Proč je důležité mít sny? A proč byste si je měli také občas vyplnit?

S nápadem, že napíšu tento článek, jsem přišel už tak půl roku nazpět, kdy jsem si vybavil rozhovor se svou kamarádkou. Kdysi jsem jí položil docela jednoduchou otázku. Zeptal jsem se jí, zda má nějaký tajný sen, který by si chtěla někdy splnit. Její odpověď mě docela vyděsila – žádný sen nemá a vlastně ani nikdy neměla. Sdělila mi, že nad tím nikdy nepřemýšlela.

Říkal jsem si, že přece není možné, aby někdo mohl jen tak brouzdat životem bez cíle. Vždyť to snad ani nejde. Poradil jsem jí proto, aby zavřela oči a zamyslela se trošku nad tím, co by chtěla v životě dokázat (a bojoval jsem s pokušením, že ji cvrnknu prstem do nosu, dokud má zavřené oči :-)). A pak….nebudu vás napínat nakonec – nic z ní nevypadlo

Ze začátku jsem si myslel, že na ní pouze moc tlačím a ona se dostatečně nesoustředí. Věnoval jsem této intimní zpovědi ještě pár minut svého času, než mi došlo, že ona skutečně postrádá smysl života. Že nemá žádnou vizi toho, kam by se chtěla posunout za měsíc, za rok či deset let. Podle mého soudu je to špatně. Popíšu, proč si myslím, že by každý „člobrda“ na světě měl mít nějaký svůj reálný sen.

Zdůrazním raději ještě jednou to slovíčko „reálný“. Klidně můžete mít vizi, že za rok budete miliardáři, ale asi tomu nebudete dostatečně věřit. Tyto sny, tyto vaše vlastní vize pro vás budou neuchopitelné. Budete sice mít sen, ale již vás nebude nic nutit k tomu, abyste pro jeho splnění také něco udělali (vydělali více peněz, změnili se, začali na sobě více pracovat, ubrali na váze, začali cvičit, whatever).

Na spoustu věcí se těším, jsem továrna na sny a pozitivní vize. Maluji si budoucnost na růžovo a dělám to cíleně. Protože se pak na ni těším.

Jestliže budete bloumat životem bez jakéhokoliv cíle, každé ráno pro vás bude utrpením. Dostaví se největší zabiják na světě – stereotyp. Probudíte se a před vámi bude opět další posraný den, který večer opět završíte spánkem s představou, že ráno musíte zase brzo stávat a jít do práce, školy, na úřad práce apod.

Nebudete vidět žádný posun. Pouze vám budou ubíhat vaše nejlepší roky před očima. Jelikož nebudete mít v hlavě ujasněno, kam mají směřovat vaše další kroky, je velice pravděpodobné, že brzy v tom velikém a nelítostném světě zabloudíte.

Vy sami se budete den ode dne více a více nudit. Protože nebudete mít nic, čemu byste se mohli věnovat ve volných chvílích.

Kamarádi vás začnou nudit také. Budete mít pocit, že se k vám vždy otočí zády. Nerozumíte si s nimi. Lezou vám neustále na nervy. Jste podráždění. Často se pak s ostatními hádáte. Máte návaly vzteku. Protože nejste spokojeni sami se sebou.

Spousta takových lidí pak trpí těžkými depresemi. A končí u alkoholu, jelikož to je jejich jediné životní vykoupení. Jediný prostředek, který je vytrhne z bezbřehé a nekončící letargie, jelikož už od dětství si na čelo dali nálepku: „Žiju nudný život.“

Jestli jste stejně jako má kamarádka nad ničím podobným nepřemýšleli, zkuste zpomalit. Na chvíli se zastavte uprostřed toho každodenního shonu. Pusťte si uklidňující hudbu, zavřete oči a trošku se zasněte. Tak jako dřív, když jsme byli malými dětmi a chtěli jsme být astronauty, modelkami, profesionálními sportovci, závodníky či tou železnou havětí, co jezdila na koni a vysvobozovala panny ze zakletých království.

Doteď si říkám, proč nikdo v dětství nechtěl být politikem. Možná to bylo tím, že jsme nechtěli být ostatními považováni za hnusné a zákeřné svině.

Snili jsme o tom, jak se přestěhujeme do Spojených států, procestujeme celý svět, navštívíme Dubaj a podíváme se do Egypta. Představovali jsme si, jak se nám bude klanět celý svět, protože my budeme těmi, co budou úspěšní. Vyzkoušíme si žít sami uprostřed panenské přírody v Africe. Doma na nás bude čekat krásný, věrný a milující partner či partnerka. Peníze pro nás nebudou žádný problém, protože jich budeme mít vždy dostatek.

Jakmile si ujasníte, co od života vlastně chcete, přichází ta druhá náročnější část. Musíte proměnit sny v realitu. Možná vás hned zprvu zarazí, že před vámi vyvstanou další životní překážky.

Nezajímají mne překážky, ale cesta k cíli.

