Mezinárodní den spodního prádla

Spodní prádlo se stalo nedílnou součástí oblečení téměř každého z nás. A jako neopomenutelná součást šatníku, i spodní prádlo si vysloužilo vlastní mezinárodní den, ten byl vyhlášen 3. dubna 2003. Jeden z prodejců spodního prádla v New Yorku v tento den uspořádal pochod pouze ve spodním prádle. O akci projevilo zájem zhruba 800 lidí. Od té doby si žije takříkajíc vlastním životem.

Kdy se Mezinárodní den spodního prádla slaví?

Mezinárodní den spodního prádla se slaví 3. dubna (3. 4.).

Proč oslavovat spodní prádlo?

Spodní prádlo vnímáme jako samozřejmost, vybíráme jej s ohledem na naši postavu, vlastní vkus i pohodlí. Spodní prádlo může probouzet představivost, formovat postavu a dodávat sebevědomí. Ještě na počátku minulého století spodní prádlo vypadalo úplně jinak než dnes. Podprsenka a kalhotky v dnešní podobě jsou jedním z převratných vynálezů 20. století, úzce souvisí s emancipací, ale také nedostatkem železa v USA během světových válek.

Prapodprsenka

Právěcí lidé jsou na kresbách obvykle zobrazeni zahaleni v kůžích, běžně se však předchůdci dnešních lidí i první Homo sapiens sapiens pohybovali zejména nazí. O nějakém spodním prádle tak v tomto období nemůže být žádná řeč. Kožešiny fungovaly jako ochrana před nepříznivým počasím.

I ve starověku lidé chodili spíše na ostro. První náznak pánského spodního prádla můžeme spatřovat v bederních rouškách. Posláním roušek byla ochrana pánských intimních partií před úrazem a zimou. Bederní rouška je nejjednodušší forma spodního prádla. Archeologové našli zbytky jednoduchých bederních roušek z kůže, které se datují již z doby před 7 000 lety. I slavný egyptský král Tutanchamon (1341 př. n. l. – 1323 př. n. l.) byl nalezen pohřben s četnými plátěnými bederními tkaninami. Textilie použitá pro bederní roušky může být vlna, len nebo směs lnu a vlny. Dovezené hedvábí si mohlo dovolit pouze vyšší třídy.

Starověká móda v Řecku si potrpěla na ukazování dokonalosti těla. Římané dbali na hygienu a péči o tělo, které muselo být zpevněné a fit. Proto by byla škoda jej zakrývat. Ženy v té době začaly nosit první primitivní podprsenky. Jednalo se o těsný pruh látky, který se uvazoval kolem hrudníku tak, aby ňadra nebyla povislá.

První spodky

Ve středověku se spodní prádlo západních mužů uvolnilo. Z počátku byla nahota stále nezpochybnitelnou přirozeností. Bederní roušky byl nahrazeny volným, kalhotovitým oblečením zvaným braies. Ovšem ve 13. století se ve středověké módě začínaly objevovat pánské spodky. Jejich délka byla od pasu po lýtka, kde se uvazovaly. Jakmile přišly do módy pánské punčocháče, spodky se zkrátily a v přední části se objevil praktický poklopec.
Ve stejném období vznikly také první šněrovací korzety, byly však doménou hlavně kurtizán v nevěstincích. První kalhotky u žen vypadaly spíše jako dnešní kraťasy ke kolenům nebo do půli stehen.

40 centrimetrů v pase

V 16. století začaly ženy nosit spíše korzety z velrybích kostí, ale ty způsobovaly velké zdravotní problémy. Později to došlo tak daleko, že žena, která nenosila korzet, byla považována za společensky méně významnou. Všechny ženy chtěly být úzké v pase, a dokonce se uvádí, že tehdejší ideál byl 40 cm, místo dnešních 60 cm v pase.
Korzet a útlý pas sešněroval ženy na několik následujících století. Nejslavnější milovnicí šněrovaček byla zřejmě princezna Sissi (konec 19. století), ta si na útlý pas velmi potrpěla, dle ní byly přitažlivé ty ženy, kterým se dal pas obejmout dlaněmi. Šněrovačky měly ženy na sobě téměř nepřetržitě. Dámy jej odložily pouze v případě těhotenství či nemoci.

