Občas si sedněte a analyzujte

K napsání tohoto článku mě motivovaly události posledních několika dní. Sedl jsem si a přemýšlel nad tím, kam jsem se posunul za poslední necelé dva roky. Ty roky utekly jako voda. Posunul jsem se o ohromný kus kupředu. Ale tohle mi docvaklo až ve chvíli, kdy jsem se bavil se svými známými. Až v tu chvíli jsem si uvědomil, jak velkou cestu jsem urazil. A jsem hrozně rád, že i mí kamarádi rostou a zlepšují se. Přeju jim to. A jsem rád za ka

O to více mě mrzí, když naopak vidím lidi, se kterými jsme byli před pár lety na stejné startovní čáře a oni jsou stále zahrabaní tam, kde byli. Proč já ne? Protože jsem jenom o tom, co chci, nesnil. Nepřemýšlel jsem nad tím, jestli uspěju a nebo ne. Jednoduše jsem do všeho šel po hlavě. Jak jinak chcete zjistit, jestli na to máte? Lidé si nevěří, bojí se. To je normální. Ten strach však člověk překoná jen tím, když se pustí do toho neznáma. Možná to vyjde, možná ne. O tom je život.

Bohužel si často lidé o svých snech s ostatními jen povídají. Vyzvídají, jak se stát bohatým, úspěšným (taková typická komunita Firstclass.cz). To je samozřejmě špatně. Obrovsky respektuji naopak lidi, kteří umějí jít do rizika. To neznamená, že vezmou pět mega a hodí ji v ruletě na nulu a modlí se. Ale mám na mysli lidi, co dokáží vzít vlastní kapitál, odříci si dovolenou a jdou zkusit vybudovat funkční projekt. Investují peníze do svého vzdělání.

Zkrátka jdou si svou vlastní cestou a nepřemýšlí nad tím, jestli se to podaří. Zkusí to a uvidí. Když to nevyjde, tak nehážou flintu do žita, zkusí opět za čas něco dalšího.

Výzvy a analýzy

Posouvám se dál, protože se neustále učím. A nebál jsem se nových výzev. Častokrát jsem se musel poprat s úkoly, které se mi zdály ještě před pár lety zhola nemožné. Ale jak šel čas, začal jsem chápat, že to každá zkušenost či znalost se vám může v životě hodit. Úplně každá. I když to tak třeba teď tak nevypadá. Důležité je si ze vše vzít nějaké ponaučení, znalost do budoucna.

Posouvám se dál také díky tomu, protože jsem si vždy jednou za čas sednul a zkusil zanalyzovat, kam jsem se posunul.

Podle mě dosti klíčová věc. Často náš život začne upadat do nechutného stereotypu a pak lze lehce ztratit to světlo na konci tunelu. Někdy zkrátka zapomenete, že se máte každý den co učit. Že se musíte zdokonalovat. Že musíte podnikat riskantní kroky, jít do rizika. Vytvářet na sebe tlak, protože jenom tak okusíte hranice svých možností. Váš život plyne, ale vy se neposouváte kupředu. A nebo to nevidíte. Tehdy je dobré si sednout. Zpomalit. Utřídit si myšlenky. Já to dělám pomocí svých článků. Někomu pomáhá, když si o tom může s někým promluvit.

Ale čas od času je dobré zkrátka se zastavit a zamyslet se nad tím, jestli se váš život skutečně ubírá tím směrem, kterým se ubírat má. Posouvám se, protože se sám díky tomu všemu cítím dobře. Chtěl jsem být sám se sebou spokojený a taky jsem. Chtěl jsem být tím, za kým si každý chodí pro radu. Tím, kdo dokáže ostatním otočit život o 360 stupňů a nasměrovat je na správnou cestu životem. Myslím, že se mi to i daří.

Často mi volají kamarádi, když mají problémy. Necítí se dobře. Potřebují pomoci. Nebo zvednout náladu. Volají mi i píší každý rok i zcela neznámí lidé, ročně to bude tak kolem stovky lidí, kteří hledají pomoc. Já pomáhám jim, motivuji je, oni motivují mě. Pomáháme si navzájem.

A tehdy jsem si tak nějak uvědomil jednu věc. Tam, kde jsem, jsem jen díky tomu, že mám pořád před sebou své sny. A pokud se mi mají splnit, musím se toho ještě hodně naučit. Velkou cestu jsem urazil, ale daleko větší cesta je ještě přede mnou. Já to vím. Ale ví to i ostatní? Chápou, že ty sny se nesplní samy od sebe? Ostatně o tomto sebezdokonalování pojednává i japonské učení Kaizen, jež je vlastně nauka o systematickém sebezdokonalování, která těží nejen ze zkušeností japonských výrobních firem, ale také kulturních tradic Dálného východu.

Doporučuji navštívit nějaký podobný kurz (Kaizen kurzy jsou teď docela v môdě) a nebo si projít nějaké virtuální kurzy na podobné téma. Důležité je dělat něco navíc. Ono se vám to úsilí pak vrátí.

A hlavně nebát se investovat do těchto věcí svůj čas. Protože, pokud chcete být lepší, něco tomu musíte obětovat. Je to stejné jako ve sportu. Ten, kdo pravidelně trénuje, na tom bude lépe, než lidé, co trénují v hospodě zvedání půllitrů.

Protože hranice mezi úspěchem a neúspěchem leží právě v onom sebezdokonalování.

Source : Krcmic.cz