 % fotografů.

Musíš fotky či záznamy ve fotobance nějak aktualizovat? Musíš se o fotky z minulosti nějak více starat a nebo to je jenom o tom prostě vytvářet stále nové a nové kusy a nahrávat je do fotobank?

Někdy není na škodu některé vyloženě slabé kusy promazat, někde zase upravit popisky, přidat klíčová slova a podobně. Ale málokdo (včetně mě) se do takových aktivit pouští. Většina času padne na přidávání nových fotek.

Které fotobanky jsou podle tebe nejlepší z pohledu fotografa a proč? A které využíváš jako nakupující? A vůbec – nakupuješ ty sám nějaké fotky ve fotobankách? Nebo si raději všechno spíchneš sám na koleni?

Z hlediska prodejů je určitě favoritem mikrofotobanka Shutterstock, pro RM licence pak fotobanky jako Getty, Corbis a Alamy. Pro nákupy například pro webové projekty vychází asi nejlíp DepositPhotos a 123RF. Zatím nekupuji nic, ale pro plánované projekty mám nákupy v plánu. Snažím se samozřejmě maximálně využívat vlastních zdrojů, ale není to vždy možné.

Dokážeš třeba ocenit i práci jiných a koupit si cizí fotku, i když ji zrovna vůbec nepotřebuješ? Jen abys třeba ocenil kvalitní práci začínajícího fotografa a povzbudil jej k další tvorbě. Nebo kupuješ fotky jen a pouze ve chvíli, kdy je skutečně potřebuješ?

Až jednou budu rentiér, tak to zcela jistě budu dělat. Momentálně na podobnou činnost bohužel nemám prostředky.

Kolik vlastně stojí jedna fotografie ve fotobance? Vím, že se liší dle licencí. Vzhledem k tomu, že asi málokdo zná tak dobře jako ty, mohl by ses právě o licencích k fotkám trochu rozpovídat a říci, proč se tedy ceny některých fotek ve fotobankách tak zásadně liší? Proč některé licence si lze pořídit jen na omezenou dobu a jiné dávají do rukou kupci doživotní licenci k nakoupeným fotkám?

Pokud se bavíme o běžné fotce pro ilustraci letáků, časopisů, webů a podobně, záleží na počtu nakoupených fotografií. Jedná se obvykle o nevýhradní fotografie v licenci RF (royalty free), které mají méně omezení a obvykle jsou natrvalo (s doživotní licencí). Jejich cena se pro běžné formáty pohybuje od 10 Kč do 200 Kč, většinu licencí pro webové rozlišení lze bez problémů sehnat do 30 Kč. Výhodnější je samozřejmě předplatné pro větší odběry, kdy lze cenu srazit i pod 10 Kč.

Úplně jiná situace je u speciálních fotografií s licencí RM (rights managed). Ty se obvykle prodávají výhradně, za konkrétním účelem a na určitou dobu. To je proto, aby například nedošlo k užití stejné fotografie konkurencí zrovna ve chvíli, kdy je fotka tahákem vaší reklamní kampaně, máte ji na titulu prestižního časopisu nebo na novém produktu. Těchto licencí se prodá mnohem méně a vyžadují speciální evidenci, proto jsou pochopitelně mnohonásobně dražší.

Více o těchto licencích najdete v mém článku na www.diginomad.cz.

Vím, že patříš k zastáncům těch, kteří razí heslo, když někde nějakou fotku stáhneš, nezaplatíš za ni a pak po tobě někdo chce peníze za licenci, tak plať. Nicméně právě na tomto faktu si tady firmy jako Profimedia, ISIFA a vymáhací agentura Logicall  založily živnost, kdy po lidech vymáhají desetitisícové částky jako v případě RM (right managed) licencí za obrázky pro klasický web. Jaký ty na tohle máš názor? Odsuzuješ to a nebo takovou aktivitu vítáš?

Kauza ohledně Logicall byla již mockrát probírána jinde a zřejmě by vydala na několik samostatných článků. Hlavní problém je samozřejmě přístup samotné fotobanky. Nejsem si také jistý, že fotografové něco z vymožených částek kdy uvidí. Spornou otázkou je i výše vymáhaných částek a celý proces vymáhání, na druhou stranu řada postižených fotky skutečně ukradla, takže situace není úplně černobílá. Fotobanky jako Profimedia zastupují autory obvykle výhradně, většina ostatních fotobank je ale nevýhradní a tudíž nic vymáhat nemohou – neví totiž, jestli to neprodala konkurence.

Jedinou pozitivní věc na celém tomto cirkusu vidím v tom, že konečně spoustě lidí došlo, že nejde cokoliv kdekoliv stáhnout a zvesela používat. Bohužel úcta k digitálním výtvorům je stále blízká nule, moje vlastní průzkumy například ukazují, že pouze 1 až 2 užití z desíti jsou skutečně zaplaceny. U známých fotografů je toto číslo ještě tragičtější.

A co říkáš na to, že právě samotná Profimedia, která tak prostřednictvím inkasní agentury Logicall úpěnlivě hájí práva autorů fotek, tak vymáhala peníze za snímky NASA, které jsou veřejně dostupné?  Je známa i spousta případů, kdy byly částky vymáhány neoprávněně (viz případ Internet Info a oXy Online s.r.o., kdy obě firmy měly fotky zcela legálně zakoupené). A takových případů je samozřejmě více.

Není to tak trochu úsměvné, když se fotobanka snaží vymáhat peníze za ukradnuté snímky a přitom má sama stále máslo na hlavě? Jaký je tvůj názor na celou tuto záležitost?

Byla prokázána řada pochybení, vymáhání neoprávněných požadavků, vymáhání poplatků za public domain fotky z NASA a podobně. Škodí to fotobankám a poškozuje to i fotografy, kteří to pak schytají bez vlastního přičinění. Fotobanka by měla být prostředníkem, který zajišťuje klientovi kvalitní fotky a fotografovi vyplácí přiměřený podíl. Současná situace má do ideální rozhodně daleko, ale konkurence je tvrdá a excesy se vždy časem vymstí. Tvrdě na to doplatila například původně nejlepší mikrofotobanka Istock, kterou dnes řada fotografů bojkotuje a klienti od nich prchají.

Zbyňku, chtěl bys na závěr našim čtenářům něco důležitého vzkázat?

Pokud to s fotobankami myslíte vážně, začněte hned, lepší už to nebude. A hlavně vytrvejte, jinak to prostě nejde. Co se rad do života týká, tak na to jsem ještě moc mladý :-).

Dobře, počkáme si tedy ještě pár let :-). Zbyňku, děkuji, že sis našel čas a podělil se s námi o své zkušenosti. Já na závěr ještě zmíním ještě pár adres:

• www.burival.com – Zbyňkův osobní profil
• www.diginomad.cz– jeho blog o podnikání
• www.stockphotography.cz/jak-a-proc-zacit-na-mikrofotobankach/ – rady a tipy, jak začít na fotobankách pro začátečníky

Zdroj: http://objevit.cz/zbynek-burival-nejvic-mi-vydelala-fotka-limetky-jeji-soucasny-vydelek-bude-okolo-1500-t54216

Source : Krcmic.cz