Spodní prádlo pro spodinu

V otázce nahoty a spodního prádla byla velmi přísná církev. Většina žen se proto neodhodlala nosit spodní prádlo otevřeně a tento trend se rozjel až na přelomu 18. a 19. století. Do té doby spodní prádlo patřilo spíše pro služky, nevěstky a tanečnice. Na druhou stranu už v období renesance byly oblíbeným námětem odhalené antické bohyně. Proto vzniká otázka, kde začínala morální uvolněnost a do jaké míry tehdy existovala.

Nápad za milion

V průběhu 19. století se začaly objevovat různé varianty podprsenek, korzetů i kalhotek. V roce 1893 si Marie Tucek, Češka žijící v Americe, nechala patentovat prsní podpěru pod názvem „breatsupporter“. Podprsenka byla na ramínka se zapínáním na háčky. Jejímu nápadu ze začátku nikdo nevěnoval pozornost. V roce 1913 odstartoval první opravdový zájem o podprsenky, kdy Američanka Mary Phelps Jacob okouzlila na plese svým lepším vynálezem a předběhla tak Češku. acobsová prodala patent firmě Warner Brother Corset Company. Traduje se, že Jacobsová na prodeji prodělala. Společnost odlišila velikosti podprsenek písmeny S, M a L. Roku 1928 došlo také k očíslování košíčků.

Popularitu podprsenek podpořila také první světová válka. Když do ní v roce 1917 Spojené státy vstoupily, měly kritický nedostatek železa na výrobu kanónů, nábojů a pušek. Všechny americké ženy byly vládou USA oficiálně vyzvány, aby přestaly kupovat korzety vyztužené kovovými dráty, tzv. kosticemi. V krátké době se tak ušetřilo 28 000 tun železa, které se okamžitě přetavilo na výrobu zbraní. Z američanek si brzy vzaly příklad ženy po celém západním světě.

Korzet už nikdy

Jakmile ženy objevily kouzlo podprsenky, nechtěla většina z nich o korzetu ani slyšet. V té době přišla také britská návrhářka Lucy Duff Gordonová se zkrácenou verzí kalhotek. Původně měl tento kousek podobu nabíraných kalhot s nohavičkami a nosily ho pouze prostitutky v domnění, že je to sexy a zákazníkům se to líbí. Lady Duff Gordonová však usoudila, že daleko pohodlnější bude minimální délka nohaviček. A její nápad ocenily miliony žen po celém světě.

Co se týče pánského spodního prádlo, ve 30. letech 20. století existoval spodní „overal“ z pleteniny, který sahal od zápěstí až ke kotníkům. Byl jedním z prvních průmyslově vyráběných kusů spodního prádla, který kladl důraz spíše na teplo než na pohodlí. Ve stejném desetiletí se mezi muže rozšířilo nošení boxerek, které byly původně určeny na léto pro pěší vojsko. Postupem času se nabídka pánského spodního prádla obohatila o trenky, slipy, ale také tanga nebo jocksy.

Díky nástupu moderních technologií se v současné době spodní prádlo šije nejen z bavlny, ale také ze syntetických materiálů nebo směsí. Mezi oblíbené materiály patří například lycra, která se používá na výrobu plavek, dámských punčocháčů nebo sportovního oblečení. Dámské podprsenky se vyrábí z bavlny, ale také krajek nebo saténu.

Druhy spodního prádla

Pro horní část těla od krku po pás

• podprsenka – druh dámského prádla zakrývající a podpírající prsa
• nátělník – přiléhavé prádlo s dlouhými rukávy,
• tílko – přiléhavé prádlo bez rukávů,
• košilka – volné prádlo s úzkými ramínky, nosí obvykle ženy.

Pro celý trup

• overal (overal na spaní) – přiléhavé prádlo s dlouhými rukávy a nohavicemi,
• body – přiléhavé prádlo s dlouhými nebo krátkými rukávy, bez nohavic, nosí obvykle ženy,
• kombiné – spojení košilky a spodničky v jednom kusu prádla, prodloužená košilka, nosí obvykle ženy.

