Mezinárodní den jódu

Prvek jód je pro naše tělo velice důležitý a nepostradatelný, nedostatek tohoto prvku způsobuje zpomalení nebo dokonce úplně opožděný psychický vývoj. Právě Mezinárodní den jódu nám má vštípit jak je jód potřebný pro naše tělo, je obsažen v různých potravinách, například máme jodovou sůl. Mezinárodní den jódu byl uznán na základě iniciativy Českého výrobu UNICEF.

Kdy se Mezinárodní den jódu slaví

Mezinárodní den jódu se slaví 6. března (6.3.).

Jód

Jód je stopový prvek, který je pro lidský organismus nezbytný zejména pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Tyto hormony ovlivňují správný růst a vývoj všech tkání a orgánů, funkci mozku, nervů, svalů i rozmnožovacích orgánů. Jód je nepostradatelný zejména pro zdravý vývoj plodu a dítěte v raném období života.

Nedostatek jódu

Nedostatek jódu, respektive hormonů štítné žlázy, se může projevit zvětšením štítné žlázy (tzv. struma, vole), může způsobit zvýšenou únavnost, nesoustředěnost, zpomalení reflexů, suchost kůže, pocit chladu v končetinách, zvýšení tělesné hmotnosti; u žen dochází k poruchám menstruačního cyklu a k problémům s otěhotněním či donošením dítěte. V minulosti byl nedostatek jódu provázen výskytem poruchy mentálního a tělesného vývoje, nazývané kretenismus; u nás se v současné době díky zavedeným opatřením tato porucha již nevyskytuje.

Primární příčinou jódového deficitu je nízká hladina jódu v prostředí, respektive v potravě. Česká republika patří vzhledem ke své geologické poloze k zemím více ohroženým nedostatkem jódu. Tato situace je u nás již od padesátých let minulého století řešena jódovou profylaxí založenou na suplementaci jedlé soli.

Jódový deficit v České republice

Česká republika je jako vnitrozemský stát přirozeně více ohrožena nedostatkem jódu. Je to způsobeno například tím, že nejsme země ležící u moře a v našem tradičním jídelníčku nejsou běžně zahrnuty mořské ryby, plody a řasy. Od roku 1950 se u nás povinně provádí jodace kuchyňské soli. V roce 2002 se podle kritérií Světové zdravotnické organizace přiřadila Česká republika k zemím, kde byl problém jódového deficitu eliminován.

Řešení jódového deficitu je však dynamický proces, proto sledování úrovně zásobení populace jódem vyžaduje trvalou systematickou pozornost. Komplexním řešením této problematiky se zabývá od roku 1995 Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu při Státním zdravotním ústavu v Praze, ve které jsou zastoupeni odborníci z rezortu zdravotnictví, zemědělství, potravinářského i farmaceutického průmyslu. Tato Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu spolupracuje s Mezinárodní organizací pro prevenci chorob z nedostatku jódu při WHO.

Co způsobí nedostatek jódu

Choroby štítné žlázy rozhodně nepatří ke vzácným onemocněním. Ve většině vyspělých zemí postihují asi 5 procent obyvatel, tj. až jednu osobu z dvaceti. Podobná situace je i u nás. Daleko častěji se nemoci štítné žlázy vyskytují u žen než u mužů, zejména ve středním a vyšším věku, přičemž jsou objeveny u 15 až 20 procent náhodně vyšetřených žen.

Nedostatek jódu se může projevit např. zvětšením štítné žlázy, ale i dalšími příznaky:

• zvýšená únava
• zapomínání
• sklon k depresím
• celková ztráta vitality
• poruchy sexuálního vývoje
• poruchy plodnosti
• vyšší potratovost

Dlouhodobý nedostatek jódu může vést i ke vzniku nádorového bujení prsu a štítné žlázy. V nedostatku jódu mají svůj původ vážné poruchy mentálního a tělesného vývoje u dětí, nazývané kretenismus. U nás se díky zavedeným opatřením tato porucha nyní nevyskytuje. Ovšem i v dnešním světě jsou desítky milionů dětí odsouzeny k mentální retardaci v důsledku nedostatku jódu.

