Mezinárodní den štěstí

V roce 2013 se OSN usneslo a vyhlásilo 20. březen Mezinárodním dnem štěstí. Rozhodlo se tak proto, aby lidem připomínalo, že pocit štěstí je v jejich životě důležitý. Snaha o štěstí by, podle Valného shromáždění OSN měla být základním lidským cílem.

Kdy se Mezinárodní den štěstí slaví

Mezinárodní den štěstí se slaví 20. března (20. 3.).

Štěstí

Každý si pod slovem štěstí představíme něco jiného. Pro někoho může být štěstí pocitem, takovým, který máme uvnitř sebe a díky kterému se nám do těla rozlívá radost a spokojenost.

Často posouváme své štěstí na až. Až dostudujeme. Až budeme mít práci, po které tak moc toužíme. Až nebudeme mít tolik práce. Až budeme s tím správným partnerem. A tak bychom mohli pokračovat s nekonečným seznamem „až“. Líbí se mi jedno rčení, o které bych se s vámi ráda podělila. „Člověk, který není spokojený s tím, co už má, nebude spokojený ani ve chvíli, kdy bude mít vše, po čem toužil.“ Proto myslete na to, co máte už teď. Na nějaké „až“ je lepší zapomenout.
Lidé však obvykle myslí spíše na to, co se jim nelíbí, co jim schází, v čem vidí nedostatky. Je to paradox. Dennodenně si stěžujeme, a tím nelibostí do svého života přitahujeme ještě víc. Představte si svou mysl jako zahradu. Našimi myšlenkami se z ní může stát krásná oáza plná vůni a barev, nebo plevelem a bodláky zarostlá houština. Místo negativního remcání se proto raději věnujme myšlenkám, které jsou pro nás prospěšné.

Štěstí je silný nástroj jak být výkonný, úspěšný, fit, zdravý, bohatý, vlastně cokoliv. Nejprve ale musíme tento pocit štěstí v sobě najít. Jako nejjednodušší nástroj k tomu, být šťastný, vidím vděčnost. Vděčnost k životu, k lidem, k sobě. Když budete večer ležet v posteli, nenaříkejte, co všechno vás bolí a jak hrozný den to byl. Zkuste si naopak napsat, co se povedlo, co vám ten den udělalo radost nebo na jaké osoby ve svém životě nedáte dopustit.

Jak si dopomoci ke štěstí

Dvacátého března by měli být obyvatelé planety šťastni a radovat se. Proto jsme pro vás připravili několik rad, které vám mohou dopomoci ke štěstí.

Zapisujte si důvody radosti

Dobré je si každý týden napsat alespoň tři věci, které vám udělaly v poslední době radost. Stačí maličkosti, třeba, že se na vás někdo na ulici usmál, nebo že se vám něco povedlo. Zkrátka jde o to všímat si dobrého kolem nás a uvědomovat si to.

Optimismem k radosti

Optimistické myšlení je základ. Stačí pouhá představa ideální budoucnosti s milujícím partnerem či získání vysněného zaměstnání a člověku je hned lépe. Snít je přeci krásné.

Používejte své silné stránky

Sepište si své přednosti a pokuste se je využít v životě jinak, než doposud. Kupříkladu ten, kdo si o sobě myslí, že má dobrý smysl pro humor, by se měl pokusit rozesmát smutného přítele, nebo svým humorem oživit poradu v práci. I tento způsob zvyšování duševní pohody prý funguje.

Buďte vděční

Napište dopis lidem, kteří vám nějakým způsobem pomohli. Nemusíte jej nikdy odeslat, přesto se po jeho sepsání budete cítit dlouhodobě lépe.

Projevte laskavost

Pomáhat druhým se jednoduše vyplácí. Lidé, kteří věnují svůj čas nebo peníze například na charitu, vykazují nezanedbatelný nárůst pocitu štěstí.

