Libanon x Lybanon 

Tento stát taky dělá v pravopisu hodně lidem problém. 

• Libanon – z pohledu pravopisu správná varianta.
• Lybanon – nesprávná varianta.

Skloňování slova Libanon

Libanon je rodu mužského neživotného a skloňuje se podle vzoru hrad.

• 1.pád – Libanon
• 2.pád – (bez) Libanonu
• 3.pád – (k) Libanonu
• 4.pád – Libanon
• 5.pád – Libanone!
• 6.pád – (o) Libanonu
• 7.pád – (s) Libanonem

Správné užití slova Libanon

• Jak se píše slovo Libanon?
• Kde leží Libanon?
• Kolik má Libanon obyvatel?
• S kterými státy sousedí Libanon?
• Libanon sousedí se Sýrií a Izraelem.
• Obyvatelé Libanonu se nazývají Libanonci.
• Můj přítel má kamaráda, který je z Libanonu.
• Znáš někoho z Libanonu?
• Libanon vznikl v roce 1941 nezávislostí na Francii.
• Hlavním městem Libanonu je Bejrút.
• Libanon není příliš navštěvovaná země.
• Jaké je hlavní město Libanonu?
• Chtěl bych se jednou podívat do Libanonu.
• S lidmi v Libanonu byla legrace.
• Libanonci jsou velmi milí lidé.
• Jací jsou Libanonci jako lidé?
• Potkal ses už s tím Libanoncem?
• Byla jsem v Libanonu a byl to krásný zážitek.

Vše o Libanonu

Kosmopolitní hlavní město Bejrút si vysloužilo přezdívku „Paříž blízkého východu“. Žijí zde asi 2 miliony obyvatel, tedy téměř polovina obyvatelstva země. Bejrút se stal politickým, správním, obchodním, finančním a univerzitním centrem země. Jedno z nejstarších hlavních měst na světě je trvale obýváno asi 5 000 let. Památky i novodobou zástavbu poničily boje za 2. světové války a následná občanská válka. Od té doby probíhají rekonstrukce. Díky pestré nabídce zábavy a nočního života sem míří turisté z okolních arabských zemí. Při návštěvě města nevynechejte podvečerní procházku po promenádě, prohlídku Národního muzea s cennými historickými sbírkami či Amerického muzea a Sursockova muzea. Na hlavním náměstí Place de Martyrs pomalu vyrůstají nové domy a mizí rozbombardované trosky. Příjemnou procházku si užijete v parcích ve čtvrti Achrafiye.

Druhé největší město a hlavní přístav Libanonu se jmenuje Tripolis. Leží na severu země v politicky napjaté zóně. V okolí města byly zbudovány tábory pro palestinské a syrské uprchlíky. Historickým památkám vévodí katedrála sv. Víta z 12. století na kopci nad městem. Centrum tvoří spleť kamenných uliček s krámky obchodníků a dílnami řemeslníků. Nad ně vystupují mešity a minarety a nechybí ani muslimské lázně, tržiště a školy. Tripolis si získal věhlas díky výrobě mýdla s vysokým podílem olivového oleje, medu a vonných olejů.

Moderní město Baalbek obklopuje trosky antického „Města slunce“, které patří k nejkrásnějším antickým památkám v okolí Středozemního moře. Dochovaly se zbytky Jupiterova chrámu s mohutnými sloupy, menší Bakchův chrám s propracovaným zdobením a antické divadlo Odeon. Materiál pro stavbu chrámů obřích rozměrů se těžil v lomu na okraji města. Zde zůstal kamenný blok o rozměrech 21,5×4×4,5 metrů a s váhou 2000 tun, který měl být údajně umístěn v Jupiterově chrámu. Jde o největší stavební kámen na světě.

Jeden z nejvýznamnějších přístavů Středomoří Tyros byl v roce 333 před naším letopočtem dobyt Alexandrem Velikým. Dochovalo se mnoho archeologických nálezů. Tyros byl znám díky výrobě nachového barviva, které zdobilo oděvy králů a šlechty.

V úzkých uličkách a na tržištích třetího největšího města Libanonu Sajdá poznáte opravdový arabský život. V labyrintu starého města se snadno ztratíte, ale vždy se najde někdo, kdo vám poradí správný směr. Sajdá chránil křižácký hrad ze 17. století.