Jód v těhotenství

Zvláště důležitý je dostatečný přísun jódu ve stravě a správná funkce štítné žlázy u těhotných žen. Hormony štítné žlázy jsou pro těhotné ženy velice důležité, jelikož ovlivňují správný vývoj plodu. V raných fázích těhotenství mají vliv na správný vývoj mozku plodu. Poruchy štítné žlázy a nedostatek jódu mohou mít na svědomí také zvýšenou potratovost, perinatální a kojeneckou úmrtnost, vrozené poruchy sluchu, psychomotorickou retardaci či mentální retardaci. U novorozenců může způsobovat nedostatečný přísun jódu novorozeneckou strumu či sníženou funkci štítné žlázy a s ní spojené problémy. Žádná žena by tuto skutečnost neměla opomíjet a měla by se na začátku těhotenství nechat otestovat na správné fungování štítné žlázy.

Zdroje jódu

Optimální denní příjem jódu by měl činit kolem 150 mikrogramů, v těhotenství až o sto mikrogramů víc. Zdrojem jódu jsou v první řadě mořské ryby a další produkty z moře, dále je významné množství jódu obsaženo v mléce a mléčných produktech, tam však množství jódu značně kolísá. S ohledem na naše výživové zvyklosti jsou mléko a mléčné produkty jako zdroj jódu velmi důležité, zvláště pro lidi, kterým je doporučen zvýšený příjem jódu, zároveň však musí ze zdravotních důvodů omezit příjem soli. Pro ideální přísun jódu se uvádí jako dostačující dvakrát týdně porce mořských ryb, což nemusí být vždy jednoduché. Lidé, kteří chtějí hubnout a mají nedostatek jódu, se mnohdy diví, že se jim to nedaří. Důvodem může být právě také nedostatek jódu, díky čemuž mají zpomalený metabolismus a tělo se spíš nachází v nepohodě.

Alergie na jód

Alergie na jód je poměrně vzácná. Nežádoucí reakce na jód jsou většinou spojovány s dermatologickými produkty s obsahem jódu, léky s vysokým obsahem jodidů či na potraviny pocházející z moře, tedy ty bohaté na jód. Často se také ukazuje, že alergenem není jód, ale jiná sloučenina v potravině. Alergická reakce po konzumaci mořských ryb nemusí být nutně spojena s jódem, ale například s bílkovinou obsaženou v mase. Alergická reakce na jód či jodid je velmi málo pravděpodobná.

Zvýšená konzumace jódu

Všeho s mírou. Tak zní zlaté pravidlo, které se týká i konzumace jódu. Podobně jako jeho nedostatek, tak také jeho přebytek ve stravě či v doplňcích stravy není pro tělo zdravým. Zvýšená konzumace jódu může způsobit zvýšenou činnost štítné žlázy, tzv. hypertyreózu. Ta se projevuje váhovým úbytkem a obtížným přibíráním, zvýšenou únavou, ale i nadměrným pocením. Objevit se může také akné. Ani s příjmem jódu ve své stravě byste to neměli přehánět. Normální hodnota jódu by se měla pohybovat v rozmezí 100 – 200 μg/l.

Pozor na správný přísun jódu

Pokud si hlídáte příjem jódu ve vaší stravě, nezapomínejte na to, že musíte započítat i jód přijímaný ze soli, ať již jde o sůl jodidovanou či mořskou. S nízkým obsahem jódu se můžete setkat i v mléčných výrobcích, do kterých může být dodatečně přidáván. Zakoupit však můžete také klasickou sůl bez jódu či dokonce mořskou sůl bez obsahu jódu.

