1. Úvod
  2. Podnikání a firmy
  3. Marketing
  4. Kdy a proč se slaví čínský Nový rok?

Kdy a proč se slaví čínský Nový rok?

Čínský Nový rok (nebo též Svátky jara, Jarní festival / Festival jara, lunární Nový rok) je nejvýznamnější z tradičních čínských svátků. Svátky začínají první den prvního lunárního měsíce v čínském kalendáři a končí patnáctý den, Slavností luceren. Datum čínského Nového roku je pohyblivé a připadá na období, kdy nás opouští leden a přichází únor. Toto datum kolísá přibližně mezi 13. lednem a 27. únorem a je to proto, protože je toto datum určeno astronomicky (dle polohy / pohybu planet – konkrétně Slunce a Měsíce). Jedná se o hlavní svátek pro Číňany a o velmi důležitý svátek v jihovýchodní Asii. Jedná se o vůbec největší festival Číny – oficiální oslavy Čínského nového roku sice trvají patnáct dní, ale státem odsouhlasené volno trvá pouze prvních pár dní – záleží na rozvržení svátků v kalendáři. Často se jedná až o sedmidenní dovolenou a jedná se tak o nejdelší státní svátek v Číně.

Čínský Nový rok se slaví po celém světě v oblastech osídlených etnickými Číňany a ve všech asijských zemích (jako jsou Čína, Taiwan, Vietnam, Mongolsko, Korea nebo Japonsko), ale také v asijských komunitách v různých zemích po celém světě, ať už je to USA, Rusko či jiné. Velkolepé oslavy čínského Nového roku se pořádají i u nás (v Praze).

V tomto období v Číně dominují ikonické červené lucerny, hlasité ohňostroje, masivní bankety a průvody. Festival vlastně spouští oslnivé oslavy po celém světě a stejně jako Vánoce v západních zemích představuje čas, jenž by měl být tráven doma s rodinou, scházením se s přáteli a společným vychutnáváním dobrého jídla.

Oslavy čínského Nového roku tradičně začínají prvním dnem prvního lunárního měsíce čínského kalendáře a končí 15. dnem, který je známý jako Svátek lampionů. Abyste lépe pochopili, jak se dané dny počítají a co to je vlastně čínský lunární kalendář, pusťme se nejdříve trochu do historie.

Čínský lunární kalendář

Čínský lunární kalendář je pravděpodobně nejstarší na světě. Jeho základy jsou staré téměř pět tisíc let. První čínský kalendář byl sestaven v roce 2637 před n.l., kdy se ujal moci legendární vládce Chuang-ti (Žlutý císař).

Přestože se v Číně od roku 1928 používá gregoriánský kalendář, data oslav tradičních svátků se stále určují dle tradičního kalendáře (nónglì 农历, jiùlì 旧历, yīnlì 阴历).

V dnešní moderní Číně se nový rok neslaví pouze ten lunární, ale také i klasicky (podle gregoriánského / křesťanského kalendáře) tak, jak jej známe my – tedy prvního ledna. Města jako Peking nebo Shanghai i přesto dávají větší důraz na oslavy tradičního nového roku, na rozdíl třeba od Hongkongu, který bývá 1.ledna ve výčtu největších světových ohňostrojů. Tím, že je v Číně spousta mezinárodních firem a je potřeba používat jednotné letopočty (dokážete si asi sami představit ten zmatek při obchodním jednání s bělochy a Číňany při používání slov „loni“ nebo „letos“ ), berou jako faktický nový rok 2018 už od 1. ledna a čím blíž je lunární nový rok, zase se vracejí k označování „minulý rok“, nicméně bělochy se tím snaží moc neplést.

Čínský lunární kalendář na rozdíl od západního (který se řídí Sluncem) je odvozen od pohybu Měsíce, protože Číňané věřili v jeho moc a vliv na pozemský život. Lunární den se měří jako doba mezi dvěma kulminacemi měsíce (u nás perioda přílivu a odlivu). Tento den trvá 24 hodin, 50 minut a 28 sekund. Lunární rok se tak skládá z 12 měsíců (jako plných 12 lunárních cyklů) a měsíce mají ale jen 29 nebo 30 dní, takže lunární rok má pouze 354 nebo 355 dní. Čínský rok proto začíná obvykle na přelomu ledna a února. Každý tento rok v kalendáři má k sobě přiřazeno jméno zvířete, podle čínského zvěrokruhu. Tato zvířata nám určují dvanáctiletou periodu, která se kombinuje s další pětiletou periodou, kde se střídají základní elementy: dřevo, oheň, země, kov a voda, které umocňují základní vlastnosti zvěrokruhu.

