Kdy se slaví Světový den modliteb?

Světový den modliteb je celosvětové hnutí křesťanských žen mnoha tradic, které se každoročně scházejí ke společným modlitbám. Materiály pro tento den jsou každý rok vypracované jinou zemí, pro letošní rok pochází z tichomořského ostrovního státu Vanuatu.

Kdy se slaví Světový den modliteb?

Světový den modliteb se obvykle koná ve svatodušní neděli (1. pátek v březnu), proto také tento den nemá své pevné datum v kalendáři. Obvyklý průběh tohoto dne jsou setkání lidí z různých církví. Setkávají se za účelem chvál a modliteb právě naší (jejich) zemi.

 Co je to Světový den modliteb?

Světový den modliteb je nejstarší ženské ekumenické hnutí na světě, které funguje již 150 let. Jeho mottem je „informovat se, modlit se a pomáhat“. Český výbor SDM doporučuje společné setkání letos odložit na květen i na později.

O Světovém dni modliteb máme možnost připojit se k lidem ve více než 180 zemích světa, kteří Světový den modliteb prožívají a slaví.

Letos se SDM chopily ženy z melanéského ostrovního státu Vanuatu, který má ve státním znaku heslo „v Bohu jsme povstali“.Pro letošní program zvolily text ze 7. kapitoly Matoušova evangelia, verše 24 až 27 o dvou stavitelích z nichž jeden stavěl svůj dům na skále a druhý na písku.

„A tak každý, kdo slyší má slova a plní je bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice a vrhly se na ten dům; ale nepadl, neboť měl základy na skále. Ale každý, kdo slyší má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku. A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl a jeho pád byl veliký.“

Ženy z Vanuatu upozorňují na důležité pojmy pro následující rozhovory. Slyšet a konat. To jsou dvě klíčová slova textu. Tam, kde slyšíme Boží slovo a poté jednáme, stává se boží království skutečností. V takovém případě máme pevný základ, jako moudrý muž v biblickém textu.

SDM a jeho hnutí v různých zemích?

Toto hnutí započaly ženy v USA a pokračují v něm ženy dnes již ve více než 180 zemích světa. Armáda spásy již dlouhá léta spolupracuje s českým výborem SDM (Světový den modliteb) a každý rok spolu se sestrami z dalších sborů zpracovávají materiály do češtiny. Ty jsou pro dospělé i pro děti. Obsahují často například zajímavé recepty či písničky ze země, která materiály vypracovala. V loňském roce se Světový den modliteb slavili i ve sboru Armády spásy v Praze a účastnili se ženy i muži. Akce vždy probíhá podle liturgie, kterou zpracuje vybraná země, minulý rok to bylo Zimbabwe. Naše sborová důstojnice připravila pokrmy podle receptů, které byly součástí liturgie (například salát z mrkve s ananasem). Je vždy krásné mít možnost se sejít jako bratři a sestry v Kristu a dozvědět se něco o další zemi a poté se společně modlit, a to i za bratry a sestry z jiných zemí, kde život není tak jednoduchý jako u nás.

Minulý rok se konalo i ekumenické setkání ve sboru Československé církve husitské, kde se zpívaly krásné zimbabwské chvály a přednášku měla paní doktorka Marie Imbrová, která vyprávěla o životě a svých zkušenostech ze Zimbabwe a přinesla výrobky, které byly vyrobeny přímo tam, například klíčenky, ubrusy či košíky. Světový den modliteb vždy doprovází i charitativní sbírka, v loňském byl výtěžek věnován neziskové organizaci Klub přátel Tenegenge, který vede právě paní doktorka Imbrová. V letošním roce se výbor SDM kvůli koronavirové situaci rozhodl věnovat výtěžek sbírky ženám samoživitelkám z České republiky.

Výbor SDM se do loňského roku setkával několikrát do roka, zpracovával obdržené materiály do češtiny a hledal osobnost, která by mohla mít zajímavou přednášku o práci z dané země. Do této práce se vždy aktivně zapojovali i důstojníci Armády spásy. V letošním roce se přípravný tým nemohl sejít, proto v současné chvíli, kdy je společné setkávání omezené, zvažuje výbor SDM přesunutí konání na květen. Konečné rozhodnutí bude záležet vždy na každém městě, které je do akce zapojené.