Posvátné údolí Kadisha skrývá nedotčenou přírodu a ve skalách vytesané kláštery a poustevny. Křesťané obývali oblast od 5. století a dodnes žijí ve vesničkách nad údolím. Těžko dostupný terén poskytoval věřícím ochranu. Dnešním poutníkům usnadňují cestu dobře značené trasy, které vedou od kláštera ke klášteru. Nad městem Bsharri rostou zbytky cedrového lesa, který kdysi pokrýval většinu území Libanonu. Mezi 200 kusy stromů se najdou i 2000 let staré cedry.

Asi 40 kilometrů severně od Bejrútu leží zbytky jednoho z nejstarších souvisle osídlených měst světa. Byblos a jeho archeologický areál obsahuje památky z doby fénické, perské, řecké, římské i byzantské.

Počasí v Libanonu

Libanon leží v oblasti subtropického podnebí, vzhledem k velmi členitému povrchu země však existují značné regionální rozdíly. Léta jsou dlouhá, avšak většinou bez extrémních teplot, při pobřeží se teploměr jen zřídka přehoupne přes 35 °C. Zimní období přináší srážky, ale teploty v nízkých nadmořských výškách zůstávají poměrně vysoké (v lednu u moře čekejte denní průměry kolem 15 °C). Pohoří Libanon i Antilibanon pokrývá v zimě sníh, který v nejvyšších polohách zůstává ležet až do května!

Na poměry Blízkého Východu má většina území Libanonu celoročně poměrně dost srážek, které ovšem velkou většinou spadnou v období od listopadu do března – v létě se déšť prakticky nevyskytuje.

Kdy jet do Libanonu

Ideálním obdobím je jaro, konkrétně měsíce duben a květen. V tento čas můžete skutečně zažít tolik omílané klišé, tedy ráno lyžovat (v pohoří Libanon) a odpoledne se vykoupat v moři. Nepochybíte ani návštěvou v letních měsících; naopak doporučujeme se vyhnout období kolem zimního slunovratu (prosinec až únor).

Doprava do Libanonu

Vzhledem k aktuální geopolitické situaci, kdy hranice s Izraelem je dlouhodobě uzavřená a v Sýrii zuří válka, je reálně možné do Libanonu přicestovat pouze letecky nebo lodí. Letecká doprava má samozřejmě prioritu s tím, že jediné letiště s pravidelnými lety leží jižně od Bejrútu (Rafik Hariri International Airport). Přímé linky z Prahy byly v roce 2016 obnoveny na sezónní bázi (ČSA), nejobvyklejší varianta s přestupem vede přes Istanbul. Běžné ceny atakují hranici 10.000 Kč.

V provozu je sice také pravidelná lodní linka z Tripolisu do tureckého přístavu Taşucu (západně od Mersinu), pro běžné cestovatelské itineráře však nemá velký užitek. Lodní trajekty z Bejrútu na Kypr podléhají neustálým změnám a je nutné se informovat o aktuální situaci.

Doprava v Libanonu – jak se nejlépe dopravovat

Doby, kdy v Libanonu fungovala železnice, už dávno odvál čas, země je příliš malá na vnitrostátní leteckou dopravu, a tak jedinou možností pro přesuny je doprava silniční.

Mezi městy jezdí jak větší autobusy (pohodlnější) s relativně pevnými jízdními řády, a také o něco lacinější sdílená taxi („servís“; méně pohodlné, ale většinou rychlejší). V druhém případě jde obvykle o rachitické staré mercedesy nebo toyoty, kam se vmáčkne šest pasažérů a odjíždí se až když je auto plné (což může v odlehlejších oblastech dost dlouho trvat); platí se před výstupem.

Půjčení auta

Přes očekávanou malou nátoč kilometrů je půjčení auta poměrně drahou záležitostí (nejméně Aktuálně odpovídá 866 Kč nebo 35.20 €“40 USD/den) a bude se vám hodit, zejména pokud chcete prozkoumat odlehlejší části pohoří Libanon. Výjimečně doporučujeme dobře prozkoumat pojistku: na libanonských silnicích totiž panují značně divoké poměry a téměř nepotkáte vozidlo, které by nebylo trochu „bouchlé“. Drobné i větší oděrky karoserie, uražená zrcátka apod. sice v provozu nikdo neřeší, pokud by se to však stalo vám (dost pravděpodobné), půjčovně by se to nemuselo líbit.

Ve venkovských oblastech počítejte s mizernou kvalitou cest a také s protisměrným provozem cyklistů, skútrů, pěších s různými kárami, dobytka apod. – za tmy tyto objekty samozřejmě nejsou osvětlené. Ve městech není od věci auto zaparkovat na „hlídaném“ parkovišti za cca 1–2 USD, naháněči si vás obvykle najdou sami. Vzhledem k nebezpečí únosů nezastavujte neznámým lidem ani na odlehlých místech.