Většina tradičních čínských svátků vychází na úplněk, konkrétně tedy na 15. a 16. den lunárního měsíce. Jestliže svátek připadá na první den slunečního cyklu, většinou přejímá jeho název. Tradiční čínský kalendář se také používá při výběru příznivých dnů pro svatby, pohřby, stěhování nebo zahájení podnikání. V záznamech z období staré Číny se pro zápis roků používal systém gānzhǐ 干支 neboli “systém 10 nebeských sloupů a 12 pozemských větví”.

Dle tohoto systému se název každého roku skládá ze dvou znaků, z nichž první je jedním z deseti nebeských sloupů (甲、乙、丙、丁、戊、己、庚、辛、壬、癸) a druhý jedním z dvanácti pozemských větví (子、丑、寅、卯、辰、巳、午、未、申、酉、戌、亥). Celý cyklus vychází na 60 let. Pozemské větve se často zaměňují s čínským zvěrokruhem.

Deset nebeských sloupů

Pořadí Živel Popis a výslovnost
1.  甲 Yang dřevo Vyslovuje se jako Jia. Symbolem jsou mohutné stromy.
2. 丙 Yang oheň Vyslovuje se jako Bing. Symbolem je sluneční světlo.
3.  戊 Yang země Vyslovuje se jako Wu. Symbolem jsou hory.
4. 庚 Yang kov Vyslovuje se jako Geng. Symbolem je industriální kov.
5. 壬 Yang voda Vyslovuje se jako Ren. Symbolem je voda oceánu.
6. 乙 Yin dřevo Vyslovuje se jako Yi. Symbolem jsou tenké vrby.
7. 丁 Yin oheň Vyslovuje se jako Ding.
Symbolem je světlo svíčky.
8. 己 Yin země Vyslovuje se jako Ji. Symbolem je půda na poli.
9. 辛 Yin kov Vyslovuje se jako Xin. Symbolem jsou kovové doplňky.
10. 癸 Yin voda Vyslovuje se jako Gui. Symbolem jsou kapky deště.

Živly zesilují nebo jinak upřesňují vlastnosti příslušného znamení.

Dřevo

Lidské vlastnosti: tvůrčí síla a představivost, krása, cudnost, fantazie
Lidské tělo: játra, oči
Barvy živlu: modrá, zelená
Období: ráno, jaro

Oheň

Lidské vlastnosti: krása, štěstí a radost, utrpení, horko, jasnovidectví, vůdcovské schopnosti
Lidské tělo: srdce, krev
Barvy živlu: pestrobarevná směs barev
Období: poledne, léto

Země

Lidské vlastnosti: úspěšnost, vytrvalost, pečlivost a strategické myšlení
Lidské tělo: slezina, ústa
Barvy živlu: žlutá
Období: odpoledne, nejteplejší letní dny

Kov

Lidské vlastnosti: rozhodnost a ambice, destruktivní tendence, síla, tvrdohlavost
Lidské tělo: plíce, pokožka
Barvy živlu: bílá
Období: večera, podzim

Voda

Lidské vlastnosti: klid a mírnost, plodnost, síla
Lidské tělo: ledviny, uši
Barvy živlu: černá, tmavě modrá
Období: noc, zima

Dvanáct pozemských větví

Pořadí Větve Zástupce Hodiny Zvířata Čísla
1. 子 zi voda 23 až 1 krysa 1, 6
2. 丑 chou země 1 až 3 vůl 5, 10
3. 寅 yin dřevo 3 až 5 tygr 3, 8
4. 卯 mao dřevo 5 až 7 králík 3, 8
5. 晨 chen země 7 až 9 drak 5, 10
6. 巳 si oheň 9 až 11 had 2, 7
7. 午 wu oheň 11 až 13 kůň 2, 7
8. 未 wei země 13 až 15 ovce 5, 10
9. 申 shen kov 15 až 17 opice 4, 9
10. 酉 you kov 17 až 19 kohout 4, 9
11. 戌 xu země 19 až 21 pes 5, 10
12. 亥 hai voda 21 až 23 prase 1, 6

Co je to čínský Nový rok? 

