Malajsie x Malajzie

Malajsie je federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii. Rozkládá se na jihu Malajského poloostrova, na severu ostrova Borneo a dalších malých ostrovech.

• • Malajsie – ačkoliv vyslovujeme [malajzie], píšeme tento výraz se s.
  • Malajzie– tento zápis je nesprávný.

Skloňování slova Malajsie

Malajsie je rodu ženského a skloňuje se podle vzoru růže.

• 1. pád – Malajsie
• 2. pád – (bez) Malajsie
• 3. pád – (k) Malajsii
• 4. pád – Malajsii
• 5. pád – Malajsie!
• 6. pád – (o) Malajsii
• 7. pád – (s) Malajsií

Správné užití slova Malajsie

• Hospodářství Malajsie je založeno nejen na těžbě a exportu ropy.
• Malajsie je federativní konstituční monarchií.
• Západní pobřeží kontinentální Malajsie si zaslouží speciální pozornost.
• Katalog poznávacích zájezdů do Malajsie.
• Obyvatelstvo Malajsie tvoří především Malajci a Číňané.

Malajsie

Přejete si nádherné pláže na pevnině i na ostrovech? Pak právě Malajsie může být ta pravá. Ochutnáte lahůdky Asie – nejlépe ty nejčerstvější přímo na ulici. Bažíte po dobrodružství ve stylu badatele v džungli? Zamiřte do Malajsie. To však není vše. Moderní umění a architektura tu stojí vedle historických památek. Jako vstupní bránu do této jedinečné země poslouží Kuala Lumpur nebo samostatný Singapur. V Malajsii je několik různých světů – od izolovaných resortů na ostrovech, přes rušná letoviska, klidná městečka a pulzující velkoměsta, k nedotčeným pralesům plných endemických rostlin i zvířat.

Dějiny Malajsie

Známky osídlení člověkem moderního typu pocházejí z období před 40 000 lety. Osadníci a obchodníci přicházeli z Indočíny, Indie a z jižní Číny a postupně vytvořili do konce 1. století prosperující obchodní společnost, která však nevytvořila větší centralizovaný stát. Díky indickému vlivu místní obyvatelé přijali buddhismus a hinduismus. Největší rozmach těchto náboženství lze zaznamenat mezi 7.–13. stoletím, ve 14. století se sem začal šířit také Islám.

Roku 1511 byla Malaka dobyta Portugalci, čímž byla zahájena éra evropského kolonialismu v jihovýchodní Asii. Roku 1641 dobyli Malakku Nizozemci, kteří v zemi zůstali téměř 200 let. Roku 1824 získali Malakku Britové, od 70. let 19. století začali postupně ovládat i vnitrozemí Malajského poloostrova kvůli kontrole obchodu s cínem, čímž postupně vytvořili tzv. Britské Malajsko sestávající z Průlivových osad, Federovaných a Nefederovaných států. Britové Malajsii proměnili i etnicky – na práci v dolech dováželi především Číňany a na práci na kaučukovníkových plantážích Indy, především Tamily, čímž změnili demografickou mapu země. Číňané se později chopili obchodu ve velkých městech a stali se obchodní elitou.

Po odchodu Britů se ukázalo, že malajsko-čínský etnický konflikt je velmi vážný a není dořešen dodnes. Za druhé světové války bylo po bitvě o Malajsko celá země okupována Japonci. Na okupovaném malajském území se Japonci snažili využít protibritských nálad a cíleně pěstovali malajský nacionalismus. Stejně tak proti sobě stavěli Malajce a Číňany.

Po válce začal malajský boj za nezávislost a sjednocení. Na poloostrově vznikla Malajská komunistická strana, která pod záštitou komunistické Číny bojovala s Brity. Hlásili se do ní zejména etničtí Číňané. V reakci na nástup komunistů na poloostrově vznikla antikomunistická koalice, která komunisty porazila a ve volbách v roce 1955 získala většinu. Číňané se stali obětí lidových pogromů. Vláda na jedné straně tvrdě proti pogromům zakročila, na straně druhé se jim do budoucna rozhodla zabránit dalšími protičínskými opatřeními a také utužením režimu, oslabením demokracie a suspendací některých občanských svobod. Ty nebyly již nikdy plně obnoveny.

