Tajemství dlouhodobého vztahu 1/3

Jsou spolu desítky let ve spokojeném manželství nebo partnerském vztahu. I přesto respektují jeden druhého a jsou stále spolu. Zatímco jiní se již po týdnu nemohou přijít na jméno. Co za tím vězí? Jaké je tajemství dlouhodobých vztahů a podle čeho poznáte, že jste si vybrali dobře?

Zkusil jsem nějak shrnout svoje poznatky, něco jsem načetl v chytrých odborných publikací se zdrojem “Internet” :-D. Odráží to, co si myslím, že je důležité pro to, abyste spolu vydrželi, když ne na furt, tak aspoň na hodně dlouhý čas. Jedná se dost často o mé osobní názory a zkušenostikteré odráží to, co jsem zažil, viděl a slyšel u svých kamarádů, známých i neznámých i to, co jsem neviděl a neslyšel :-D.

Je to asi jeden z nejdelších textů, co jsem napsal, takže už teď je mi jasné, že to nedáte napoprvé.

Ale myslím, že za přečtení to stojí. Kdo se chce něco dozvědět, ten si těch pár minut najde.

Zároveň bych tímto chtěl vyslyšet prosby mého dobrého kamaráda (no on to ani není kamarád, je to spíše něco méně než známý, ale můžeme mu tak říkat :-D). A proto v tomto článku nezazní tolik sprostých slov, jako v článcích jiných . Aby se vám to lépe četlo – ale nějaká tam budou, sorry jako.

Víte, proč jste spolu

Možná se vám stalo to samé. Po počáteční zamilování jste se najednou probrali do tvrdé reality. Odhodili jste růžové brýle někam do kouta a položili jste si zásadní otázku – co tady vlastně dělám? Proč vstávám i po letech vedle toho samého člověka? A proč s ním jsem? Je to ten pravý / pravá? Nevybral jsem si špatně?

Tyto pochybnosti potkají dříve nebo později každého z nás. Čím mladší jste, tím častěji si budete tuto otázku pokládat. Jak budete stárnout, budete mít více životních zkušeností a  tím více toho víte o sobě samých, víte už, co chcete (a co nechcete) a podle toho si také vybíráte svůj protějšek. A tím méně máte potřebu provádět tento test ve vlastní mysli (pokud jste si vybrali dobře).

Ve šťastném vztahu se na tuto otázku neptáte sami sebe každý den. JEDNODUŠE TO VÍTE. Jste si vědomi silných stránek vašeho životního partnera či partnerky, kvůli kterým se navzájem tolik respektujete a toto pouto je natolik silné, že vám pomáhá i v tom, že dokážete partnera přijmout i se všemi jeho nedostatky. Právě vzájemný respekt a pochopení jeden druhého vám totiž pomůže překonat i partnerské krize, které se taktéž vždy jednou za čas objeví.

Něco vám ve vztahu dlouhodobě chybí, anebo se vám toho nedostává v takové míře, jak byste si zrovna představovali.

Pak se dost často stává, že začnete pochybovat, jestli jste si skutečně dobře vybrali. Anebo se čirou náhodou v tomto těžkém období zamilujete jinde. Nebo se „nechtěně“ vyspíte s někým jiným a zamilujete se jinde :-). Anebo – někde se jen „nechtěně“ s někým vymrdáte a chytnete AIDS a chcípnete….těch možností, jak tohle většinou končí, je nepřeberně mnoho.

Ale abyste byli ve vztahu spokojení, musíte nejdříve přijmout sami sebe. Musíte sami sebe poznat. Vědet, kdo jste a co od života chcete. Co chcete vidět, zažít, poznat a zkusit. Jací lidé vám vyhovují a jací ne.

Tyhle poznatky nám pomáhají si utvořit vlastní náhled na svět. Formují naše názory. Umožnují nám nahlédnout na různé komplikované životní situace z jiného úhlu pohledu, než jen z toho našeho a pochopit, že nás názor nemusí být vždy ten jediný správný. Že nic není jen černé nebo bílé (a proto je hloupost vyřknout nad někým rychlý soud, bez znalosti veškerých podrobností o jeho minulosti). Podle všech těchto poznatků si pak i volíme svého životního partnera. A abychom si jej správně vybrali, tak musíte mít…

… s kým a s čím srovnávat. Abyste už věděli, co dokážete tolerovat a co ne. Abyste poznali, že všude ve světě je v podstatě chleba o dvou kůrkách. Že nikdy nebudete mít partnera, který by neměl ŽÁDNÉ nedostatky (vždy vám bude něco na tom druhém vadit, otázka je jen jak moc a jak moc zásadní problém to pro nás je). Každý má nějaké chyby a každý je mít bude. Pouze pro každého z nás mohou být nedostatky druhého zcela nepodstatné a pro někoho zase zcela zásadní… vezměme si třeba takové nesklopené záchodové prkénko.

Pro někoho zcela nedůležitá věc, které by si ani nevšimnul a vůbec by jí nevěnoval pozornost. Proč taky, vždyť o nic nejde. Je to obyčejné plastové prkénko na hajzl za bratru 100 Kč. Ale…. Ale jedno takové posrané záchodové prkýnko vám může klidně dočista zničit celý vztah. Protože pro vaši milou (říkejme ji pracovně třeba „typická česká děloha chodící na emimino.cz“) to jedno nesklopené prkénko může představovat nepřekonatelný problém.

