Než to odešleš, zamysli se!

Na svých školeních kladu na srdce všem svým posluchačům, že nejdůležitější je se umět odlišit. A sice – nikdy, ať už budete dělat cokoliv, nedělejte nic bezmyšlenkovitě jako stroj. Je sice fajn, že náš Čapek vymyslel slovíčko robot, ale to neznamená, že od té doby bude ČR jen banda nemyslících robotů.

Nepište a neposílejte tiskové zprávy (které navíc nikoho nezajímají) jak na běžícím pásu. Nepište články jako přes kopírák. Zkrátka používejte u všeho hlavu. Nesnažte se kvalitu nahradit kvantitou. Platí to u všeho. A protože na školeních se mě na to často ptáte, tak já odpovídám :-).

Částečně proto, jelikož jsem to slíbil. Částečně také z toho důvodu, že většina markeťáků řeší právě pořád dokolečka ony rozesílky. Ten důvod, proč tomu tak je:

Zdroj: Traffic7.cz

A také jsem chtěl vyjádřit frustraci nad tím, jak někteří lidé dělají svou práci naprosto blbě. Sepsal jsem tedy pár rad, které by mohly pomoci.

Méně je někdy více

Věřte mi, jeden dobře napsaný a správně zacílený email má daleko větší hodnotu, než miliony rozesílek na miliony uživatelů.

Co je podle vás lepší? Když odešlete email na 1 000 000 kontaktů a otevře jej 100 lidí, které vaše zpráva absolutně nezajímá? A nebo – když ji pošlete devítce vyvolených a dáte si s těmito zprávami práci?

Má zkušenost je zatím taková, že se snažím působit jako člověk :-).

Ve chvíli, kdy se chystám například někoho oslovit, oslovím jej jménem.

Oslovení

Říkám to pořád – ať už máte jakoukoliv databázi kontaktů, měli byste vždycky umět odlišit od sebe muže a ženy, zjistit jejich jméno a nebo příjmení. Pokud to neumíte, budou vaše emaily začínat většinou takto:

Vážený pane / Vážená paní…

Ahoj / Dobrý den,

A to je samozřejmě špatně. Proč? Je to neosobní a rovnou tím prozrazujete příjemci, že vlastně vůbec netušíte, komu svou zprávu posíláte. A také mu naznačujete – děláme vše plošně. Ty jsi pouze jeden z mnoha a my čekáme jen na to, zda se náhodou nechytneš na ty naše pitomé kecy v mailu.

Můžete však být chytřejší a začínat slovy:

Ahoj Petře / Dobrý den Martine, …

Dobrý den pane řediteli, (pohlaďte ego)

Dobrý den pane inženýre,

Dobrý den slečno Adélo, (tím si šplhnete u starších dam v pokročilém věku / stádiu rozkladu)

Zkrátka pište to tak, jako kdybyste ten email psali svému kamarádovi nebo kolegovi. Proč? Protože pokud se podívají na náhled mailu a uvidí tam tohle familiární oslovení, budou si myslet, že se asi znáte a často lidé v danou chvíli nezkoumají předmět mailu, ale rovnou klikají. A také hned čtou.

Předmět emailu

Tolik diskutovaná část. Napíšu, co odrazuje mě. Je to reklama. Tiskové zprávy, které jsou nudné. Nic takového nechci číst. A valná většina lidí má stejný problém. Neradi čtou pitomosti a neradi ztrácí čas čtením reklamy, která je určitě (!!!) zajímat nebude. Ona by je zajímala, ale nesmělo by se to tvářit tak, že jim někdo něco podsouvá.

Tady jedna taková malá rada pro PíáRisty: Když posíláte tiskovou zprávu – nepište do předmětu emailu na začátek tahle dvě slovíčka: „Tisková zpráva“. Tím automaticky vaše sdělení odsuzujete k tomu, že jej nikdo neotevře. Proč? Lidé jako já, kterým chodí kolem 50-100 mailů denně, mají pocit, že každá tiskovka je napsaná debilně. A už logicky předpokládá, že každá další tiskovka bude také debilní. Zkuste tedy do předmětu mailu prostě shrnout, o čem tiskovka je.