Malajsijský král

Malajsijská hlava státu je titulována Yang di-Pertuan Agong (doslova „Ten kdo byl ustanoven pánem“). V prosinci 2016 byl ustanoven králem Muhammad V., sultán členského státu Kelantan. 6. ledna 2019 však bylo oznámeno, že 49letý Muhammad V. abdikoval a vrátil se do svého sultanátu. Jako důvod byla uvedena jeho nemoc nebo svatba s ruskou královnou krásy Oksanou Vojevodinou.

Malajsie je konstituční monarchií, ve které má král značně omezené pravomoci, má převážně ceremoniální funkci. Jmenuje premiéra, na jeho návrh schvaluje rozpuštění parlamentu, jmenuje soudce Nejvyššího soudu, jmenuje velvyslance a přijímá pověřovací listiny cizích velvyslanců, uděluje státní vyznamenání a milosti.

Krále sice doživotní monarchové členských státu ze svého středu de jure volí, ale de fakto je uplatňován rotační princip mezi členskými monarchiemi federace. Funkční období je pětileté.

Lidská práva v Malajsii

Malajsie si uchovává trest smrti. Velmi často se užívá u trestných činů spojených s drogami.
73 % poprav s drogovou kriminalitou souvisí, až polovina popravených jsou přitom cizinci. Podle neziskové organizace Privacy International mají obyvatelé Malajsie světově nejnižší tzv. index soukromí (ukazatel reflektující dodržování osobních práv, zejména práva na soukromí).

Malajsijská ekonomika

Od poloviny 20. století prožívá Malajsie rozkvět, který ji umožnil se změnit ze země třetího světa závislé na vývozu kaučuku a cínu v převážně průmyslovou zemi. Země držela jeden z ekonomických rekordů, když v době ekonomického růstu v letech 1957 až 2005 dokázala udržovat přibližně 6,5% růst HDP. V 21. století (po asijské finanční krizi v roce 1997) se tempo růstu snížilo, přesto zůstává vysoké ve srovnání s vyspělými státy světa, například v roce 2014 činil růst malajsijské ekonomiky 6 %. Podle Mezinárodního měnového fondu byla v roce 2020 malajská ekonomika 29. největší na světě (HDP v paritě kupní síly), což ji staví na úroveň Argentiny či Nizozemska. V přepočtu na hlavu má HDP v paritě kupní síly 51. nejvyšší na světě, tedy se pohybuje zhruba na úrovni Ruska, Chorvatska či Kazachstánu. Podle prognózy banky HSBC by malajská ekonomika měla v roce 2050 patřit zhruba ke dvacítce největších na světě.

Mezi hlavní hospodářské produkty země patří rýže, palmový olej, kaučuk, dřevo, kakao, pepř, ananas a ryby. Důležitá je těžba ropy, zemního plynu, cínové, železné a měděné rudy.

Mezi hlavní průmyslová odvětví země patří zemědělství, těžba ropy, hornictví, potravinářský průmysl, výroba pneumatik a cementu, elektronika, chemický a textilní průmysl.

Geografie Malajsie

Malajsie leží v jihovýchodní Asii, stát tvoří dva hlavní geografické celky – Malajský poloostrov, kde žije 80% obyvatelstva, a ostrov Borneo, o nějž se Malajsie dělí s Indonésií. Rozloha Malajsie je 329 735 kilometrů čtverečních, z toho poloostrovní část zaujímá 131 573 km čtverečních a ostrovní část 198 160 km čtverečních. Je 66. největší zemí světa.

Podnebí je rovníkové s vysokými teplotami a vysokou vlhkostí po celý rok. Monzuny (v dubnu až říjnu v jihozápadní části země, v říjnu až únoru v severovýchodní) přinášejí každý rok hojné srážky, průměrně 250 cm za rok. Horské oblasti jsou pokryty tropickým pralesem.