Světový den modliteb

Bohoslužby k SDM přinesly na Vanuatu po r. 1980 kanadské misionářky. Později se připojily ženy různých církví napříč ostrovy a po r. 2000 výbor pracuje ekumenicky. V r. 2011 se pořádal Workshop k utužení kontaktů mezi tradičními i nově příchozími křesťanskými skupinami. Od r. 2018 působí pracovní skupina k přípravě programu SDM 2021.

Sbírka 2021
Český výbor SDM chce letošní sbírku vzhledem ke koronavirové situaci věnovat ženám samoživitelkám z České republiky. V současné době oslovuje organizace, které jsou důvěryhodné a s ženami – samoživitelkami pracují. Společná celorepubliková sbírka má vyjádřit poslání SDM: poznávat – modlit se – konat. Vás pak prosíme, abyste sbírku netříštili a nedávali ji na jiné charitativní účely.

Co je třeba udělat po konání modlitebního shromáždění:
Do 14 dnů odeslat sbírku s přiloženou složenkou a hlášením o konání shromáždění na adresu předsedkyně SDM. Přiložte, prosím, 1 nebo 2 fotografie ze shromáždění nebo přípravy. Dbejte také na to, aby z fotografií bylo patrno, že se jedná o shromáždění SDM (vedle účastníků i znak SDM, mapa země liturgie…). Shromáždění konejte pokud možno ekumenicky. Pozvěte i další církve ze svého okolí, i když v minulosti na pozvání nereagovaly. Plakátky vyvěste včas na vhodná místa. Máte-li možnost oznámit shromáždění v místních novinách či rozhlase nebo v regionální televizi, využijte toho. Pozvěte místní duchovní k účasti na modlitebním shromáždění a požádejte je o včasné oznámení v jejich sborech a farnostech.

Informace o souostroví VANUATU

Vanuatu (Nové Hebridy, jak bylo souostroví nazýváno v koloniální době) je zeměpisně oblast tropické Melanésie. Má přes 80 ostrovů, z nichž pouze 65 je obydleno a pouze 14 ostrovů má rozlohu větší než 100 km2. Jejich polohu vymezíme mezi severně ležícími Šalamounovými ostrovy, Novou Kaledonií na jihu, Fiji na východě a Korálovým mořem na západě. Ostrovy jsou vulkanického původu a jsou náchylné k přírodním pohromám včetně zemětřesení, cyklonů a vulkanických erupcí.

Hlavní město Port Vila, leží na jižním centrálním ostrově Efate.

Souostroví Vanuatu se nachází v pásmu vlhkého rovníkového klimatu, s prům. Teplotou 22-27° C. Každým rokem se oblastí prožene v průměru 8 – 10 cyklonů. Jeden z nejhorších cyklonů PAM udeřil v r. 2015. Kolem 75 tisíc lidí přišlo o přístřeší a 96% úrody bylo zničeno.

Na ostrovech jsou černé a bílé písečné břehy a překrásné korálové útesy. V pobřežních vodách žije bohatá fauna – mimořádná pestrost barevných ryb a mnoho dalších mořských živočichů. Na severních ostrovech převládají tropické lesy se stromovými kapradinami, santalovými stromy a týky, najdeme zde i překrásné vodopády. Na jižních ostrovech převládají savany a suché lesy se vzácnými stromy kauri a také kokosové palmy. Z živočichů je nejpočetnější druhově bohaté pestré ptactvo (asi 50 druhů), plazi (gekoni), želvy, netopýři, poletuchy a pouze drobní savci.

Většina obyvatel jsou Melanésané s menšinou Polynésanů na okolních ostrovech. Většina lidí žije ve venkovských sídlech, hlavní město Port Vila má 45 tis. obyvatel.

Obyvatelstvo Vanuatu mluví 113 jazyky a nesčetnými dialekty, mezi nimiž jsou ostré linie. Je to dáno izolovaností života na ostrovech. Běžně se používá jazyk BIS-LAMA, který se vyvinul z lámané angličtiny, francouzštiny a tradičních jazyků. Za oficiální vyučovací jazyky byly přijaty během koloniální historie angličtina a francouzština. V zemi je asi 22% lidí negramotných.