Jak již jsem zmínil na začátku – pro čínský Nový rok  se zažilo několik různých názvů – Svátky jara, Jarní festival, Festival jara, lunární Nový rok – jedná se přitom o jeden a ten samý svátek (alespoň z toho, co jsem si zvládnul načíst a pochopit). Oslavy čínského Nového roku tradičně začínají prvním dnem prvního lunárního měsíce čínského kalendáře a končí 15. dnem, známým jako Svátek lampionů nebo jako Festival luceren / Slavnost luceren (svátek trvá 15 dní, kdy se jednotlivé dny oslav liší – více viz níže).

Čínský Nový rok je nejvýznamnějším tradičním čínským svátkem a obecně důležitým svátkem v oblasti jihovýchodní Asie. Datum čínského Nového roku je pohyblivé a kolísá mezi 13. lednem a 27. únorem.

V mnoha článcích najdete různá data oscilující v rozmezí od 20. ledna do 25. února, což je dáno asi „ztracením v překladu / přepisu – dole proto najdete tabulku jednotlivých čínských roků, kde můžete vidět, že ano 20. leden tam vlastně není :-). Nejbližší datum je tam 13. ledna, proto jej používám ve výpisu i já. Pokud by tomu bylo jinak, dejte vědět, přece jenom vycházím z hlavně volně dostupných zdrojů a je mi jasné, že ne každý novinář měl čas se tomuto svátku věnovat až tak do detailu jako já. A je dost pravděpodobné, že kdybyste se zeptali nějakého Asiata, tak také mnohé detaily nebude vědět. Je to dost podobné, jako když jsem sepisoval historii svátku Tří králů. Také jsem narazil na spoustu nepravdivých informací a musel toho opravdu hodně dohledávat.

Další častou chybou, na kterou jsem narazil, je podle mého špatné psaní malých a velkých písmen. Nový rok se v češtině píše s velkým písmenem „N“, pokud se jedná o první den daného roku (je to název), oproti tomu nový rok (s malým „n“, značí celý již celý rok od začátku u až do konce (všech 365 dní, případně všech 366 dní, pokud se jedná o přestupný rok, který je oproti běžnému kalendářnímu roku je delší o jeden přestupný den). Z toho titulu se domnívám, že čínský Nový rok (byť trvá na rozdíl od našeho Nového roku více než jen jeden den) se nepíše jako Čínský nový rok a ani jako Čínský Nový rok (čínský je přídavné jméno – nikomu jej nepřivlastňujeme, maximálně by připadal v úvahu čínský nový rok – značící jako u nás celý rok od začátku až do konce). To samé s dalšími svátky – správně je dle mého Svátky jara (ne Svátky Jara, Festival Jara apod.).

Datum čínského Nového roku je určeno astronomicky – Nový rok nastává s druhým novým měsícem po zimním slunovratu (třetím, obsahuje-li končící rok vložený třináctý měsíc).

Ještě pár zajímavostí – čínský Nový rok je čínsky v českém přepisu Nung-li Sin-nien, pchin-jinem Nónglì xīnnián, znaky zjednodušené čínštiny 农历新年, tradiční 農曆新年, doslova znamená „Rolnický Nový rok“. Svátky jara jsou čínsky v českém přepisu Čchun-ťie, pchin-jinem Chūnjié, znaky zjednodušené 春节, tradiční 春節. Označení „lunární Nový rok“ se zase používá zejména lidmi žijícími mimo Asii.

V tomto období v Číně dominují ikonické červené lucerny (obecně celé oslavy svátku / celý festival provází až přehnané používání červené barvy), hlasité ohňostroje, masivní bankety a průvody. Také si lidé oblékají nové šaty a dětem a mládeži jsou darovány „červené obálky“.

Ano, v Číně se dávají takzvané novoroční červené obálky (většinou se zlatými znaky). 

V Číně se těmto obálkám říká Hong Bao (píše se to 紅包) v mandarínštině nebo Lai See (利市) v kantonštině. Ve Vietnamu se jim říká Lì Xì, v Japonsku otoshidama a v Koreji saebaedon. Červené obálky jsou obdélníkového tvaru a nich jsou obvykle zlatou barvou napsané šťastné příznivé znaky (například FU – což znamená štěstí, požehnání, dobrý osud)). Bývají v různých červených odstínech a někdy dokonce i růžové. Červená barva symbolizuje štěstí a má odradit zlé duchy.