Země má jednu z nejvyšších úrovní biodiverzity na světě, s velkým počtem endemitů. Mezi nejvzácnější živočichy v Malajsii patří orangutan, tygr či nosorožec. Odhaduje se, že v Malajsii žije 20% všech světových druhů zvířat. Mnoho endemitů se nachází v lesích hor na Borneu. V Malajsii žije asi 210 druhů savců, 620 druhů ptáků, 250 druhů plazů, z toho 150 druhů hadů, nebo např. 150 druhů žab. Plné života jsou také korálová moře u pobřeží, vodstvo kolem ostrova Sipadan je druhově nejpestřejší vodní oblastí na planetě. Některé malajsijské lesy jsou staré 130 miliónů let. Pokrývají asi dvě třetiny Malajsie. Lesy východní Malajsie dávají prostor mnoha rostlinným druhům raflézií, největších květin na světě, s maximálním průměrem květu 1 metr.

Co navštívit v Malajsii

Malajsie je turisty často opomíjena. Většina z nich vyrazí raději do sousedního Singapuru nebo Thajska. Ale i Malajsie má co nabídnout – bohatou kulturu, moderní architekturu, mešity a chrámy, krásnou přírodu, zvířata, která nikde jinde neuvidíte, smaragdové moře, bílé pláže a dobrosrdečné lidi. Zajímavostí je, že se skládá ze dvou navzájem oddělených území – část leží na jihu Malajského poloostrova a část na severu ostrova Borneo. Každá část je jiná – pevninská rozvinutá, moderní, obydlená a tak trochu evropská, bornejská divoká, asijsky chaotická, liduprázdná a „nezkažená“. Obě stojí za to navštívit.

Kuala Lumpur

Hlavní město země leží na pevninské části. Na první pohled není nijak výjimečné a hezké, ale pokud tady strávíte alespoň jeden den, určitě si vás získá. Pohled na dva moderní mrakodrapy Petronas Towers vysoké 452 m zná asi každý. Až do roku 2004 se jednalo o nejvyšší budovy na světě. Budovy jsou vzájemně propojené mostem (Skybridge) mezi 41. a 42. poschodím.

Kolem věží se rozkládá hezký park s fontánami a vodotrysky, odkud vznikají všechny fotky návštěvníků, takže se připravte na davy. Levnější alternativou, kde nepotkáte tolik lidí a navíc budete mít lepší výhled, je Menara KL, věž vysoká 421 m. Vyhlídková plošina je ve výšce 276 m, což je dokonce o 100 m výš než Petronas, a vstup vás bude stát polovinu.

Ve městě nesmíte vynechat Chinatown, živou Čínskou čtvrť se spletí uliček, barevnými domy a nádhernou tržnicí ve styl art-deco, nebo naopak Kampung Baru, čtvrť s ospalou atmosférou, ve které najdete tradiční malajské dřevěné domy. Hlavním centrem města je Merdeka Square (Náměstí Nezávislosti) a oblast kolem mešity Masjid Jamek. Zajímavé je i staré koloniální nádraží a v jeho blízkosti mešita Masjid Negara (Národní mešita) s jejím 73 metrů vysokým minaretem. Když budete mít štěstí, tak vás do ní pustí. Optimální na návštěvu města jsou 2 – 3 dny podle toho, co všechno chcete vidět.

Batu Caves

Hinduistický jeskynní chrám na předměstí Kuala Lumpur, ke kterému se dostanete příměstským vlakem za 15 MYR (cca 82 Kč). Chrám je sice zavalený turisty a řekla bych, že tak trochu kýčovitý, ale i tak se vám bude líbit. Váš první pohled určitě upoutá 43 m vysoká zlatá socha Murugana, boha války a vítězství. Od ní budete muset vyšlápnout 272 schodů ke vchodu do hlavní jeskyně, což může být v tropickém vedru docela makačka, ale ochladíte se v útrobách vápencové hory. Tady najdete svatyni, která je jedním z nejdůležitějších malajských poutních míst. Obdivovat budete celou řadu oltářů, kapliček, barevných maleb, ale i všudypřítomné opice (k těm se radši moc nepřibližujte, jsou schopné vám otevřít i batoh). Kromě hlavní jeskyně se můžete vydat i do několika menších vedlejších.

Národní park Taman Negara

Zajímá vás, jak vypadá tropický deštný prales, který je považovaný za nejstarší na světě? Najdete ho v centru malajského poloostrova, asi 250 km severně od Kuala Lumpur. Leží jen 4° nad rovníkem a panuje v něm vlhké tropické klima, takže i při sebemenší námaze budete mít mokré tričko. Nejvyšší horou nejen parku, ale i celé pevninské části, je Mt. Tahan, vysoká 2.187 m. Pokud budete mít hodně času, můžete se na ní vypravit při fyzicky náročné túře s přespáváním v džungli připravených chatkách nebo jednoduchých útočištích.