Dopřejte si dovolenou

Dobrá dovolená prý pozvedne úroveň pocitu štěstí až do doby dvou měsíců po návratu. Čtrnáctidenní volno však může v mnohých vyvolat stres z návratu do práce, proto vědci doporučují raději větší množství krátkých dovolených.

Symboly štěstí

• Čtyřlístek – Působí jen tehdy, když ho najdete náhodou
• Duha – Spojuje nebe a zemi, boha a lidi. Říká se, že kdo duhu spatří, brzo prožije něco pěkného
• Podkova – Keltové věřili, že železo má moc zahnat zlé síly. Nejdostupnější železné předměty byly staré podkovy, které začali věšet nad dveře.
• Prasátko – Prasátko pro štěstí pochází ze středověku. Tehdy dostával nejhorší účastník turnaje s posměšnými poznámkami sele jako „prasátko pro štěstí“. Na hracích kartách se prasátko pro štěstí objevovalo v 16. st. – jako takzvaný žolík. S obrázkem prasátka na jedné nižší kartě mohl hráč přebít i krále. Takovým kartám se tehdy říkalo „žaludová svině“ a „kulová svině”.
• Slon – Slony v Asii uctívají pro jejich sílu a chytrost. V buddhismu hraje slon zvláštní roli, protože než se Buddha znovuzrodil jako člověk, žil na zemi jako bílý slon. Slavných je 11 bílých slonů thajského krále. Slon se zvednutým chobotem je v Asii a v Thajsku příslibem štěstí a existuje zvyk, že čerstvě oddaní manželé (i jiní lidé, kteří potřebují štěstí) procházejí pod břichem slona. Podle Feng-shui jsou sloni symbolem dlouhého života a štěstí, také moudrosti, síly a inteligence.
• Zlatá rybka – Před 1000 lety zaznamenal jeden čínský sběratel příběhů obdivuhodný přírodní jev. V jednom rybníku blízko města Kiašing, ve východní části země, prý žije nápadně hezká, žlutá varianta jednoho druhu kaprů. Autor také zaznamenal, že přísný guvernér Ting Yen-Tsan zakázal pod hroznou nejpřísnějšího trestu tyto „Chi“, zvané zázračné „zlaté rybky“, lovit, nebo je dokonce jíst. Ta zvířata byla příliš krásná, měla nosit štěstí a pohled na ně zesiloval zahloubení při tichém meditování. Zlatou variantu kaprů od té doby chovali pod přísnou ochranou v císařských palácových zahradách, v rybnících spřátelených panství a v klášterech.
• Beruška – Berušku vždycky rádi vídali rolníci a zahradníci. Je přece tím nejlepším spojencem proti obávaným mšicím. Larva berušky sežere denně až 600 těchto škůdců, dospělá beruška pak 50 a ž 60 mšic. Jinak se traduje, že berušky ochraňují děti a léčí nemocné – proto se nikdy nemá tento červený brouček se sedmi černými tečkami setřásat nebo usmrtit – to by přineslo neštěstí.
• Drozd – Ve Francii je drozd „La merle“ se svým krásným hlasem, kterým ohlašuje jaro, vysoce uctívaným symbolem štěstí. Když přeletí nad loukou, slibuje to štěstí. Drozd se stal „kmotrem“ i mnohých městských a místních názvů: Le Merle, Le Merlet, Le Merlou, Clochemerle, Mont-Merle…
• Jmelí – Keltové věřili , že přináší do domu štěstí, odvahu, lásku a plodnost.
• Střepy – Bez rituálu rozbíjení talíře pro štěstí se obejde jen málokterá svatba: novomanželé pak společně střepy uklidí a tím si “zajistí” štěstí. Zvyk prý pochází už od starogermánkských kmenů, kde lidé rozbíjeli hliněné oltáře jako obětování, aby se chránili před zlými duchy.
• Sedmička – Numerologové sedmičce připisují mimořádné vlastnosti související s její vazbou na Měsíc. K sedmičce se váže i teorie sedmiletého životního cyklu, kdy zhruba každých sedm let začínáme novou kapitolu. Sedmička má výjimečné postavení v kartách, určuje nám týdenní cyklus, sedmý den byl významný v biblickém pojetí stvoření světa. Bůh stvorřil zemi za šest dní a sedmý den odpočíval.
• Triangl – Oblíbený amulet. Trojúhelníkový tvar byl u starých Egypťanů považován za symbol štěstí. Proto ho využívali i při stavbě pyramid.
• Skarabeus – V Egyptě velmi uctíván. Brouk vruboun posvátný se vkládal k mrtvým, aby chránil jejich duši i po smrti.
• Králičí packa – Kdysi se věřilo, že plodnost, kteoru králicí oplývají, se přenese i na člověka. Proto se dávala ženám, aby otěhotněly.
• Kominík – Jedna legenda praví, že anglického krále Jiřího, pod kterým se splašil kůň, zachránil právě kominík, který rozdivočelého koně zkrotil.
• Padající hvězda – Traduje se, že během pádu hvězdy si máme něco přát, a to se nám splní.
• Drahý kámen – Drahokamy jsou vemi oblíbené nejen jako šperky, ale i amulety. Lidé věří, že jim zaručí zdraví, úspěch, štěstí. Například už staří Řekové věřili, že safír, když budou nosit stále u sebe, jim zaručí přízeň bohů.
• Pavouk – Přestože je tento hmyz pro mnohé lidi, zejména ženy, odporný, je v mnoha zemích považován za symbol štěstí a jeho zabití přináší smůlu.
• Kapří šupina – Šupiny z vánočního kapra schováváme pod talíř na štědrovečerním stole, také si je vkládáme do peněženek, aby se nám v příštím roce penízky rozmnožily.
• Mince – Jako talisman pro získání a podporu štěstí, bohatství, úspěchu, harmonie a lásky v životě byly mince považovány už ve staré Číně. Uprostřed mívaly dírku, ve tvaru čtverce, kterou proudila energie.
• Hroch – Nosíme ho rádi jako amulet, jeho soška zdobí nejednu poličku doma i v zaměstnání. Hroch se stal pro své schopnosti, zejména praktičnost – umět žít na souši i ve vodě symbolem životaschopnosti. Je také vnímám jako ochránce žen.