Červené obálky vždy obsahují peníze a nejčastěji je dostávají děti od svých rodičů, prarodičů a dalších příbuzných. Starší doufají, že tím dětem předají bohatství a požehnání v následujícím roce. Mladší generace je zase starším věnují, aby požehnaly dlouhověkosti a prokázaly vděčnost. V některých oblastech Číny manželské páry dávají červené obálky svým svobodným přátelům, aby na ně přenesli své štěstí. Obálky se předávají při novoroční návštěvě. Tradičně sedí prarodiče v zadní části místnosti a jejich děti a vnoučata se jim na znamení respektu třikrát pokloní. Poté dostanou svoji červenou obálku. V méně tradičních rodinách se tento způsob přijímání obálek již nepraktikuje, ale stále platí určitá pravidla. Například to, že se obálka vždy přebírá oběma rukama a nikdy se neotevírá před tím, kdo ji daroval.

A kolik peněz se do takové obálky dává? Je to různé – vždy záleží na tom, kdo a kdy obálku daruje. Ne vždy však musíte něco darovat – zjednodušeně řečeno, pokud jste začali vydělávat peníze, je načase začít s darováním červených obálek :-).

Během čínského nového roku je většinou starší dávají dětem nebo mladší generaci. I zaměstnavatelé dávají někdy svým zaměstnancům příspěvek v červené obálce. Částka peněz, která se do obálky vkládá, závisí vždy na vztahu mezi dávajícím a přijímajícím. Také to často záleží na společenském postavení a proto obecně platí, že množství peněz závisí na vašem příjmu. Pokud ale nejste ženatý nebo vdaná, nemusíte dávat červené obálky vůbec.

V rodinném kruhu se částky většinou pohybují mezi 200 až 1000 jüany. Čím blíže si rodinní příslušníci jsou, tím jsou obálky „tučnější“. Mezi známými se naopak předávají částky v rámci desítek jüanů. Značný rozdíl v darovaném obnosu je také mezi severní a jižní Čínou. Na severu jsou dárci relativně štědří, na jihu se jedná spíše o projevené gesto. Bez ohledu na množství peněz je číslo stále velmi důležité. Částka v obálce by měla představovat sudé číslo, protože liché číslo se dává do obálky při pohřbu.

V severní Číně jsou upřednostňovány celé stovky, které symbolizují dlouhověkost. Na jihu jsou tradiční spíše částky, které obsahují šťastná čísla 6 a 8 (číslo 8 zní jako prosperita). Není tedy vůbec nic zvláštního dostat obálku s 666 jüany. Číňané se naopak vyhýbají částkám, jako je 40 nebo 400 jüanů. Číslo „4“ totiž v čínštině a v dalších čínských dialektech zní podobně jako slovo „smrt“, takže se považuje za nešťastné, proto se této číslici snaží všichni Číňané vyhnout jako čert kříži.

Další „částka“, které je však dobré se vyhnout, je 38, hlavně pak při svatbách. Když se spolu použijí čísla 3 a 8, mohlo by to znamenat nepříjemnou manželku.

Blízcí příbuzní, jako jsou rodiče a prarodiče, dávají dětem červené obálky i po svatbě. Proto například manžel nevěsty a nevěsta samotná dostávají obálky od rodičů, prarodičů i manželových strýců. Manžel dává obálku pouze mladšímu bratranci, který ještě třeba ženatý není, neteřím a synovcům. Červené obálky jsou obvykle dávány a přijímány pouze v rámci rodiny. V některých venkovských oblastech je ale zvykem, že každému dítěti, které potkáte během svátků Nového roku, musíte dát červenou obálku.

Červené obálky ale nejsou záležitostí pouze čínského Nového roku. Červená obálka se také dává při zvláštních příležitostech, jakými jsou svatba, narození dítěte nebo narozeniny, ale červenou obálku můžete dostat i jen tak, když vám chce někdo jiný popřát nebo jen požehnat (slouží zkrátka jako děkovné gesto). Protože skutečný význam červených obálek ovšem nese červený papír, nikoliv peníze uvnitř. Balení peněz do červené má přinést obdarovanému štěstí a požehnání. V Číně je totiž červená barva symbolem energie a štěstí. Co se týká obsahu, ten je jenom příjemným bonusem a stejně se při příští příležitosti v podstatě daruje nazpět. Tchyně si například vede záznam o tom, kdo nám k svatbě dal kolik peněz, abychom mohli darovat obálku se stejnou částkou dalším novomanželům.