V Taman Negara se nebude nudit žádný návštěvník. Zážitkem je plavba po řece, vycházky po visutém mostě, návštěva jeskyní, lovení ryb nebo noční pozorování zvířat. Žije tady třeba levhart, tygr, nosorožec nebo slon. Ty ale určitě nepotkáte (a asi byste možná ani nechtěli), protože jich je málo, ale běžně narazíte na opice, hady, různé druhy motýlů, tapíry a dalších 200 druhů savců. Vydejte se hlouběji do džungle, protože poslouchat její zvuky (obzvlášť při usínání) je zážitek. Smutné je, že džungle pomalu mizí před očima kvůli obrovským palmovým farmám a budování silnic. Vrátila jsem se sem po 5 letech a změny jsou opravdu hodně vidět. Kdo ví, kolik dalších generací 130 milionů let starý prales ještě uvidí.

Cameron Highlands

Zelená čajová políčka uprostřed Malajsie v nadmořské výšce od zhruba 1.200 do 2.100 m, kde vládne chladnější klima, jsou tak neobvyklá, že se na ně jezdí dívat samotní Malajci. V roce 1885 se do oblasti dostal britský zeměměřič William Cameron, po kterém je vysočina pojmenována. V první polovině 20. století se celá oblast pod vlivem Británie rozvíjela, vybudovalo se několik luxusních hotelů a vil, dokonce i golfové hřiště a první zeleninové, ovocné a čajové plantáže. Sláva horského střediska sice pomalu uvadla, ale zemědělství tu je pořád čilé. Dobrým výchozím bodem pro prozkoumávání vysočiny je městečko Tanah Rata.

Odtud vyrazíte na nedaleké motýlí nebo jahodové farmy, ale hlavně nekonečné čajové plantáže, které jsou rozeseté po kopcích. Za prohlídku určitě stojí plantáže a továrna společnosti BOH (založená v roce 1929), v jejíž produkci převažuje černý čaj a mimo Malajsii se s ním příliš nesetkáte. Továrna je volně přístupná veřejnosti, můžete tady vidět celý proces výroby čaje a ty si pak i koupit v místním krámku. U továrny je i restaurace s vyhlídkovou terasou položenou vysoko nad plantážemi, tak se v klidu usaďte s šálkem místního čaje a jahodovým cheesecakem a kochejte se zelení všude kolem vás.

Georgetown

Město ležící na ostrově Penang u západního pobřeží bylo prvním místem v jihovýchodní Asii, které od roku 1786 spravovali Britové. Mělo strategickou polohu a stalo se významným obchodním centrem a přístavem. Britové se sice následně přesunuli do Singapuru a město své postavení ztratilo, ale dodnes má většina ulic dva názvy, z nichž jeden je v angličtině. Doporučuji vám tady zůstat alespoň dva dny, protože George Town bylo v roce 2008 zařazeno do seznamu historického dědictví UNESCO a je tady spousta míst k prozkoumávání (galerie, chrámy, muzea, kostely, mešity). My jsme sem vyrazili hlavně za pouličním uměním Ernesta Zacharevice, který ve svých malbách znázorňuje život, kulturu a obyvatele Penangu. Jeho malby nebudete mít problém najít. Kromě toho v ulicích a na domech najdete sochy různých umělců vyrobené ze železa, které také znázorňují historii a život v Penangu.

I kdybyste pouliční umění nevyhledávali, zážitkem bude i „pouhá“ procházka městem, protože narazíte na spoustu zachovalých koloniálních domů s barevnými fasádami. Pokud tady zůstanete déle, stojí za to, vyrazit kousek za město na pahorek Penang Hill, obdivovat krásy budhistického chrámu Kek Lok Si, botanické zahrady nebo si užívat pláže. Návštěvy nebudou litovat ani gurmáni a gurmeti, protože George Town je perlou malajsijské kuchyně. Můžete si vybírat z tradičních malajsijských restaurací, nechybí ale ani čínská nebo indická kuchyně a narazíte i na evropskou. Netradičně pro muslimské poměry tady taky vládne poměrně rušný noční život. Do Georgetownu se dostanete z Kuala Lumpur pohodlně během hodiny letadlem nebo za 5-6 hodin autobusem.