Měna v Libanonu – Libanonská lira

Úřední měnou je sice libanonská lira (LBP), ale jako de facto platidlo slouží americké dolary (USD). Mnoho obchodních míst udává ceny pouze v dolarech, i proto, že kurs USD:LBP zůstává víceméně bez výkyvů (1:1500). S libanonskými lirami tak vůbec nemusíte přijít do styku.

Směnárny a platba kartou

Směnárny nejspíš nebudete potřebovat, je praktické mít u sebe vždy dolarové banky menší hodnoty (1, 5, 10 USD). Jednak se můžete setkat s klasickým „nemám zpátky“, navíc platba stodolarovkou (především starší bankovky) často vzbuzuje podezření, zda se nejedná o padělek, a může být odmítnuta.

Karetní terminály jsou běžné na větších obchodních místech i v hotelích od střední třídy výše, samozřejmě však nikoli např. na tržištích či v hromadné dopravě. Bankomatů potkáte mnoho a většinou jsou spolehlivé; pozor na volbu, zda chcete vydat USD či LBP.

Kolik co stojí

Pobyt v Libanonu ulehčí vaší kapse výrazně více, než je tomu v ostatních zemích Blízkého Východu s výjimkou Izraele. Počítejte s průměrnou cenovou hladinou asi o třetinu vyšší než v Česku.

Příklad cen:

• Lístek na minibus/autobus z Bejrútu do Saidá (45 km) – 1,50–2 USD
• Ubytování v jednoduchém hotelu – 20–30 USD v Bejrútu, 12–20 USD jinde
• Jídlo „na ulici“ (falafel, shwarma apod.) – 3–4 USD
• Láhev coly v obchodě (1,5 l) – 1,5 USD
• Večeře v restauraci – od 12 USD

Spropitné a smlouvání

Bakšiš se očekává v podnicích střední a lepší cenové úrovně, naopak v „lidových“ restauracích a bufetech nikoli. Taxikáři budou rádi za decentní zaokrouhlení ceny – tu si dojednejte předem.

Smlouvá se na tržištích, často v hotelích, výjimečně i jinde. Pokud chcete koupit něco dražšího, napřed zkuste zjistit, kolik podobná věc stojí v kamenném obchodě, a pak jděte na trh – měli byste se dostat nejméně o čtvrtinu níže. Nebo se pokuste všimnout si, kolik platí místní; ideální je samozřejmě mít znalého kamaráda. Pokud na bazaru přijmete první obchodníkovu nabídku, budete považováni za hlupáky.

Jak ušetřit

Bejrút je výrazně dražší než zbytek země; omezíte-li pobyt ve městě na kratší dobu, v peněžence to pozitivně poznáte. Jezděte sdílenými taxíky (tedy s dalšími pasažéry) namísto s „privátní“ taxislužbou – rozdíl je zhruba pětinásobný. Jen o něco menší je rozdíl mezi stravováním „na ulici“, případně ve fast foodech, oproti normálním restauracím. Nenechte se napálit nereálnými cenovými nabídkami, například na trhu či v letištním taxíku.

Co se ubytování týká, tak větší pozornost výběru toho správného místa má smysl věnovat jen v Bejrútu – v menších místech beztak moc možností mít nebudete. Veřejná doprava je mnohem lacinější než cestování vypůjčeným autem, a to i při více lidech.

Denní rozpočty

Nízkorozpočtová varianta, která vychází z ubytování v levných hotelích (můžete narazit na opravdové „blešárny“), z přesunů veřejnou dopravou a stravování „na ulici“, případně z vlastních zdrojů, vyjde asi na 40 USD osoba/den.

Zlatá střední cesta, založená na lepším ubytování, občasné stravě v restauraci a sem tam i jízdě v privátním taxi, s tím, že si můžete dopřát více zábavy (v Bejrútu je možností habaděj), vyroste na 50 až 60 USD osoba/den.

Pro opravdu pohodlný pobyt v Libanonu, tedy s bydlením v lepším hotelu, s přesuny pomocí vypůjčeného auta, bez omezení možností zábavy a sportu (například lyžování, placené pláže u moře, večerní show apod.) a s občasným využitím místních průvodců, počítejte nejméně se 100 USD osoba/den.

