Více než rok po operaci očí

Už někdy od patnácti jsem měl nosit brýle. Vlastně jsem je začal nosit až ve chvíli, kdy jsem skutečně na střední škole neviděl na tabuli. Tehdy jsem měl asi 1,5 dioptrie na každé oko. Tedy nebyl jsem úplně slepý. Hlavně jsem ani nevěděl, že vlastně mám nějakou oční vadu, protože už vám za ty roky přijde tohle prostě normální.

Uďo, to neuní noumáuní…

Až u vyšetření u očního doktora, někdy právě v těch 15 letech, kdy mi prostě někdo konečně ukázal, jaké to je vidět ostře :-).

Nosíme brýle a nebaví nás to…

Takže okamžitě následovaly brýle, které jsem samozřejmě nenosil, protože jsem z toho měl mindrák.

I když mi samozřejmě hrozně slušely, dokonce mi holky říkaly, že v nich vypadám více inteligentně. Což se dalo brát také tak, že když si je sundám, tak vypadám jako debil…

Navíc se s brýlemi nedalo sportovat. Pořád vám to překáží, v létě z nich máte otlačený nos. Sem tam je nechtěně zalehnete :-). Prostě pořád něco. Logicky tehdy následovalo zkoušení čoček.

Paradoxní bylo, že tou dobou jsem už pomáhal Vlastovi z Vasecocky.cz (budiž mu země lehká, Vlasta měl bohužel letos autonehodu :-() s psaním článků a tiskovek o kontaktních čočkách. Věděl jsem (a vím) o nich snad úplně všechno. Jak o ně pečovat. Proč kontaktní čočky nepřenášet.

Tedy, proč nenosit čtrnáctidenní kontaktní čočky třeba měsíc. Ono to slovíčko čtrnáctidenní tam není jen tak ze srandy…

Jak o čočky pečovat. Co dělat, když vás čočky v oku řežou (časté u měsíčních čoček). A tak dále. Ale vlastně jsem tehdy dělal vše špatně. Asi není divu, že ani čočky mi tehdy moc neseděly. Až pak mě po více než roce používání měsíčních čoček napadlo začít se řídit radami, které jsem sám sepsal. Přesedlal jsem na jednodenní čočky, které nepálily, neřezaly.

Hodně právě závisí i na výběru vhodného typu čoček, některé typy čoček vám sednou hned, některé nikdy. Já si oblíbil Biotrue, protože mě prostě v očích nedráždily. Ano, jsou dražší, ale mohl jsem je používat klidně několik dní v kuse za sebou (myšleno tak, že jeden pár čoček používám vždy jen jeden den, jak se má, ale další den si vezmu další, další den další atd.). Ostatní čočky mě totiž vždy při pravidelném používání začaly dráždit oči a musel jsem pak zase na pár dní přesedlat na brýle.

Jdeme na operaci

A tak logickým krokem byla operace očí. Prostě jsem si jednoho dne řekl, že je lepší mít pár let pokoj od brýlí a čoček a dá za to pár desítek tisíc, když stejně na stará kolena budu muset brýle asi nosit tak jako tak. 

Problémy nastaly už na klinice, kdy mě nakonec na operaci ani nechtěli pustit (kvůli příliš tenké rohovce, až tam jsem pochopil, že ne každý může jít na operaci). Nakonec jsem ale primáře ukecal. Problém je v tom, že když se operace nepovede, můžete si nechat oči klidně stejným způsobem zkorigovat ještě několikrát. Pokud máte „normální zdravá očka“. U mě měli jenom jeden pokus…

Asi se řídili heslem, že kdo neriskuje, nic nezíská…

Samotná operace byla rychlá, nic mě nebolelo, po pár minutách bylo hotovo. Ale po operaci – no sranda to fakticky nebyla. Představte si, že si hodíte do očí tak dvě hrstičky písku. A máte je tam po celý den. Oči ani nelze první dny otevřít, bez prášků na bolest a na spaní se ani normálně nevyspíte.

Ale jak se říká – pro krásu se musí trpět. Tak jsem trpěl. Jako pes…

Po týdnu už bylo relativně vše v pohodě. Prvního půl jsem byl nadšený. Asi až po roce jsem si vzpomněl na mého kamaráda, který na laserové operaci taky byl a říkal, že by na to asi znova nešel.

On na rozdíl ode mě může. Povídal mi o tom, že musí nosit teď s sebou oční kapky, protože má hrozně suché oči. Trpím tím samým. Schválně jsem se na to doktorů ptal, jak velké riziko tu je. Odpovědi byly vždy stejné, pokud něco takového nastane, není to v důsledku operace. No nevím. Jako po operaci se cítím lépe, je fajn nemuset nosit brýle, ale rozhodně to není tak, že byste se své oči nemuseli starat. Oči se častěji unaví, musíte nosit s sebou kapky do očí, daleko častěji mám záněty očí, prostě není to zrovna nějaká výhra. Bohužel, ať chci nebo nechci, musím souhlasit s tímto článkem: http://www.ocnioptik.eu/akantameby/uvadeji-reklamy-na-laserove-operace-oci-objektivni-informace/

Já jej naštěstí četl už předtím. Věděl jsem o možných rizicích, ptal jsem se lidí, co na operaci byli před lety, jak se cítí nyní. Ale přijde mi trochu divné, že o těchto rizicích své pacienty neinformují také kliniky provádějící operaci očí. Myslím, že pacienti by pak nebyli překvapení, že sice jeden problém vyřešili (vidí ostře), ale další přibyly…

 

Source : Krcmic.cz