Pro spoustu PRistů problém, protože kolikrát ani oni sami nevědí, co se v té haldě textů nachází.

A stejně tak to platí i u newsletterů.

Snažte se být trošku nápadití a hraví. Myslete na to, že pokud nikdo ten email neotevře, tak obsah zprávy může být sebelepší, ale nikdo si jej nepřečte. Předmět emailu funguje totiž stejně jako nadpis u článku. U něj se často láme chleba a rozhoduje se o tom, zda váš email skončí či neskončí v onom dříve zmiňovaném vakuu. Dejte těm lidem důvod, aby měli proč na právě ten váš mail otevřít. Nemáte to až tak těžké, protože spousta markeťáků to dělá tak blbě, že budete už třeba jenom tí osobním oslovením jednookým králem mezi slepými.

Pokud nevíte, jak se mají psát poutavě předmět mailu a nebo nadpisy, podívejte se na Blesk.cz nebo Ahaonline.cz. A nebo na můj článek 10 tipů, jak psát nadpisy (nejen u článků) a jak je určitě v životě nepsat.

Víš komu a proč?

To hlavní, co byste si však měli vědět, že lidé klikají na nadpisy a otevírají maily, které jim mohou nějak pomoci. Tedy například:

• 10 rad, jak zvýšit návštěvnost webu
• 22 balíčků pro zlepšení vaší pleti

Více je zmíněné v článku výše. Prostě – děláte marketing, tak buďte kreativní ksakru!

Snažím se vždy do mailu rovnou vysvětlit přínos. Zkrátka – zjišťuji si o daném člověku či jeho informace.

Třeba to, kolik vydělali minulý rok, abych věděl, jak moc mám být drahý :-). Konkrétně tato data zjistíte díky veřejnému rejstříku na Justice.cz. Stačí zadat IČO a prohrabat se uzávěrkami.

Zjišťuji si, komu mail posílám. Je to ředitel? Zaměstnanec? Pokud ano, tak co dělá? CO dělá vlastně jejich firma.

A když tyto informace znám, rovnou je rozepíšu do mailu. Tím dávám jasně najevo, že nejsem robot. Že vím, koho přesně oslovuji a proč. Vidíte ten rozdíl? Pokud ne, skočte si pro nové brýlky :-).

Když tohle neuděláte, je to jako kdybyste uviděli dívku na baru a řekli jí, ať s vámi jde do postele. Ano, občas se zadaří, ale je to tak jednou za uherský rok.

Tato technika se mi osvědčila a ve chvíli, kdy jsem ji začal používat, nestalo se mi, že by mi zpátky někdo neodepsal. Ve chvíli, kdy jsem jenom forwardoval maily a měnil max. emailovou adresu adresáta, tak se to stávalo běžně.

No – a když už se v těch informacích hrabete, tak vlastně díky tomu víte vše potřebné k tomu, abyste svou pečlivě vybranou ovečku lapili do pasti…

Stačí už pak jenom stručně vysvětlit, jak vlastně adresátovi pomůžete. Co mu přinášíte na zlatém podnose. V tom je celé kouzlo direct marketingu. Myslet, používat šedou kůru mozkovou. To je, oč tu běží.

Timing

Zcela zásadní. Představte si opět, že pošlete někomu email v pondělí v  9 hodin ráno. To je hodina, kdy většina lidí u nás zasedá k počítači a pročítá se desítkami podobných slohovek. A pokud váš email nesouvisí s jejich prací, tak jej odsunou někam do vzduchoprázdna na později. A jak to tak známe, z později se stává většinou nikdy.

Experimentujte trošku a hlavně buďte trochu vyčůraní. Dám příklad.

Zkoušeli jste někdy poslat email někomu hned po půlnoci nebo ve 4 hodiny ráno? Že to je pitomost? Mně se právě tato technika osvědčila. Jednoduše jsem kalkuloval s tím, že tohle bude první email, který se objeví uživateli ve schránce s dnešním datem a že nikdo nic podobného nedělá.