Vízum v Libanonu

Vízová povinnost pro české občany sice teoreticky existuje, v praxi se však realizuje vyplněním příjezdové karty a bezplatným udělením razítka do pasu na hranici (tedy na letišti v Bejrútu).

Je dobře mít u sebe pro úředníky vytištěnou hotelovou rezervaci. Váš pas musí platit ještě alespoň tři měsíce a nesmí obsahovat žádné izraelské razítko – pokud by takové celníci objevili, do země vás nepustí! Při splnění těchto předpokladů nebyly s udělováním „víz“ dosud hlášeny žádné problémy. Žádat o skutečné vízum předem na libanonském velvyslanectví v Praze se proto jeví jako zbytečné, ale za telefonický dotaz (224 930 495, Lazarská 6, Praha 1) na aktuální situaci nic nedáte.

Očkování

Žádné očkování se nevyžaduje, ale s hepatitidou chybu neuděláte a stejně ji budete nejspíš potřebovat pro cesty do jiných zemí.

Celní předpisy

Libanonské předpisy jsou poměrně liberální – je možné volně vyvážet i dovážet všechny „věci osobní potřeby“, hotovost není omezena. Na příletu se občas kontrolují zavazadla, do potíží by vás samozřejmě dostaly jakékoli drogy (nepředpokládáme), ale také cokoli, co připomíná pornografii – to mohou být i odvážnější módní časopisy.

S problémy se spíše můžete potkat po příletu do Česka. Jednak jsou cestující přijíždějící z Libanonu české pohraniční kontrole i celníkům a priori podezřelí, za druhé pokud v Libanonu koupíte cokoli cennějšího, tak jste povinni v Česku doplatit DPH nad stanovenou hodnotu a clo podle sazebníku stejně jako při dovozu z jakékoli jiné země mimo EU.

Zdraví a bezpečnost v Libanonu

Zásadní komplikace by vás potkat neměly, doporučujeme jistou opatrnost v nakládání s vodou – kvalita tekutiny z kohoutku je velmi rozdílná. V horách není třeba mít obavy, ale ve městech se lépe obejdete (a problémům předejdete) spíše s vodu balenou.

Kriminalita

Běžná pouliční kriminalita sice existuje, především v Bejrútu, ale nepředstavuje zásadní problém. Mnohem horší je to s napjatou politickou situací, která periodicky vyúsťuje v ozbrojené střety – nikdy nevíte, kdy a kde nepokoje propuknou. Některé skupiny používají jako nátlakový prostředek také únosy cizinců a vymáhání výkupného. Většina západních států proto před nikoli nezbytnými cestami do Libanonu varuje a některé oblasti doporučuje nenavštěvovat v žádném případě.

Nehrajte si na hrdiny a rozhodně se vyhněte „výletům“ do uprchlických táborů (jižní Bejrút, okolí Tripolisu) – místní vás tam stejně nebudou chtít pustit. Bezpečnostně problémové je i samo město Tripolis, tamější atmosféra by se vám určitě nelíbila.

V údolí Biká’a není vhodné opouštět hlavní silnici, nejlépe se úplně vyhněte severní části oblasti (Hermel a okolí). Návštěva Baalbeku by však měla proběhnout bez potíží. Nejjižnější část země, nárazníková zóna u hranic s Izraelem jižně od města Tyros, je pro cizince nepřístupná – tam vás hlídky jednoduše nepustí. Avšak již celý prostor jižně od města Sajdá je „pevností“ hnutí Hizballáh a na západní cizince tu mohou pohlížet s nevraživostí.

Je dobře si vždy předem zjistit aktuální situaci, například dotazem v hotelu nebo debatou s ostatními cestovateli. Doklady nebo alespoň kopii pasu mějte vždy u sebe.

Důležité kontakty

České velvyslanectví v Libanonu sídlí na adrese 17, 419^th Road (St. Bechara Church Street) 21007, Baabda, Mount Lebanon, telefonní číslo pro nouzové situace je +961 (0)3 332 291. Libanonské velvyslanectví najdete v centru Prahy na adrese Lazarská 2, telefon: 224 930 495 nebo 224 930 029.

Co navštívit v Libanonu na dovolené – cestovatelské zajímavosti

Hlavní město Libanonu – Bejrút

Kosmopolitní Bejrút, dříve nazývaný „Paříž Východu“, ztratil mnoho ze svého někdejšího glancu vzhledem ke škodám za občanské války ve 2. polovině 20. století i pokračujícímu sektářskému násilí. Staré památky tu nečekejte, dostatek příležitostí na zábavu i noční život naopak, možná překvapivě, ano.