Na svůj sen nebudete mít čas, peníze či se vám ostatní budou smát. Najednou budete muset řešit více věcí naráz, které vás mohou svést na scestí.

Na to serte. Teď máte konečně jasno, co chcete, tak si za tím probůh jděte. Kašlete na to, jak moc je to složité. Naučte se překonávat své vlastní hranice. Nic v životě není snadné. Ta nejsladší odměna se skrývá vždy pod těmi největšími sračkami – proto ne každý je nakonec milionářem, profi sportovcem či prezidentem Zeměkoule. Nebojte se pádu. Nebojte se to, že se vám něco nepovede. Že spadnete a nabijete si hubu. Život vás naučí, že každý pád vám tu tlamu hezky zocelí. A hlavně – naučíte se, že pády na dno jsou prospěšné. Že z každé sračky se dá bez problému vyhrabat a zase pokračovat dál.

Vše si hezky sepište na papír (ne do Wordu apod., pokud to neplánujete vytisknout, v počítači se vám bude válet takových nápadů desítky). Mohlo by se snadno stát, že byste na své cíle zapomněli. Ideálně mějte po ruce více papírků a ty si rozvěste po bytě. Budete mít svůj cen neustále na očích. Už pro vás bude lépe uchopitelný.

Naplánujte si, kdy chcete dosáhnout dílčích cílů. A vše pečlivě rozfázujte. Chcete je na měsíc do Egypta stopem? Do měsíce si zjistíte, kolik taková cesta asi bude stát. Další půlrok pak máte za úkol sehnat / vydělat například 90 000 Kč. Každý měsíc si tedy musíte dát bokem 15 000 Kč. Už víte, kam tím mířím? Ano, budete muset začít přemýšlet i nad tím, kde a jak ty peníze vydělat. Brigády jsou fajn. Ale jenom na ně se nespoléhejte. Zkuste se něco naučit. Třeba psát – jako já :-). Založte si živnost, bude-li to třeba. Vybudujte si web a na něm rýžujte peníze. Zkuste začít prodávat. Otevřete si eshop. Fantazii se meze nekladou. Staňte se druhými Bandity nebo Viral Brothers.

Hlavně se vždy snažte dělat věci, ke kterým máte nějaký vztah. Dělejte to, co vás baví. Protože díky tomu odevzdáte vždy maximum. V podnikání jde poznat, pokud do toho dáváte srdce. A právě tohle vám pomůže vydělat peníze. Zakládat byznys jenom kvůli penězům – to je cesta do pekel.

Stanovte si denní, týdenní a měsíční cíle – opět si vše sepište a rozvěste na místa, na kterých se pohybujete (klidně i na toaletu, pokud tam trávíte převážnou část svého času). A pokaždé, když se vám podaří nějaký cíl splnit, hezky jej na tom pojebaném papírku zaškrtejte :-). Je to snad nejvíce povznášející pocit. Právě jste něco dokázali. Překonali jste sami sebe. Obelstili jste svou mysl. Zbavili jste se strachu z neznáma. Splnili jste to, co jste si předsevzali.

Počítejte také s možností, že některé cíle budete muset posunout, přehodnotit apod. To je normální. Nestresujte se kvůli tomu. Život je dlouhý. Proč to tedy zbytečně hrotit? Hlavní je, abyste se cítili happy. Byli jste spokojení sami se sebou. A měli pocit, že dokážete pohnout klidně i s litosférickými deskami.

Jestliže progress není tak rapidní, než jste očekávali, něco změňte. Něco děláte zřejmě špatně. Poučtese z toho a pokračujte ve svém snažení. Hlavně svému cíli pořád věřte. Kdo jiný než vy by měl bezmezně věřit, že to nakonec dokážete? Víra dokáže i hory přenášet. Podívejte se třeba na Vesmírné lidičky v čele se svým andělem z nebes Ivem Aštarem Bendou, vzpoměňte si na Jehovisty a jiné sekty :-).

Po čase si možná uvědomíte, že prvotní myšlenka – splnit si sen – vám pomohla udělat radikální změnu (řez) ve vašem životě. Najednou má každý další den smysl. Máte pro co žít. Nebojíte se žádné výzvy v životě. Možná se vaší vášní stane překonávání těchto pro ostatní nepřekonatelných překážek.

A časem si třeba uvědomíte, že při cestě za svým snem jste prožili možná nejkrásnější etapu svého života. Deprese budou pryč. Nuda pro vás bude neznámý pojem. Každé ráno se probudíte s vědomím, že si zase ukrojíte kousek toho pomyslného koláče a budete zase o fous blíž k vašemu vytouženému cíli.

Za půl roku se podíváte do toho Egypta, najdete tam třeba osudovou lásku svého života. Nebo pojedete do jiné zadnice světa a stane se z vás druhý dalajláma v Tibetu.

To už je na vás. Hlavně ale do prkýnka začněte. Apokalypsu jsme díkybohu přežili. Konec roku se blíží. Je nejvyšší čas začít plánovat novoroční předsevzetí. A začít si konečně plnit naše dětské sny.

Source : Krcmic.cz