Základní, anebo záklatní?
Slovo základní označuje něco, co tvoří základ, tedy něco, co je hlavní, nejdůležitější, z čeho se následně vychází. Základní je odvozeno od slovesa klást, které najdeme v různých obměnách ve všech slovanských jazycích polština kłaść, ruština klasť, srbština a chorvatština klȁsti
Zdymadlo, nebo vzdymadlo
Jediný správný způsob zápisu je zdymadlo, slovo vzdymadlo neexistuje.
Zdymadlo souhrnně označuje objekty určené ke zvýšení (=zdýmání či vzedmutí) vodní hladiny ve vodním toku. Pomocí zdymadel je možné převést plavidla...
Obě varianty jsou pravopisně správné, je ale nutné rozlišovat jejich význam. Pokud použijeme sloveso odbí(ý)t špatně, může to významně pozměnit kontext celé věty.
Odbít je spojeno s významem tlouci, mlátit. Odbít tedy použijeme například ve smyslu údery oznámit čas, anebo odrazit míč rukou.
Odbýt...
Slovo chucpe pochází z jidiš. Jde o specifický druh drzosti či opovážlivosti. Označíme-li něco jako chucpe jde obvykle o situaci či kontext ještě silnější než nehoráznost.
Chucpe se používá zejména ve společenském a politickém kontextu. Slovo se často používá k popisu bezpáteřního chování některých politiků.
Pojem chucpe
Celkově je pojem
Shoda přísudku s podmětem v osobě, čísle i rodě je základem českého pravopisu. Pochopit jejich zákonitosti však občas není úplně jednoduché.
Podmět
Jako podmět označujeme základní větný člen, který vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti stavu či vlastnosti. V pasivních větách může podmět představovat cíl děje.
Jak poznat...
Možná si teď lámete hlavu, zda napsat aspoň, nebo alespoň. Lámete si ji však úplně zbytečně, v tomto případě se chyba udělat nedá. Oba dva vary jsou správné, slovníky je uvádí jako rovnocenné. Můžete tedy směle napsat aspoň i alespoň .
Mezi slovy je však stylistický rozdíl: kratší t...
Dvojice slov brzy a brzičko patří mezi nejzákeřnější výjimky českého jazyka. Každý z nás se s tímto chytákem setkal minimálně v diktátě či v pravopisném cvičení.
Výraz brzy je řazen mezi vyjmenovaná slova po Z, a proto je nutné psát vždy y. Brzy používáme, pokud chceme vyjádřit, že něco nastane zakrátko, zanedlouho apod.
Výraz bryskní může být češtinářským oříškem. Slovo pochází z francouzského brusque tedy prudký, hrubý náhlý francouzština slovo přejala z latinského bruscus které můžeme přeložit jako trpký.
Slovník spisovné češtiny a Pravidla českého pravopisu připouští pouze variantu bryskně ačkoli...
Na první pohled by si člověk řekl, že slova mlýn a mlít jsou příbuzná a v obou by proto mělo být ý. Nenechte se však zmást! Slovo mlýn přišlo do češtiny ze staré němčiny, zatímco slovo mlít je původem z praslovanštiny. Ačkoliv tedy obě slova vypadají a znějí podobně, nejsou zdaleka příbuzná.
Ať už je původ slov jakýkoliv, nic to nemění na tom, že...
Nade vši pochybnost x nade vší pochybnost x nadevší pochybnost
Přesto, že se v různých českých textech setkáme se všemi výše uvedenými variantami, pouze jedna z nich je správná. Výraz nade vši pochybnost používáme, když je něco jasné, bez pochyb. V minulosti se místo tvaru všechnu používal výraz vši, varianta