Na čas x načas

Přijít někam na čas dělá mnohým z nás problém. A správně napsat, že přijdeme nebo nepřijdeme na čas také. V některých případech totiž tato dvě slova můžeme napsat dohromady jako spřežku, ale paní spisovná čeština pro nás připravila i pár výjimek, kdy to zkrátka nejde.

Správně je na čas i načas

Uklidním vás tím, že ve většině případů jsou možné obě varianty, takže záleží čistě na vašich preferencích. Jsou však případy, kdy na čas musíme psát jedině zvlášť. A kdy to je?

Kdy musíme psát na čas zvlášť?

Na čas zvlášť musíme psát vždy, když tato dvě slova nejdou ve větě nahradit příslovcem včas. To znamená, že nechceme použít na čas jako příslovce, ale jako předložku na a podstatné jméno čas. Pro lepší pochopení viz následující příklady.

• Běh na čas mi nikdy nešel, ale mám dobrou vytrvalost.
• Na čas se uchýlil na okraj města a nechtěl nikoho vídat.
• Podíval se na tabuli na čas a došlo mu, že závod vyhrál.
• Dostal pětku z testu a vymlouval se na čas, který podle něj nestačil.

Příklady SPRÁVNÉHO užití na čas / načas:

• Petr dorazil na čas, ale vlak měl stejně zpoždění, takže to bylo jedno.
• Přijď načas, protože jestli nám letadlo uletí, tak máme po dovolené.
• Já na tebe čekám jak blbka a ty si stejně pokaždé dáváš na čas.
• Vy dva nikdy nepřijdete načas, tak jsme vám raději řekli, že vlak odjíždí dříve.
• Já zvládnu přijít načas, ale pro jistotu zjistěte, kdy jede další vlak.
• Omlouvám se, že jsem nepřišel načas, ale musel jsem ještě dojít do obchodu.
• Do práce musíš chodit na čas, jinak tě tvůj šéf vyhodí.
• Vždy se stydím, když někam nepřijdu načas, ale někdy se tomu nedá vyhnout.
• Slibuji, že dorazíme načas, ale kdybych se náhodou opozdil, dám ti vědět.
• Taky ti tak vadí, když někdo nedokáže přijít na čas?
• Na tuto pozici musíte být schopni plnit svou práci vždy načas.
• Vy si s tím dítětem tedy dáváte načas.

Source : Krcmic.cz