Štěstí jako slovo

Štěstí a šťastný se používá ve dvou odlišných významech či souvislostech:

• Jako vnější příznivá událost nebo okolnost, často nahodilá a nezasloužená: mít štěstí, udělat štěstí.
• Jako blaženost, vnitřní pocit radostného a více méně trvalého vyplnění: být šťastný, mít šťastnou povahu.

Původ slova ŠTĚSTÍ

Obdobná slova se vyskytují ve všech slovanských jazycích. Podle V. Machka se skládají z indoevropské předpony su-, tedy dobrý, nejlepší a slovanského časť, tedy díl, úděl.

Výše naznačené rozlišení dvojího významu štěstí a blaženosti se vyskytuje i v mnoha jiných jazycích: v řečtině eutychia a eudaimonia, v latině fortuna a beatitudo, ve francouzštině bonne chance a bonheur, v angličtině luck a happiness.

Štěstí jako předmět vědeckého zkoumání

Vědecký výzkum štěstí se vede zejména ve dvou liniích:

• Srovnávací psychologické výzkumy pocitu štěstí a hledání korelací s jinými veličinami.
• Neurobiologický výzkum fyziologických příčin a podmínek štěstí.

Jakkoli výsledky nejsou zatím zdaleka jednoznačné, aspoň některé z nich ukazují vysokou korelaci štěstí s náboženskou vírou (zejména v USA), kdežto podle neurobiologických zkoumání je šance na štěstí z poloviny vrozená, asi z 15 % vysvětlitelná vnějšími okolnostmi (zdraví, blahobyt atd.) zbytek je silně individuální.

Magnetická rezonance ukazuje na souvislost pocitu štěstí s oblastí mozku zvané precuneus (v temenním laloku).

Source : Krcmic.cz