Kultura

Lidé Vanuatu milují hudbu a tanec. Používají se tradiční hudební nástroje jako bambusové bubny s tyčinkami, vyřezávané gongy, flétny, řehtačky. Ty tvoří rytmický zvuk spolu s hlasy, tleskajícíma rukama a dupajícíma nohama. Existuje zde také tradiční „vodní hudba z Vanuatu“, pleskání do vody různě prohnutou dlaní v rytmu zpívané písně.
Na plážích je nepřeberné množství písku, což vedlo obyvatele k tomu, že začali na pískových plochách vytvářet umělecké malby. Tomuto umění se říká sand drawing. Jsou to zvláštní ornamenty na bázi labyrintu, ale lidé se malbami na písku vyjadřují i tehdy, když chtějí něco vysvětlit nebo zdůraznit. V r. 2003 bylo toto umění Unescem přiřazeno ke světovému dědictví.

Vzdělávání

Příchod misionářů a Condominium změnily vzdělávací systém a život lidí. Vytvořil se dvojí školský systém – anglický a francouzský. První 3 roky se děti ve městech učí jazyk BIS-LAMA, zatímco na venkově je výuka v místním jazyku. Primární vzdělávání není povinné. Zákon ukládá snadný přístup, kvalitu a řízení. Vláda poskytuje školám subvence na vyučovací poplatky pro prvních 6 let. Mnoho dětí na venkově má školu ve velké vzdálenosti a některé jsou od velmi útlého věku na internátních školách. Střední vzdělání je dostupné pro majetnější, většina rodin si může dovolit vzdělávat jen své prvorozené dítě. Přednost mají chlapci.

Náboženství

Původně měli lidé Vanuatu svůj vlastní způsob uctívání a každý ostrov uznával vlastní místo odpočinku mrtvých, spojené se svými předky a ostatními duchy.
Lidé Vanuatu neuctívali zvířata ani rostliny, ale věřili, že někde v nebi je stvořitel, jemuž nabízeli oběti, aby mohli existovat. Komunity uznávaly tzv. „taboo places“ – vrcholky hor, pobřežní útesy nebo skalnaté útvary, kterým se lidé vyhýbají a zacházejí s nimi s respektem.
V 19. století přijížděli na ostrovy současně misionáři, badatelé a obchodníci s lidmi. Katolická církev přišla na jih, presbyteriáni na ostrov Efate, anglikáni na sever a Adventisté sedmého dne na ostrov Malakula.
Presbyteriáni (dnes největší denominace), založili první kostel v r. 1852. Dnes zahrnuje křesťanství přibližně 83% celkové populace, 17% tvoří ostatní náboženské skupiny, zvykové víry a kulty. Církevní bohoslužby na Vanuatu jsou obohaceny tradicemi, kulty a náboženskými praktikami lidí Vanuatu. Křesťanství se postavilo proti praktikám kanibalismu a místní náboženství bylo považováno za čarodějnictví. Změnil se také decentralizovaný systém života ve vesnicích.

Historie souostroví Vanuatu

Souostroví objevil r. 1606 španělský badatel Pedro de Quiros (severní ostrov Santo). V r. 1774 připlul na ostrovy kapitán James Cook a pojmenoval je Nové Hebridy, protože mu připomínaly jeho domovinu Hebridy u Skotska. V r. 1906 vzniklo na ostrovech Nové Hebridy Condominium, které mělo společný soudní dvůr, ale Britové a Francouzi řídili odděleně administrativu, zdravotní a školský systém a policejní moc. Život pod dvěma koloniálními mocnostmi byl složitý. Francouzi chtěli obsadit a panovat, zatímco Britové chtěli připravit národy, aby si vládly samy. Konflikt kulminoval v r. 1970, kdy hlavní strany nakloněné k nezávislosti byly podporovány Brity. R. 1979 se zformovala vláda národní jednoty a v r. 1980 byla deklarována nezávislost a ustavena parlamentní demokracie. Země byla přejmenována na Vanuatu, což znamená „země povstala“ a bylo přijato motto „v Bohu jsme povstali“.