Protože většina z nás je naučená, že necheckuje nejnovější emaily, ale začíná od těch nejstarších (protože ty jsou nejvíce urgent a musí být hotové ASAP apod.), říkal jsem si, že právě tohle bude ten první email v daný den, který uživatel uvidí. Ať už se uživatel připojí v 6 nebo v 8 ráno – vždy se podívá naspod a uvidí tam na krásno svítit právě mou nepřečtenou zprávičku. A wo to přeci jde. Být vidět. To, jestli ta zprávička zůstane nepřečtená, závisí na tom, jak budete výmluvní.

Původně jsem si myslel, že jsem na tuto fintu přišel sám, ale bohužel – Aukro již něco podobného dělá nějaký ten pátek.

Osvědčilo se mi také posílání zpráv těsně po obědě, kdy většina lidí usedá k PC a je tak trochu roztěkaná po jídle. Mrkne na novinky, zkontroluje Facebook, email a tam se opět potkáváme…

Předem chci říci, že tyto techniky nelze používat pořád. Je nutné si uvědomit, že tohle vám bude fungovat jen chvíli. Než někdo začne dělat totéž, co vy a nebo dokud se uživatelé nestanou imunní vůči podobným rozesílkám.

Zobrazení

Když už mermomocí musí váš email být složený z obrázků, myslete také na to, že ne každému uživateli se musí zobrazit správně. A tedy snažte se do mailu přiložit třeba textový odkaz k vám na web, kde najdou celou zprávu, bez toho aniž by jim emailový klient blokoval grafické prvky (tuto funkci umožňuje třeba přímo Mailchimp). A věřte mi – není to pitomost – ostatně něco podobného používá i samotný eBay. A když se podíváte pozorně, tak třeba právě eBay vás hezky oslovuje jménem. Proč? Protože to pak vypadá, jako kdyby vám podobnou zprávu psal váš dobrý kamarád. Protože nikdo jiný vás jen tak nebude oslovavat familiérně jménem, že?

České rozesílače nejspíše bude zajímat tato tabulka:

• seznam.cz 57 %
• centrum.cz 16 %
• azet.sk 5,8 %
• email.cz 5,2 %
• gmail.com 5 %
• volny.cz 2 %
• atlas.cz 1 %
• tiscali.cz 0,85 %

Ano. Nešálí vás zrak. Stále spousta Čechů má bohužel schránky na tom zlu od Seznamu. A nejenom to, také mailovku u Centrum mají docela slušné zastoupení. Co z toho plyne? Před odesláním celé dávky mailů si vždy předem otestujte, jak se bude daný mail zobrazovat v každé jednotlivé mail schránce. Budete docela často (ne)mile překvapeni, jak se mohou vaše maily lišit ve chvíli, kdy si je zkusíte poslat do schránek na Seznamu, Centru a jak budou vaše maily vypadat (a chovat se) na Gmailu . Respektive – jak mohou být celé rozházené.

Pozn. Data jsem si vyžádal od české společnosti Traffic7, která se právě direct mailingem také zaobírá.

No bullshit please!

No a v neposlední řadě – když už budete cokoliv komukoliv posílat, nesnažte se schovávat za podobné žvásty.

Věřte mi, že to rozhodně nezachráníte podobnými citacemi na konci mailu:

Tento email je součástí marketingové kampaně. Společnost XYZ není odesílatelem tohoto reklamního sdělení. Pokud si nepřejete nadále získávat obchodní sdělení, klikněte zde pro odhlášení.

Stejně tak jsou vám na dvě věci formulace typu: „Vaše adresa byla získána z veřejně dostupných zdrojů.“

Pořád je to spam. Tím uživatele akorát naserete. Tedy, pokud už nemáte peníze na to, abyste si opatřili legální databázi pro hromadnou rozesílku, snažte se alespoň to dělat prostě ručně a segmentovat. Věřte mi, když obsah zprávy napíšete dobře a uživatel to vyhodnotí jako užitečnou informaci, rozhodně nebude mít potřebu řvát na vás, co mu to posíláte za ptákoviny a že se do žádné rozesílky nikdy nepřihlásil.

Druhá možnost je si prostě zaplatit někoho, kdo vám ty kontakty prostě sežene, jelikož již má podobné kontakty ve své databázi…

Source : Krcmic.cz