Zpočátku to bude vypadat tak, že se vám bude připomínat s tím, abyste to prkénko sklopili (bude to vás nejspíše zpočátku zkoušet velice mile). Vy na to proto ze začátku budete úplně srát, až to vygraduje do situace, kdy se vaše milující partnerka promění v sedmihlavou saň a začne vás pomaličku nenávidět (a řekněme si to na rovinu – právem – protože se nesnažíte, bude schopná tolerovat, že na něco občas zapomenete, ale ne to, že neděláte nic pro to, aby se něco změnilo).

Její nenávist bude časem nabírat na intenzitě, až vás jednoho milého dne vaše milovaná milá mile probodne velice milou lžící nebo milou vařečkou….

Rada do života – neřešte banality. Život je moc krátký na to, abyste řešili podobné kraviny – prkénka nevyjímaje. Anebo to aspoň otočte ve vtip a dělejte si z toho srandu, je to podle mě ta lepší varianta, jak se s něčím podobným vyrovnat.

Na podobné bázi zlehčování věcí funguje i můj tolik oblíbený černý humor, který prostě člověku pomáhá se vyrovnat i s tragickými a katastrofálními situacemi, které se dennodenně dějí kolem nás. Jen si tyto okamžiky pak díky černému humoru nepouštíte až tak moc k tělu a nemáte potom tak negativní náhled na svět a na život samotný. Zkrátka se nad tyto věci (i díky humoru) umíte povznést. Ale to jsem trochu odbočil (to já rád :-D).

Samozřejmě je složité někoho respektovat a milovat, když ten debil a jeho poslední dvě mozkové buňky nezvládnou ani tuto triviální operaci, kterou by (bez uzardění) zvládla i opice po amputaci mozku, se kterým si pro jistotu ještě byl někdo zahrát basketball. Ale – není to jedno? Je to skutečně takový zásadní problém, nad který se nedokážete povznést?

Co je lepší – mít doma blbečka, co nesklopí prkénko, anebo nevyléčitelného alkoholika, který propije vždy celou výplatu a ještě vás ztříská do němoty? Co byste byli ochotní spíše snášet? Já být ženská, asi raději budu celý život sklápět prkénka… (i když takové jedno přes hubu také není zcela k zahození – ale – jen občas :-D)

Pokud i vy neustále řešíte to posrané záchodové prkénko, zkuste prostě příště srát do hajzlu a ne na prkýnko….. Protože mě už to fakt nebaví uklízet, vy dementi, zvlášť, když přijdete „jenom“ na návštěvu…

Snad jste ale pochopili díky výše zmíněným řádkům, co jsem se snažil říct. VŠE SE ODVÍJÍ OD SKLOPENÉHO ZÁCHODOVÉHO PRKÉNKA. Pokud zvládnete jeho manipulaci, čeká vás nejspíše spokojený život až na věky věků vařečka….. Pokud ne, zemřete strašlivou (a vcelku vtipnou) smrtí. Máte možnost volby.

Naučte se řešit jednoduše věci, které jsou podstatné a ty nepodstatné ignorovat (a nezatěžovat jimi ani svou vlastní mysl). Pokud na sobě pozorujete, že vás něco extrémně irituje, mluvte o tom spolu.

Ale v klidu, vztekání a hádky většinou vedou k tomu, že sice protějšek ví, že něco provedl, ale nemá motivaci dělat cokoliv pro nápravu, hodí to zcela na hlavu, anebo natruc to dělat nebude, protože jste prostě pro něj v danou chvíli  „typická česká děloha chodící na emimino.cz“ alias „hrozná píííííča“….

Jste spolu ze správného důvodu

Nejste spolu jen proto, že jste zbyli jeden na druhého.

Ani protože “jste byli již dlouho sami” a tohle byl zrovna jediný člověk, který se vám připletl do rány, i když vám vlastně vůbec nevyhovuje.

Nejste spolu, protože “on/ ona je bohatý / bohatá” a vy se o sebe neumíte postarat a tak mlčky trpíte, jenom abyste měli nohy a ruce v teple a bojíte se postavit na vlastní nohy, protože by to vyžadovalo i nějaké úsilí.

Dříve či později vám bude vadit, že budete muset ohýbat hřbet a být v pozici šlapky, která musí kvůli penězům poslušně dělat, co se po ní chce. Dříve nebo později vám budou všechny peníze světa ukradené a budete je chtít vyměnit za člověka, kterého budete respektovat za to, jaký je… abyste pak mohli skuhrat, proč ten, koho jste si zrovna teď našli (a s kým je vám dobře), není milionář :-D.

Peníze nejsou všechno a rozhodně na nich nelze stavět vztah. Pouze jej mohou udělat hezčí a bezstarostnější. Nic víc, nic míň.

Ale není to dost dobrý důvod na to být s někým ve vztahu. Berte to spíše jako bonus, pokud náhodou váš partner má prachy :-D. A i pokud je má, myslete vždy i na zadní vrátka (mějte nějaký příjem, protože nikdy nevíte, kdy se to posere a vy se budete muset naučit uživit sami). Když zapátrám v minulosti, tak asi nejšťastnější období jsem zažíval v době, kdy jsem vydělával nejméně. A pak nejvíce Source : Krcmic.cz