Více než milionová metropole Libanonu má vzhled moderní (na první pohled), avšak většinou poměrně omšelý i poškozený (po bližším prozkoumání). Nevynechejte večerní procházku po nábřežní promenádě, prozkoumejte postupně obnovovanou čtvrť v okolí válkou zničeného Place des Martyrs (Náměstí hrdinů) a zajděte do Národního muzea se skvělými starověkými sbírkami, hlavně z fénického období.

Byblos

Impozantní zbytky jednoho z nejstarších souvisle osídlených města světa najdete u pobřeží asi 40 km severně od Bejrútu. Rozsáhlý archeologický areál obsahuje pozůstatky z doby fénické, perské, řecké, římské i byzantské nadvlády. Působivou dominantou jsou zbytky křižáckého hradu.

Sajdá

Ten pravý arabský „nářez“ vás čeká v úzkých uličkách a na tržištích ve třetím největším městě Libanonu Sajdá (Sidon), asi 40 km jižně od Bejrútu. V labyrintu staré části se ztratíte docela určitě, vždy se ale najde někdo, kdo vám ukáže cestu ven. Na ostrově spojeným s pevninou molem opět majestátně „sedí“ křižácký hrad. Krásný je interiér bývalého karavanseráje Khan el Franj ze 17. století.

Tyros

Kdysi jeden z nejvýznamnějších přístavů celého Středomoří Tyros (Sur) dobyl v roce 333 př. Kr. Alexandr Veliký až po dlouhém obléhání a za trest jej pak srovnal se zemí. I tak je však dnešní archeologický areál impozantní – jak dochovanými artefakty, tak tím, že tam nejspíš nikoho nepotkáte. Při cestě do Týru a okolí však buďte opatrní a zjistěte si předem, jaká je situace: oblast obývají příznivci militantního hnutí Hizballáh a západní cizinci tu nemusí být vítáni.

Tripolis

Druhé největší libanonské město leží na severním pořeží, je obýváno především sunnitskými muslimy. V okolí Tripolisu funguje řada provizorních táborů pro palestinské a syrské uprchlíky a situace ve městě i v celé oblasti je dlouhodobě napjatá – odložte návštěvu raději na klidnější časy. Až nastanou tak spatříte krásné ukázky mamlúcké (islámské) architektury včetně řady mešit; pohledovou dominantu Tripolisu tvoří citadela na výrazném kopci.

Baalbek

Zbytky antického „Města slunce“, Heliopolis, obklopené dnešním moderním sídlem Baalbek, patří k nejkrásnějším archeologickým lokalitám starověku v celém prostoru kolem Středozemního moře. Dochované sloupy Jupiterova chrámu vyrážejí dech svými obřími rozměry; menší Bakchův chrám je zase skvěle zdobený a řadí se mezi nejdochovalejší starověké chrámy vůbec.

Také při cestě do Baalbeku, situovaném v neklidném šíitském údolí Biká’a, je třeba se mít na pozoru a návštěvu přizpůsobit aktuální bezpečnostní situaci.

Andžar

Pitoreskní ruiny raně islámského palácového města Andžaru z období umajjovské dynastie se tyčí k nebi na pozadí (v zimě zasněženého) pohoří Antilibanon. I kdybyste již měli vykopávek dost, Andžar nevynechejte – je to zase něco jiného než starověké lokality Byblos či Baalbek. Přilehlé městečko obývají převážně arménští křesťané.

Kadisha

Divoké údolí Kadisha se zakusuje do západních svahů pohoří Libanon a vytváří obtížně prostupný kaňon. Vedle scénických kvalit je údolí zajímavé především kvůli řadě starobylých křesťanských klášterů – nedostupný terén poskytoval věřícím vítanou ochranu. Kláštery jsou většinou „živé“, často leží na odlehlých místech, některé jsou dokonce vytesané do skal. V oblasti existují značené trasy umožňující putování mezi jednotlivými kláštery.

Jeden z mála zbytků cedrových hájů, které kdysi pokrývaly většinu pohoří Libanon, najdete nad městečkem Bsharri, na jižním úbočí nejvyššího masivu v zemi. Většina cedrových lesů byla vykácena již ve starověku, mj. pro stavbu lodí. V lokalitě El Arz nad údolím Kadisha, v nadmořské výšce kolem 1.900 metrů, přežívají asi dvě stovky těchto majestátních, prastarých stromů (až 2.000 let). Symbol cedru najdete i na libanonské vlajce.

Source : Krcmic.cz