Ekonomika

Ekonomika země je založena na zemědělství a pastvě skotu. Živobytí lidí zde bylo vždy závislé na úrodě půdy a bohatství moře, tradiční obživou je zahradnictví, lov a rybolov. Pěstují se YAM (léčivá rostlina), TARO (kořenové hlízy), KUMARA („světlé brambory“), maniok, chlebovník, banány, ořechy, citrusy, vanilka, cukrová třtina, kukuřice a zelenina. Kokosové palmy jsou pokládané za stromy života, využívají se všechny jejich části (kokosové mléko, olej, kopra). Dnes je ekonomický růst Vanuatu založen na turismu (40% HDP), který zaměstnává třetinu obyvatel. Největší obchodní partneři jsou Austrálie, Nový Zéland a Japonsko.

Systém sociálních jistot

Tradiční rodina na Vanuatu je založena na systému sociálních jistot, kde je místo pro každého a kde není chudoba, pokud lidé pracují na své vlastní půdě, pěstují vlastní potraviny a vyrábějí své vlastní produkty pro obchod nebo potřebu domácnosti. Současný měnový systém však tradiční zajištění živobytí nabourává, rostou sociální rozdíly. Lidé z ostrovů zaplavují města, doufají, že tam najdou zaměstnání. Pro venkovany s malou kvalifikací jsou však některá zaměstnání nedostupná a tak se dostávají do neřešitelných situací chudoby.

Ženy

V posledních 20 letech se pro ženy na Vanuatu mnohé změnilo. Od nezávislosti v r. 1980 bylo zvoleno do parlamentu 5 žen, na pozicích vládní exekutivy pracuje 3% žen. V privátním i státním sektoru zaujímají 40% pracovní síly, z rozhodovacích záležitostí však bývají vyloučeny. Příležitosti pro uplatnění jsou limitovány, protože ženy mají nedostatečný přístup ke kapitálu, finančním službám a trhu.
Vážným problémem žen a dívek je genderová situace založená na násilí. Přibližně 60% žen Vanuatu zažije příklady nějaké formy fyzického nebo sexuálního násilí. Právní rámec ochrany proti těmto jevům je v zemi ustanoven, v ústavě jsou ustanovení pro genderovou rovnoprávnost, ale politicky není žádoucí je realizovat.

Světový den modliteb

Bohoslužby k SDM přinesly na Vanuatu po r. 1980 kanadské misionářky. Později se připojily ženy různých církví napříč ostrovy a po r. 2000 výbor pracuje ekumenicky. V r. 2011 se pořádal Workshop k utužení kontaktů mezi tradičními i nově příchozími křesťanskými skupinami. Od r. 2018 působí pracovní skupina k přípravě programu SDM 2021.

Ukázka text modlitby :

Nejvyšší Pane, přítomný v celém vesmíru i v tom nejmenším ze svých tvorů,

Ty, který zahrnuješ svojí něhou všechno co existuje,

sešli na nás sílu svojí lásky, abychom pečovali o život a krásu.

Zaplav nás pokojem, abychom žili jako bratři a sestry a nikomu neškodili.

Otče chudých, pomoz nám vykoupit ty, kdo jsou na této zemi opuštěni a zapomenuti

a kteří jsou v tvých očích tak drahocenní.

Ozdrav náš život, abychom chránili svět a nepustošili jej,

abychom rozsévali krásu a nikoli znečištění a zkázu.

Dotkni se srdcí těch, kdo hledají pouze výhody na úkor chudých a této země.

Nauč nás objevovat hodnotu každé věci, rozjímat s úžasem,

poznávat, že jsme na naší cestě k tvému nekonečnému světlu hluboce spojeni se všemi tvory.

Díky, že jsi s námi po všechny dny.

Buď nám, prosím, oporou v našem boji za spravedlnost, lásku a pokoj.

Amen.