Jód jako prvek

Jod (též jód), chemická značka I ,latinsky Iodum, je prvek ze skupiny halogenů, tvoří tmavě fialové destičkovité krystalky. Je to důležitý biogenní prvek, jehož přítomnost v potravě je nezbytná pro správný vývoj organismu.

Vlastnosti jódu

Jod je velmi vzácný prvek, který se v přírodě vyskytuje pouze ve sloučeninách. Byl objeven roku 1811 francouzským chemikem Bernardem Courtoisem. Pochybný je uváděný přírodní výskyt elementárního jodu z italských sopek jako minerálu.

Elementární jod je tmavě fialová až černá látka, která za atmosférického tlaku přechází přímo do plynné fáze, sublimuje. Jeho páry mají fialovou barvu a charakteristický dráždivý zápach. Ve vodě se rozpouští velmi slabě, lépe je rozpustný v ethanolu nebo nepolárních rozpouštědlech. Je rozpustný ve vodném roztoku jodidu draselného, s kterým tvoří trijodidový anion, tohoto se využívá v jodometrických titracích.

V literatuře bývá jod někdy označován jako příklad látky neschopné tát, ale pouze sublimovat. Jod se však může vyskytovat v kapalné fázi v rozmezí 113,7–184,3 °C, lze ji demonstrovat v uzavřené zkumavce s jodem ponořené do glycerolu a ohřevem na teplotu přibližně 140 °C.

Výskyt a výroba jódu

Na Zemi je jód přítomen pouze ve formě sloučenin, většina z nich je rozpuštěna v mořské vodě. Je zde přítomen nejen jako jodid, ale také ve formě jodičnanu. Mineralogicky doprovázejí sloučeniny jodu analogické sloučeniny chloru a bromu, ovšem pouze ve velmi nízkých koncentracích.

Relativní zastoupení jodu v zemské kůře i ve vesmíru je velmi nízké. V zemské kůře je jod přítomen v koncentraci 0,1 až 0,5 ppm (mg/kg). V mořské vodě, kde se vyskytuje většina jodu přítomného na Zemi, dosahuje jeho koncentrace průměrné hodnoty 0,06 mg/l. Předpokládá se, že ve vesmíru na 1 atom jódu připadá 70 miliard atomů vodíku.

Základní surovinou pro výrobu jodu jsou mořské řasy, v jejichž pletivech se jod koncentruje. Oxidací jodidů, obsažených v popelu ze spálených řas, se získá elementární jod, který se rafinuje sublimací, tedy přeměnou látky z pevného do plynného skupenství. V plynném skupenství tvoří molekuly I2
Přírodní výskyt jodu jako minerálu je pochybný. Je uváděn bez dalších podrobnějších informací z Vesuvu a ostrova Vulcano (Liparské ostrovy) v Itálii.

Sloučeniny a využití jódu

Roztok jodu ve směsi alkohol-voda je nazýván jodová tinktura a slouží v medicíně jako dezinfekční činidlo. Jod a jodid draselný se užívá k přípravě podobně účinkujícího Lugolova činidla. V poslední době se však jako antiseptikum obvykle používá šetrnější a stabilnější jodovaný povidon, což je komplex jodu a polyvinylpyrrolidonu.

Se škrobem stvoří intenzivně zbarvený modrý komplex, který v analytické chemii slouží jako důkaz jodu nebo polysacharidů. Tvorba zmíněného komplexu je využívána jako indikace bodu ekvivalence při jodometrických titracích, při nichž je základní reakcí oxidace thiosíranu sodného roztokem elementárního jódu.
Praktický význam mají pouze některé jeho soli. Například nerozpustný jodid stříbrný, AgI, nachází využití ve fotografickém průmyslu.

S amoniakem tvoří jod velmi nestálou sloučeninu, jododusík, NI3, která se v suchém stavu explozivně rozkládá i při velmi slabém podnětu. Její praktické využití spadá spíše do oblasti chemických „žertů“.

Source : Krcmic.cz