Tags český pravopis

Suita x sujita x svita

Suita, sujita, nebo svita Správný způsob zápisu je suita, či svita, nikoli sujita. Slovo suita/svita má několik významů, označuje: nejstarší instrumentální skladbu se sledem n...

Základní x záklatní

Základní, anebo záklatní? Slovo základní označuje něco, co tvoří základ, tedy něco, co je hlavní, nejdůležitější, z čeho se následně vychází. Základní je odvozeno od slovesa klást, které najdeme v různých obměnách ve všech slovanských jazycích polština kłaść, ruština klasť, srbština a chorvatština klȁsti

Zdymadlo x vzdymadlo

Zdymadlo, nebo vzdymadlo Jediný správný způsob zápisu je zdymadlo, slovo vzdymadlo neexistuje. Zdymadlo souhrnně označuje objekty určené ke zvýšení (=zdýmání či vzedmutí) vodní hladiny ve vodním toku. Pomocí zdymadel je možné převést plavidla...

Odbýt x odbít

Obě varianty jsou pravopisně správné, je ale nutné rozlišovat jejich význam. Pokud použijeme sloveso odbí(ý)t špatně, může to významně pozměnit kontext celé věty. Odbít je spojeno s významem tlouci, mlátit. Odbít tedy použijeme například ve smyslu údery oznámit čas, anebo odrazit míč rukou. Odbýt...

Chucpe

Slovo chucpe pochází z jidiš. Jde o specifický druh drzosti či opovážlivosti. Označíme-li něco jako chucpe jde obvykle o situaci či kontext ještě silnější než nehoráznost. Chucpe se používá zejména ve společenském a politickém kontextu. Slovo se často používá k popisu bezpáteřního chování některých politiků. Pojem chucpe Celkově je pojem

Shoda přísudku s podmětem

Shoda přísudku s podmětem v osobě, čísle i rodě je základem českého pravopisu. Pochopit jejich zákonitosti však občas není úplně jednoduché. Podmět Jako podmět označujeme základní větný člen, který vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti stavu či vlastnosti. V pasivních větách může podmět představovat cíl děje. Jak poznat...

Aspoň x alespoň

Možná si teď lámete hlavu, zda napsat aspoň, nebo alespoň. Lámete si ji však úplně zbytečně, v tomto případě se chyba udělat nedá. Oba dva vary jsou správné, slovníky je uvádí jako rovnocenné. Můžete tedy směle napsat aspoň i alespoň . Mezi slovy je však stylistický rozdíl: kratší t...

Brzy x brzičko

Dvojice slov brzy a brzičko patří mezi nejzákeřnější výjimky českého jazyka. Každý z nás se s tímto chytákem setkal minimálně v diktátě či v pravopisném cvičení. Výraz brzy je řazen mezi vyjmenovaná slova po Z, a proto je nutné psát vždy y. Brzy používáme, pokud chceme vyjádřit, že něco nastane zakrátko, zanedlouho apod.

Bryskní x briskní

Výraz bryskní může být češtinářským oříškem. Slovo pochází z francouzského brusque tedy prudký, hrubý náhlý francouzština slovo přejala z latinského bruscus které můžeme přeložit jako trpký. Slovník spisovné češtiny a Pravidla českého pravopisu připouští pouze variantu bryskně ačkoli...

Mlýn x mlít

Na první pohled by si člověk řekl, že slova mlýn a mlít jsou příbuzná a v obou by proto mělo být ý. Nenechte se však zmást! Slovo mlýn přišlo do češtiny ze staré němčiny, zatímco slovo mlít je původem z praslovanštiny. Ačkoliv tedy obě slova vypadají a znějí podobně, nejsou zdaleka příbuzná. Ať už je původ slov jakýkoliv, nic to nemění na tom, že...
K personalizaci obsahu a reklam a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Více informací