Langkawi

Souostroví na severozápadě Malajsie, které zahrnuje více než 100 ostrovů, je rájem turistů. Největším a nejnavštěvovanějším ostrovem je Pulau Langkawi. Název Langkawi znamená červenohnědý orel, protože zde žijící orel mořský je hlavním symbolem ostrova. Na ostrovech je celý rok dostatek vláhy, proto tady najdete deštné pralesy, smaragdová jezera, mangrovníky, ale i typická políčka asijských zemědělců.

Hlavním důvodem, proč se sem vydat, jsou samozřejmě bílé pláže, které nebudou tak nacpané jako v nedalekém Thajsku, tyrkysové moře, vynikající kuchyně a krásná příroda. K tomu musím přidat bezcelní zónu, díky které tady seženete nejlevnější alkohol v celé Asii (ne že bychom ho vyloženě potřebovali, ale po 3 týdnech cestování v muslimské zemi přijde relax na pláži s drinkem v ruce vhod). Ostrov je naprosto bezpečný a jedna z velmi dobrých možností, jak ho poznat, je půjčit si kolo nebo skútr. Jen mějte na paměti, že se tady jezdí vlevo. Autobusová doprava na ostrově příliš rozvinutá není, přesto ale nezůstávejte jen na u pobřeží a vyrazte i do vnitrozemí, které už není tak turistické.

Největším turistickým lákadlem ostrova je visutá lanová dráha na horu Gunung Mat Cincang. Z vrcholu je výhled na divoký deštný prales a sousední thajské ostrůvky. My jsme na ostrově strávili jenom dva dny, ale určitě nebudete mít problém strávit v tomhle malém ráji i týden. Nejlépe se sem dostanete za hodinu a čtvrt letadlem z Kuala Lumpur. Jednosměrnou letenku seženete už za 14 USD.

Taman Negara Niah

Tento národní park ležící v bornejské provincii Sarawak (asi 100 km jižně od města Miri) sice patří k menším parkům, za to tu najdete dost neobvyklé atrakce. Jednou z nich je Great Cave (Velká jeskyně), která je považována za jednu z největších na světě. Její vstup vás ohromí – měří 250 metrů a na výšku dosahuje až 60 m.

Vlevo od vstupu najdete archeologické vykopávky a když se vydáte do hloubi jeskyně, uslyšíte nad sebou šum netopýřích křídel (prý jich tu žije až 400 tisíc, tak radši moc nekoukejte nahoru nebo si nasaďte čepici). Pasáž v zadní části jeskyně vede do velké komnaty, nazývané „Padang“, kam proudí sluneční světlo z velkých otvorů ve stropu. Po Padangu vstoupíte do zcela temného průchodu známého jako „Gan Kira“ (Moon Cave). V tomto úseku se neobejdete bez dobré svítilny. Po celou dobu se v jeskyni budete pohybovat po chodníčku, který sice občas klouže a jsou na něm nánosy výkalů od ptáků, ale když z něj nesejdete, nemůžete se ztratit. Průvodce potřebovat nebudete, ale kdo by se bál, zaplatit si ho může. Další zajímavostí je Painted Cave (Malovaná jeskyně)., ke které dojdete džunglí asi po 1 km od Velké jeskyně.

V jeskyních často uslyšíte hlasy sběračů „guano“ (netopýřích výkalů) pokrývající podlahu jeskyní. Guano je pak přenášeno v pytlích, kde je tříděno a prodáváno jako hnojivo. A na závěr jedna „delikatesa“. Už jste někdy slyšeli o polévce z vlaštovčích hnízd? Pokud ne, tak právě z těchto jeskyní pochází. I když se jmenuje z „vlaštovčích hnízd“, ve skutečnosti se na její přípravu používá hnízdo salangany ostrovní, která hnízdo staví pomocí slin v puklinách místních vápencových útesů nebo jeskyní. A právě ptačí plivance dělají z polévky jednu z nejdražších „lahůdek“ na světě. Po celá staletí vybírají hnízda sběrači a prodávají je čínským obchodníkům. Při sběru jsou hnízda suchá, ale v polévce se změní na jakousi želatinu. Polévka má mít velký obsah proteinů, sacharidů a vlákniny a taky má zvyšovat sexuální výkonnost, takže zbohatlíci po ní prahnou. Bohužel to odnášejí salangany, které přicházejí o svá hnízda a jejichž populace výrazně klesá.

