Když chcete v písemné komunikaci něco zdůraznit, pište vykřičníky a používejte otazníky

Občas narazíte na odstavce textů, které jsou prošpikovány znaky ! a ?, případně ?!?. Spíše tedy narazíte na něco podobného:

Komentář:> „Dnes však je to v pořádku, protože váš vožralej Milošek je prostě nadčlověk a může přeci všechno že!!!“
Odpověď: „IQ tykve. Nejste vy volič pravice?? JÁ SE PTÁM JENOM SOUDĚ PODLE VAŠEHO IQ. Váš ministr Blažek je taky velmi inteligentní a vychovaný abstinent, že???“:-)

Působíte pak jako nervíček uzlů, jelikož vykřičníky evokují pocit, že na vás někdo křičí. A asi nikdo z nás nemá rád, když na něj nějaký nýmand za psacím stolem / od klávesnice počítače neustále řve. Nikomu to není příjemné a vy tak čtenáři rozhodně nebudete sympatičtí. Budete totiž vypadat jako psychopati / agresoři, kteří neumí vyjádřit svůj názor jinak než za pomocí hlásné trouby nastavené na standardních 140 decibelů. V reálu byste takového člověka nechtěli mít vedle sebe, jelikož by vám byla jeho přítomnost nepříjemná.

Protože vás z něj budou bolet uši. Budete z něj mít strach, protože se budete obávat, že nejspíše neudrží v následující chvíli nervy na uzdě a začne vám pak i sprostě nadávat a nebo vás bude chtít knockoutovat dobře mířenou ranou na tlamu.

Dalším takovým veřejným tajemstvím je fakt, že jakmile zvýšíte hlas, ušní bubínky lidských stvoření mají tendenci se bleskurychle zatahovat a sdělení pak jakousi podivnou náhodou nedorazí až do centra veškerého dění (do mozku). Důsledkem evoluce se pak bubínky stanou zvukoprůchozími a někteří jedinci se tak stávají zcela imunními vůči zvukům z vašeho chřtánu.

Výsledkem je, že jakékoliv sdělení ve formě řevu, i kdyby pocházelo z úst tygra bengálského, vejde jedním uchem dovnitř a pak zase druhým ven a skončí ukotvené někde v časoprostoru. A stejně tak je to v písemné komunikaci. Zde zkrátka neplatí, že čím více vykřičníků, tím více Adidas.

Stejně tak křičící individuum nebude nikdo respektovat. Bude na vás působit jako neschopný rádoby šéf, který nemá žádný přirozený respekt a doufá, že když zvýší hlas, tak jej okamžitě všichni začnou poslouchat (většinou se tak nestane). A přiznejme si to – kdo má takové lidi rád? Pouze přednosta psychiatrické léčebny v Bohnicích.

Slyšel jsem dokonce obhajobu, že používáním vykřičených otazníků člověk pouze ukazuje své emoce a to, jak moc je energický :-). Prakticky nikdo není zvědavý na něčí citové výlevy – na ulici, na tramvajové zastávce a ani kdekoliv jinde. Emoce si nechte na doma. Tam klidně po sobě házejte talíře a nebo si temperamentně zaboxujte.

Také vás asi nebude moc rajcovat, když by se před vámi na ulici najednou zčistajasna objevila nějaká paní a začala by „energeticky“ gestikulovat vaším směrem a řvát na celé kolo, že jste hrozný čurák, ve chvíli, kdy vedle vás stojí 151 zvídavých očí (ten jen s jedním okem je kyklop a nebo pirát).

Závěr: Ten, kdo moc křičí, toho nikdo mít rád nebude. Nebude nikdy za sympaťáka či sympaťačku. A nikdo jej nebude poslouchat. Ani ve skutečném světě a ani v tom internetovém. Proč? Protože takovým lidem chcete dát od přírody přes držku.

Stejne blbě působí, když používáte KAPITÁLKY V TEXTU. A NEBO několik otazníků za sebou. Také nevíte proč??? Protože pak to vypadá, jako kdybyste si mysleli, že člověk, se kterým komunikujete na druhé straně je totální imbecil a není schopen pochopit vaši otázku, pokud mu ji nezvýrazníte pomocí otazníčků. Můžete si to klidně myslet, ale rozhodně byste to neměli dávat takto okatě najevo (pokud to fakticky není imbecil).

Je to stejné, jako kdybyste před každou svou otázku dali věty typu:

Jsi tak blbý, že …

Jste tak vylízaní, že (nevíte) …

Nejlepší je pak obě možnosti kombinovat (?!!!!?). Tím se nejenom uživatele ptáte, jestli je debil, že něco neví, nechápe, nerozumí něčemu. Ale ještě na něj SPROSTĚ ŘVETE!!! A pokud to ještě podpoříte nějakým zvířecím horoskopem (vůl, kráva případně pěkná p**a) a přidáte ikonického smajlíka, abyste ukázali, jaký jste kápo, tak… pozitivní výsledek je zaručen. Jelikož jste právě přilili olej do ohně. Doporučují 4 z 5 ponížených zákazníků / nasraných diskutérů / chytrých PíáRistů.

Nepoužívat zbytečně často vykřičníky a otazníky. Spousta lidí se k jejich používání uchyluje z toho důvodu, že berou vše hrozně moc osobně. Nedokáží se odprostit od emocí. Někdo jim něco napíše a oni zbrunátní a vybouchnou. A pak to chtějí dát pisateli sežrat. Rada první tedy zní – neberte komunikaci osobně. Berte to jako pohodové poklábosení s kámošem (či kámoškou). Taky jej přece hned nechcete hned zabít jenom kvůli tomu, že má opačný názor, než máte vy.

A když už vás někdo fakt nasere, vydloubněte mu srdce lžící. Lžíce je tupá, víc to bolí.

Když máte pocit, že byste někam dali vykřičník a ideálně jich tam dali hned několik, dejte tam tečku. Když vás to nutí do věty napsat zástupy otazníků, dejte tam jenom jeden. A pokud už máte neutuchající potřebu tam dát vykřičník a také pro jistotu jej obalit otazníky jako smažák ve strouhance, použijte raději otazník.

A rozhodně tam nedávejte nelichotivá označení, která si na sebe může vztáhnout skoro úplně každý, i když se jej spor třeba vůbec netýká.

Protože někdy stačí jenom to označení i bez vykřičníků a strávíte celý den vysvětlováním svého výroku na Twitteru:

Tak jsme dali akci 100 Kč na první objednávku, ale socky z VŠE to hromadně zneužívali (tak 500 objednávek), takže nemá nikdo nic. Happy?

— Tomas Cupr (@tomcuprcz) June 23, 2013

 

Source : Krcmic.cz