Mezinárodní den invalidů

Mezinárodní den invalidů byl vyhlášen Mezinárodní federací práce neschopných a civilních invalidů. Připomíná nám neodmyslitelná fakta, s jakými překážkami se všichni invalidé denně musí potýkat a překonávat je. Může se jednat o lidi na vozíčku nebo s jiným fyzickým či mentálním postižením. U této příležitosti se konají různé akce na pomoc začlenění těchto hendikepovaných lidí do společnosti. To obnáší primárně právě práci, proto dnes mnoho firem zaměstnává invalidy, což je podporováno i státem formou dotací a příspěvků.

Kdy se Mezinárodní den invalidů slaví

Mezinárodní den invalidů se slaví 19. března (19.3.).

Proč se Mezinárodní den invalidů slaví?

Mezinárodní den invalidů by nám měl připomenout, že lidé s fyzickými či psychickými postiženími do běžného života patří, i když se musí každý den setkávat s mnoha překážkami. Jednou z těch největších překážek je problém s možným začleněním do společnosti. Obzvláště sem patří možnost nastoupit do zaměstnání. Různé akce se v tento den konají právě proto, abychom nebyli k těmto lidem a k jejich situaci lhostejní.

V rámci Mezinárodního dne invalidů se proto každoročně konají nejrůznější akce v mnoha městech a místech, a to i v České republice. Akce se týkají různých forem začlenění těchto lidí do společnosti, koníčků a zájmů, ale i pracovní a zaměstnanecké oblasti těchto osob.
Mnohé subjekty ve městech – od poboček správy sociálního zabezpečení, přes sociální služby a odbory města, až po obce a města samotná – tak vyhlašují různé aktivity a v jejich rámci pořádají akce na podporu invalidů a oslav mezinárodního dne. Ty se týkají podpory, osvěty a lepšího informování široké veřejnosti ohledně invalidních osob, jejich různých handicapů s důrazem na to, že i oni všichni mají právo na plnohodnotný život.

Invalidita

Invalidita (též invalidnost, handicap) je definována jako ztráta či snížení pracovní schopnosti. Obvykle vzniká buď v důsledku vážného onemocnění (pak se hovoří o tělesném postižení) nebo úrazu. Větší množství invalidů často vzniká v důsledku velkého počtu zraněných lidí během válek a ozbrojených konfliktů vůbec. Mnoho lidí se také často stává invalidními v důsledku havárií, zde zejména dopravních nehod. Za invalidní je považována osoba, jejíž pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.

Stupně invalidity v České republice

V současnosti česká právní norma rozeznává tři stupně invalidity podle míry poklesu pracovní schopnosti:

• 1. stupeň – o 35 – 49%
• 2. stupeň – o 50 – 69%
• 3. stupeň – o více než 70%

Invalidní důchod

V závislosti na zjištěném stupni invalidity se invalidní důchod nyní rozlišuje na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně.

Nárok na invalidní důchod

Pro nárok na invalidní důchod je třeba splnit stanovené podmínky. Jednou z nich je tzv. zjištění invalidity, jemuž předchází proces posuzování zdravotního stavu. Další nezbytnou podmínkou je potřebná doba pojištění, která se zjišťuje z období před vznikem invalidity. Doba pojištění se nevyžaduje pouze v případě, kdy invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Délka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod je závislá na věku občana:

• u občanů ve věku nad 28 let činí potřebná doba pojištění 5 roků a zjišťuje se z posledních deseti roků před vznikem invalidity; u osoby starší 38 let dále platí, že nesplní-li podmínku 5 let pojištění v posledních 10 letech před vznikem invalidity, považuje se podmínka za splněnou též, pokud v posledních 20 letech před vznikem invalidity získala 10 let pojištění;
• u osob ve věku do 28 let je potřebná doba pojištění kratší; osoby do 20 let činí méně než 1 rok; u osoby od 20 do 22 let alespoň 1 rok; u osoby od 22 do 24 let alespoň 2 roky; u osoby od 24 do 26 let alespoň 3 roky; u osoby od 26 do 28 let alespoň 4 roky.

Žádost o invalidní důchod

Žádost o důchod podává sám občan. Je vhodné, když tak učiní po konzultaci se svým ošetřujícím lékařem, který zná jeho zdravotní stav. Žádost s občanem sepisují na OSSZ podle místa trvalého bydliště, v Praze na kterémkoliv územním pracovišti PSSZ. Žádost o důchod se podává osobně, případně je možné k tomuto úkonu zmocnit jinou osobu na základě udělené plné moci (nevyžaduje se její úřední ověření). Žádost s žadatelem sepíše zaměstnanec oddělení důchodového pojištění. Pokud nemůže občan z důvodu nepříznivého zdravotního stavu žádost o důchod uplatnit sám, může ji za něj podat rodinný příslušník. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti a potvrzení lékaře, že mu závažný zdravotní stav neumožňuje žádost o dávku podat.

Potřebné doklady a tiskopisy k žádosti o invalidní důchod

Doklad totožnosti, tedy občanský průkaz, případně cestovní pas či povolení k pobytu.