Jak se vše postupně digitalizuje, tak ani čínskému Novému roku se tento trend nevyhnul. Proto v uplynulých letech se mezi mladými lidmi stalo populární posílání červené obálky online prostřednictvím sociální sítě WeChat. Díky tomu, že jsou obálky digitální, mohou být posílány rodině a přátelům na dálku. Někteří Číňané si stěžují, že tradice červených obálek se v poslední době stala příliš materialistickou a frivolní. Tento fenomén ostatně sami dobře známe z předvánoční nákupní horečky a obecně oslav Vánoc. Ale i tak červené obálky přinášejí radost dětem i dospělým a jsou nedílnou součástí oslav čínského nového roku.

Kromě obalu na darované peníze, se obálky během oslav čínského nového roku s oblibou používají také k výzdobě. Tvoří se z nich různé lampiony atd. Ne ve všech zemích, kde se slaví lunární nový rok, se používají obálky v červené barvě. Například v Jižní Koreji a Japonsku mají bílé, ale poslední roky už také různě barevné a pokreslené mnoha motivy.

Červená obálka - čínský Nový rok

Ukázka typických červených obálek – zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Red_envelope

Festival čínského Nového roku je hlavně představením oslnivých až pompézních oslav, které probíhají po celém světě (stejně jako u nás na Vánoce v západních zemích představuje čínský Nový rok čas, jenž by měl být tráven doma s rodinou, scházením se s přáteli a společným vychutnáváním dobrého jídla). Proto se s čínským Novým rokem pojí také termín čchun-jün označující hromadné cestování lidí za jejich rodinami, které představuje extrémní zátěž pro dopravní infrastrukturu Čínské lidové republiky i okolních zemí s čínskými menšinami.

Čínský Nový rok se slaví v asijských zemích (jako jsou Čína, Taiwan, Vietnam, Mongolsko, Korea nebo Japonsko), ale také v asijských komunitách v různých zemích po celém světě, ať už je to USA, Rusko či jiné. Velkolepé oslavy čínského Nového roku se pořádají i u nás. A to konkrétně v Praze – kvůli již dnes docela početné asijské komunitě – kdo jste někdy byli v Sapě, tak si asi dovedete představit, jak velká ta komunita je :-).

Historie čínského Nového roku?

Abyste lépe pochopili, kdy a proč se čínský Nový rok začal slavit, podíváme se pak také trochu do historie.

Tzn. od kdy se slaví čínský Nový rok? To není bohužel přesně znám. Odhaduje se, že tak stalo někdy před dynastií Qin (221 – 206 př.n.l.). Je možné, že začátek roku připadal v různých dynastiích na jinou dobu. Ale v roce 104 př.n.l. ustanovil Císař Wu z dynastie Han toto datum jako oficiální začátek Nového roku. K daným barvám a tradicím se pak váže staročínská legend o nián.

Podle staročínské legendy – nián (年), šelma (lidojed) – sestupovala z hor do lidských příbytků a přepadala jejich obyvatele. Ti se postupně naučili, že nian se bojí hlasitých zvuků a červené barvy, proto jej odháněli výbuchy, ohňostroji a častým používáním červené barvy. Tento zvyk vedl až k prvním oslavám Nového roku. Guò nián (zjednodušená čínština 过年; tradiční čínština 過年), což znamená „oslavit nový rok“, doslova znamená „zbavit se šelmy nian“

Jak se slaví čínský Nový rok

Tradice a zvyklosti během oslav se liší podle jednotlivých regionů Číny.

Těsně před koncem starého roku je potřeba pořádně uklidit celý byt a nebo dům.  Tím se tak zbavíte všeho nepořádku a špíny a smůly minulého roku. Smeťte tedy všechny těžkosti osudu a udělejte místo pro štěstí, vy zvrhlíci! Nebo to alespoň zkuste.