Vanuatu (zajímavosti)

• Republika Vanuatu leží v Oceánii, sestává z více než 80 ostrovů.
• K návštěvě jsou zde ostrovy Espiritu Santo, Malakula, Tanna a Efate.
• Hlavním jazykem je bislamština, úředními i francouzština a angličtina. Celkově se ale hovoří asi 140 dialekty.
• Měnou je vanuatský vatu (100 VT = asi 20 Kč)
• Z Austrálie nebo Nového Zélandu se dopravíte přímým letem.
• Čeští občané nepotřebují pro pobyt do 90 dnů víza, ale musí se prokázat zpáteční letenkou.
• Nejlepším obdobím je sice vanuatská zima, tedy naše letní prázdniny, kdy je nejmenší riziko srážek, ale vyrazit můžete v podstatě kdykoli.
• Ubytování na hlavním ostrově cenově začíná na zhruba 3 000 VT za noc. Na Tanně nejčastěji seženete bambusové domky na stromech s výhledem na sopku za příznivou cenu. Na odlehlejších místech můžete i stanovat, ale pokud plánujete spát mimo kempy, musíte požádat o povolení náčelníka vesnice. Slušností je ho obdarovat, například kavou.
• Přeprava: na hlavním ostrově Efate si můžete půjčit auto, skútr nebo čtyřkolku (podle mě při dvou osobách ideální volba). Určitě doporučuju vyzkoušet i místní autobusy, což jsou dodávky pro maximálně 10 lidí, které zastavují podle potřeby. Na ostrově Tanna je turista odkázaný na předražené taxíky nebo pick-upy se speciálně upravenou korbou na sezení. Je ale potřeba dojít na hlavní cestu.

Vanuatská kuchyně

Místní obdělávají vlastní plantáže, většinou ukryté v džungli daleko od domova, kam musí chodit hodiny pěšky. Chovají hospodářská zvířata, k tomu loví ryby, takže jsou víceméně soběstační. V obchodech dokupují hlavně rýži. Pro turisty je nejlepší možnost nakoupit si na trzích. Pokud chcete zkusit pravé tradiční jídlo, určitě vyzkoušejte některou z variant pokrmu lap-lap. Do banánových listů se zabalí hmota z nastrouhaného kořene chlebovníku, banánů a kolokázie (taro), která se poté připravuje s čerstvým kokosovým krémem v podzemní kamenné peci. Přidávají se různé druhy masa, ale i také sladkou verzi s ovocem.

Recepty z Vanuatu:

Národní jídlo, kuřecí Lap Lap (pro 4 osoby)

4 kusy kuřecích prsíček
Marináda: sůl a pepř, šťáva z 1 citronu,1 lžíce oleje,1 čajová lžička kurkumy, 2 čajové lžičky karí a mleté chilli (podle chuti).

Marinovat alespoň 1 hodinu. Maso opéci na oleji, z každé strany 5 minut.
Podáváme s rýží, kterou dusíme s cibulkou a po chvíli přidáme trochu špenátu, který necháme rozvařit. Přilijeme trochu kuřecího vývaru, plechovku kokosového mléka a kousky rajčat. Povaříme ještě asi 15 minut, pak vložíme maso a vaříme ještě 10 minut. Hotové jídlo přelijeme kokosovou omáčkou (doba přípravy cca 15 minut). Na ni potřebujeme bešamel ze 2 lžic kokosového mléka a 2 lžic mouky. Nežli ho připravíme, opečeme na 1 čajové lžičce kokosového oleje 5 pokrájených stroužků česneku, trochu chilli a 1 čajovou lžičku posekaného zázvoru do této směsi vlijeme kokosové mléko s moukou. Za stálého míchání povaříme.

Kokosová buchta z Vanuatu

225 g hladké mouky
2 lžičky prášku do pečiva
75 g tuku
75 g cukru
50 g strouhaného kokosu
1 vajíčko
4 lžíce mléka

Trochu mouky necháme stranou a smícháme s práškem do pečiva. Mouku a tuk rozdrobíme, přidáme cukr a kokos. Rozšleháme vajíčko s mlékem a přidáme do suché směsi. Mícháme, až je těsto vláčné. Nakonec přisypeme mouku s práškem do pečiva. Těsto nalijeme do vymazaného a vysypaného pekáče a pečeme při 170-180°C v předehřáté troubě do růžova.

Source : Krcmic.cz