Doklady o o době studia (popřípadě učení), a to i v případě, že nebylo dokončeno:

• výuční list,
• vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení,
• výkaz o studiu (index), vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, diplom.

Potvrzení školy o délce studia.

Doklady o době vojenské služby:

• vojenská knížka,
• potvrzení Správního archivu Armády České republiky.

Doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti – rodné listy nebo výpisy z matriky narození apod.

Doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách.

Řízení o nároku na invalidní důchod

Na základě podání žádosti o důchod začíná proces posuzování invalidity. Během něj ošetřující lékař pro potřeby OSSZ zpracovává a vydává podklady o zdravotním stavu občana. Sám žadatel je povinen OSSZ předložit lékařské zprávy a nálezy, které má a považuje je za významné. Kromě toho je důležitým podkladem pro vypracování posudku vyplněný tzv. profesní dotazník obsahující informace o kvalifikaci občana a o době a druhu vykonávaných zaměstnání/výdělečných činností. Žadateli jej k vyplnění zašle OSSZ. Posouzení, zda je žadatel invalidní a o jaký stupeň invalidity se jedná, provádí pouze posudkový lékař na OSSZ. Vzhledem k tomu, že OSSZ během ní vyhodnocuje veškeré vyžádané a dodané zdravotní zprávy a podklady z předchozích vyšetření žadatelů, jejich osobní účast není zpravidla nutná a posouzení může proběhnout i v jejich nepřítomnosti. O nezbytnosti posouzení zdravotního stavu v přítomnosti rozhoduje posudkový lékař na základě zhodnocení dostupné dokumentace.
Výsledkem tohoto procesu je posudek o invaliditě, který OSSZ postupuje spolu s žádostí na ústředí ČSSZ, v jehož kompetenci je rozhodnout o nároku na důchod a jeho výši. OSSZ posudek zašle také posuzovanému občanovi, a to do 7 dnů od jeho vypracování. Je důležité vědět, že posudek je jedním z podkladů pro rozhodnutí o nároku na invalidní důchod a že nárok na invalidní důchod nenastane automaticky s uznanou invaliditou.

Zákonné lhůty

Zákonná lhůta pro vyřízení je 90 dnů. Délka vyřízení závisí na tom, zda jsou v evidenci ČSSZ všechny podklady a na součinnosti ošetřujícího lékaře a klienta během procesu posuzování zdravotního stavu.
O přiznání důchodu zasílá ČSSZ žadateli písemné rozhodnutí. V něm je uvedeno, od jakého data byl důchod přiznán a v jaké výši. Přílohou rozhodnutí je tzv. osobní list důchodového pojištění s přehledem dob pojištění a výdělků, které byly pro důchod započítány.
Pokud nebyly podmínky pro nárok na důchod splněny, je žadateli zasláno rozhodnutí o zamítnutí žádosti, v jehož odůvodnění jsou důvody zamítnutí specifikovány.

Výpočet a výše dávky invalidního důchodu

Invalidní důchod má dvě části, a to výměru základní a výměru procentní. Základní výměra je jednotná pro všechny důchody. Procentní výměra je individuální a závisí na délce doby pojištění, příjmech dosahovaných před vznikem invalidity a na stupni invalidity. K době pojištění získané do vzniku invalidity se navíc přičítá i tzv. dopočtená doba, což je zjednodušeně řečeno doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku, kterou by hypoteticky mohl člověk odpracovat, pokud by se nestal invalidním. Výši základní výměry stanovuje zákon o důchodovém pojištění. Výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou za každý celý rok doby pojištění v závislosti na stupni invalidity:

• u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně činí 0,5 % z výpočtového základu,
• u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně činí 0,75 % výpočtového základu,
• u invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně 1,5 % výpočtového základu.

Do doby pojištění se pro výpočet důchodu započítávají rovněž tzv. náhradní doby pojištění, jako např. doba péče o dítě aj.
Přesný výpočet důchodu provádí ČSSZ pouze v souvislosti s řízením o nároku na důchod.

Výplata invalidního důchodu

Přiznání invalidního důchodu (jakéhokoliv stupně) nemusí být trvalé, protože závisí na vývoji zdravotního stavu, který zpravidla není neměnný. Podle výsledku kontrolní lékařské prohlídky může být konstatováno, že pokles pracovní schopnosti již neodpovídá invaliditě, výplata důchodu zaniká.

ČSSZ vyplácí důchody dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách. V písemném rozhodnutí zasílaném ČSSZ je uvedena informace o termínu, ve kterém bude důchod vyplácen. Výplatní termíny důchodů vyplácených ČSSZ jsou od 2. do 24. dne v měsíci, vždy v sudé dny, nebo 15. den v měsíci, je-li důchod zasílán do zařízení sociálních služeb. Připadne-li výplatní termín důchodu na sobotu, je důchod vyplacen v pátek, připadne-li výplatní termín na neděli, je důchod vyplacen v pondělí. O případných změnách výplatních termínů důchodů v důsledku státních svátků ČSSZ vždy v předstihu informuje.

Source : Krcmic.cz