Během patnáctidenních oslav roku Nového naopak je tradicí uklidit z dosahu všechny smetáky a hadry, protože Číňané věří, že by se mohlo nové štěstí vymést pryč z domu a úklid je proto přísně zakázán (všichni špinavci, kteří neradi uklízí, teď jistě jásají – jo, Číňani nebyli blbí :-)). V těchto následujících dnech sice bude váš příbytek o něco špinavější než obvykle, ale patří to zkrátka k nezbytnému koloritu zvyků a je to důležitá součást asijské tradice. Dalším zvykem je vyzdobit dveře tradiční vystřihovánkou z papíru ve tvaru znaku FU (což, jak již jsem vysvětloval, znamená štěstí, požehnání, dobrý osud) a nebo si můžete tuto tradiční dekoraci rovnou koupit v obchodě vyrobené z plastu, látky nebo lehkého kovu. Vše musí být samozřejmě v červené barvě – barvě štěstí.

Součástí výzdoby jsou také mísy s mandarinkami, ty by měly mít ještě lístky. Proč? Protože mandarinky, které jsou stále neporušené a mají listy, jsou plody štěstí. A my si s sebou chceme do dalšího roku přinést štěstí co nejvíce.

Dalším zvykem je pak si koupit co nejvíce nového oblečení (to značí nový začátek a prosperitu), teď zase jásají všichni shopaholici – pro ty z vás, co nevíte, kdo je to shopaholik – to je člověk patologicky závislý na nakupování a na afektivních prožitcích s nakupováním spojených (zkrátka osoba, která kupuje každou pičovinu, co vidí – u nás ji přezdíváme manželka…).

Vždy se však začíná v předvečer Nového roku,

Den před Novým rokem je nazýván Chuxi, kde „chu“ je „změna“ a „xi“ je „předvečer“.

Večer před čínským Novým rokem (přesněji před začátkem jeho oslav) se většinou pořádá bohatá hostina (večeře), u které se ve většině domácností rodina schází celá širší rodina. Protože je čas spojit se, šířit navzájem dobrou náladu a sdílet oslavy společně. Návštěva příbuzných a přátel, rozdávání radosti a společné veselí jsou pro oslavy stejně důležité jako cokoliv jiného.

Kromě toho, že se všichni přesouvají ke svým rodinám, řada lidí vyráží slavit do zahraničí, aby právě mohli oslavit Nový rok se svou rodinou. Ceny letenek z / do Číny tak v této době stoupají do astronomických výšek nebo minimálně na dvojnásobek ceny, která je běžná během „obyčejného“ roku. Pokud tedy chcete cestovat, aniž by to dramaticky postihlo vaši psychiku nebo konto, je třeba utéct ještě před začátkem novoročních oslav. 

K jídlu se během této slavnostní večeře podává kuřátko, prasátko či kachnička a sladké pochoutky. Dále si stolovníci vychutnají dort z lepkavé rýže (Lin Guo).

Důležitou součást oslav představují také tradice spojené s jídlem. Ingredience obsažené ve svátečních pokrmech mají jasné opodstatnění a mnohdy symbolizují vytouženou hojnost a štěstí.

Důležitá proto na stole čínská ředkev, která prý přináší dlouhověkost. Červené papričky štěstí (chilli) znamenají, že se vám bude (překvapivě) štěstí lepit na paty – prostě červená je šťastná barva a čím více červené, tím lépe. Rýže zajišťuje harmonii, proto ji tam všichni Číňané žerou po kilech :-). Knedlíčky zase symbolizují bohatství a nudle dlouhý život. Na čínský Nový rok by se mělo jíst co nejvíce šťastných potravin. Mezi tyto potraviny patří třeba ryby či již zmiňované mandarinky.

Jak probíhají oslavy čínského Nového roku den po dni?

Večeře shledání

Tato slavnostní večeře se koná poslední den starého roku, kdy se sejdou všichni členové rodiny, blízcí i vzdálení, a spolu slaví. Setkání se obvykle koná v domě nejstaršího člena rodiny. Tato večeře bývá obvykle velmi luxusní a drahá a tradičně obsahuje kuře a rybu. Ryba (魚, yú) je součástí menu, ale nesní se celá (zbytek se uloží do rána), jelikož čínská fráze 年年有餘 (nián nián yǒu yú), znamenající “ať je každý rok nadbytek” zní stejně jako “ať je každý rok ryba”.

Další tradiční součástí menu je Buddhovo potěšení – luóhàn zhāi (羅漢齋; 罗汉斋), složité vegetariánské jídlo, které se tradičně skládá z 18 ingrediencí, a často se také servíruje v první den nového roku. Specifický druh tmavého lišejníku Nostoc flagelliforme, nazývaný fat choy v kantonské čínštině, je častou součástí tohoto jídla (ale i dalších jídel v tomto období), protože výslovnost zní stejně jako “úspěch, blahobyt”.