Od pasu dolů

• oblékané zdola, přes nohy:
  • kalhotky (vč. variant tanga, boxerky apod.) – přiléhavé prádlo pro oblast sedu, někdy i části stehen, nosí obvykle ženy,
  • podvazky – pás kolem pasu, který má za účel držet na stehnech punčochy,
  • korzet – oděvní součást ženského prádla, kombinující funkci podprsenky a podvazkového pasu, často také stahující břicho,
  • spodky – označení pro především pánské spodní prádlo,
    • slipy – přiléhavé pánské spodní prádlo pro oblast sedu s kratšími nohavičkami,
    • boxerky – přiléhavé pánské spodní prádlo pro oblast sedu s delšími nohavičkami
    • trenýrky – volné prádlo pro oblast sedu a části stehen,
    • podvlíkačky (jégrovky) – volné nebo přiléhavé prádlo s dlouhými nohavicemi,
  • kamaše – přiléhavé jemné pletené prádlo dlouhými nohavicemi, dole neuzavřené,
  • punčocháče – přiléhavé prádlo s dlouhými nohavicemi chránícími i spodní část nohou, dole uzavřené,
  • spodnička – volné prádlo sukňového střihu, nosí obvykle ženy.
• Od stehen dolů (bez sedu)
  • punčochy – jemné pletené prádlo na celé nohy vč. stehen, nosí obvykle ženy,
  • podkolenky – i na lýtka a holeň,
  • ponožky – jen na spodní část nohou včetně kotníku, nověji variantně bez kotníku.

Několik zajímavostí, které jste o spodním prádle zřejmě nevěděli

• Desetiletý Jack Singer z New Yorku pokořil v roce 2010 světový rekord, když si na sebe navlékl 215 slipů. Překonal tak předešlého šampiona, který jich zvládl obléct “pouze” 200.
• Průměrná žena během života vystřídá šest různých velikostí podprsenky.
• Nejvyvinutější dámy žijí pravděpodobně ve Velké Británii. Právě tam se totiž ročně prodá nejvyšší počet podprsenek s největší velikostí košíčků. Asi nikoho příliš nešokuje, že nejvíc podprsenek s nejmenšími košíčky se prodá v Japonsku.
• Mnohé italské ženy oslavují příchod nového roku tím, že si obléknou červené spodní prádlo. Věří totiž, že jim to přinese štěstí.
• Téměř osmdesát procent žen nosí nesprávnou velikost podprsenky.
• V roce 2012 zakázalo Zimbabwe dovoz a prodej spodního prádla z druhé ruky. Zákonodárci pomocí tohoto rozhodnutí chtějí bojovat se zdravotními problémy a posílit textilní průmysl ve vlastní zemi.
• Ve viktoriánském období nosily ženy kalhotky, které nechávaly celou oblast rozkroku odkrytou. Tehdy se totiž věřilo, že “otevřený” rozkrok je hygieničtější. Právě kvůli tomu měnily ženy spodní prádlo jen zřídka. Říká se, že to byly tanečnice kankánu, které se zasadily o to, aby se začaly dělat kalhoty s “uzavřeným” rozkrokem.
• V padesátých letech bylo pro vysokoškolské chlapce populární vtrhnout na koleje dívek, ukrást jim spodní prádlo a poté je veřejně vystavit. Těmto výletům se pak říkalo kalhotové nájezdy.
• Po druhé světové válce si francouzské ženy, které měly vztahy s německými vojáky nebo jim pomáhaly, musely nejen oholit hlavy, ale byly také nuceny chodit po ulicích ve spodním prádle.
• Kampaň na podprsenku Wonderbra s Evou Herzigovou byla Brity zvolena jako nejpopulárnější venkovní reklama všech dob.
• Britská společnost navrhla spodní prádlo, které má pomáhat lidem s trávicími problémy. Na vnitřní straně je totiž vrstva mikročástic aktivního uhlí, jež pohlcuje plyny. Ven z prádla se tak dostane jen vyčištěný vzduch.

Source : Krcmic.cz