Mt. Kinabalu

Gunung Kinabalu ležící v provincii Sabah je se svojí výškou 4.095 m nejvyšší horou ostrova Borneo a zároveň celé Malajsie. Říká se, že je jednou z nejjednodušších čtyřtisícovek, které můžete zdolat. Právě proto sem denně vyrazí desítky, možná stovky lidí. Nahoru se můžete vydat jen s průvodcem po zaplacení příslušných poplatků (povolení k výšlapu 100 MYR, pojištění 7 MYR, doprava ke vstupní bráně 17 MYR, vstup do parku 15 MYR a průvodce 150 MYR-ten je pro skupinu 6 lidí).

Sepilok Orangutan Rehabilitation Centre

Borneo je domovem mnoha druhů rostlin a živočichů a některé z nich dokonce nenajdete nikde jinde na světě. Krásný hustý deštný prales ale pomalu ubývá a s ním i život v něm. Ochránci přírody proto necelých 30 km od města Sandakan vybudovali rehabilitační centrum pro orangutany, takový orangutaní sirotčinec. Jeho hlavním cílem totiž je pečovat o zraněné nebo malé orangutany nalezené na okolních plantážích nebo zabavené pašerákům, pytlákům a obchodníkům se zvířaty, a jejich následné navrácení do divoké přírody.

Zařízení je součástí rozsáhlé rezervace, v níž se usadily desítky orangutanů od maličkých až po staré vůdce klanů. Pro návštěvníky je v první části rezervace vybudovaný dřevěný chodník, po kterém džunglí dojdete až k pozorovací plošině, blízko níž se dvakrát denně „krmí“ orangutani. Chvílemi to sice připomíná cirkus, protože ošetřovatelé připraví asi 20 metrů od plošiny různé ovoce, a pak všichni čekají, jestli si pro něj orangutani přijdou.

V rámci jedné vstupenky můžete navštívit ranní i odpolední „krmení“. My jsme si navíc zaplatili noční prohlídku džungle s průvodcem a kromě opic jsme viděli pár hadů, žab, létající lemury, poletuchy nebo pakobylky.

Kinabatangan River

Dalším místem, kde můžete pozorovat divokou bornejskou přírodu, je okolí řeky Kinabatangan. Nasednete na loďku a s dalekohledem v ruce vyrazíte po řece a jejích ramenech. Z větví mangrovníků na vás budou koukat opice (kromě makaků hlavně kahauové nosatí, bornejští endemité, kteří jsou velmi dobří plavci), různí ptáci (zoborožci, pelikáni, volavky, ledňáčci), hadi a pokud budete mít štěstí, uvidíte na břehu pijícího levharta, slony nebo krokodýly čekající na kořist. Ruku do vody tedy raději nestrkejte. Nejlepší je projíždět krajinou kolem řeky brzy ráno, kdy se zvířata probouzejí, nebo naopak v pozdním odpoledni, kdy se k řece stahují zpátky z džungle. Ubytujte se v některém z kempů uprostřed džungle, ať můžete vyrazit průvodcem i na noční průzkum.

Fireflay park

Pokud hledáte romantický zážitek, pronajměte si uprostřed noci loď na projížďku po řece Selangor a nechte se oslnit vánočními světly, která se třpytí na stromech. Jsou to tisíce světlušek, které zdobí tento zvědavý přírodní park.

Perhentian

Několik ostrovů, některé neobydlené, tvoří Perhentian, rajské prostředí křišťálově čistých vod, bílého písku a hustých džunglí. Dva jsou hlavní ostrovy, Perhentian Kecil (malý v malajštině) oblíbený u batůžkářů pro své noční ohňové show a Perhentian Besar (velký) pro ty, kteří hledají pohodlnější a klidnější prostředí.

Source : Krcmic.cz