Číňané národnosti Hakka obvykle jí kiu nyuk (扣肉) a ngiong tiu fu. Číňané ze severu servírují noky jakožto hlavní jídlo tohoto období, protože věří, že noky (餃子, jiǎozi) připomínají staré čínské zlaté ingoty (金元寶, jīn yuán bǎo). Nejpopulárnějším ovocem během období Svátků jara jsou mandarinky.

V průběhu Večeře shledání se často v rámci rodiny rozdávají “červené obálky”, což je peněžní dar předávaný tradičně v čínském společenství (již jsem popisoval výše). Název pochází z barvy obálek, v nichž jsou peníze předávány – lai si (利是, 利市, 利事).

V tento den by měli být lidé klidní, nehádat se a být pozitivní. Spory a negativní postoje v den Nového roku přinášejí smůlu. Oslavy Nového roku dle čínských tradic jsou, stejně jako Vánoce, časem rodinných sešlostí.

Důležité je také oblečení. Během oslav by se měla nosit červená, zlatá nebo jejich kombinace. Co byste si určitě neměli brát, je oblečení černé barvy, která symbolizuje smůlu nebo dokonce smrt. Proto, pokud chcete oslavit čínský Nový rok tak, jak se má – zaměřte se raději na červenou a zlatou, protože tyto dny oslav jsou čas štěstí a života.

V čínských komunitách se po celém světě konají také velkolepé průvody, ve kterých je k vidění mnoho umělců, tanečníků (lví a dračí tance), studentů bojových umění a dalších a dalších. Drak je v Číně uctíván a symbolizuje samotnou Čínu, proto je pro oslavy velmi důležitý. Důležitý je také lev, protože lvími tanci se odhánějí zlí duchové (o jednotlivých čínských znameních se rozepisuji také níže).

Hlasité petardy jsou nezbytným doprovodem těchto oslav. Bývají zabalené v červeném papíru, jelikož červená je brána jako šťastná barva. Jejich zvuk má odehnat zlé duchy. K podobným účelům slouží i ohňostroje.

Kolem domu a na vstupních dveřích bývají připevněny červené “letáky” se znaky navozující úspěch. Dále se používá květinová výzdoba:

  • broskvové květy (symbolizují štěstí),
  • švestkové květy (symbolizují štěstí),
  • narcisy,
  • chryzantémy (symbolizují prosperitu),
  • bambusy (ty se používají po celý rok).

Shou Sui 守岁

Je setkání členů rodiny po Večeři shledání (viz minulá část textu) a jejich povídání a hodnocení právě uplynulého roku a společné uvítání roku přicházejícího.

Tato noc spojuje dva roky a např. v tradičním pojetí je večer před prvním dnem nového roku mimo jiné určen k prosbám k “bohu” o pomoc a přízeň v nadcházejícím roce, k obětem, předkům apod. Tento rituál je obzvláště důležitý před roky, které mají tendenci být pro nás nepříznivé. Tedy ve větší míře každý dvanáctý rok (Tai Sui) našeho života a v menší míře i každý šestý (Sui Po).

První den čínského Nového roku / Svátky jara

Tento den slouží k uvítání bohů nebes a země. Mnoho lidí, především buddhistů, se tento den vyhýbá konzumaci masa, protože věří, že jim to zajistí dlouhověkost. Především je však tento den věnován návštěvám nejstarších členů širší rodiny, tedy rodičů,  prarodičům případně praprarodičům. Některé rodiny si také zvou skupiny Lvího tance (舞獅 / wǔshī) k symbolickému rituálu uvedení Nového lunárního roku a současnému vyhnání zlých duchů z budovy.

Druhý den roku čínského Nového roku / Svátky jara

Tento den je určen pro návštěvy provdaných dcer u vlastních rodičů. V tradičním uspořádání totiž neměly provdané dcery možnost pravidelně navštěvovat vlastní rodinu.

Třetí a čtvrtý den roku čínského Nového roku / Svátky jara

Třetí a čtvrtý den roku se berou jako nevhodné pro návštěvu příbuzenstva, k čemuž v minulosti vedly dva důvody. První důvod se označuje chì kǒu (赤口), což znamená, že je snadné zabřednout do sporů. Důvodem mohou být jednak smažená jídla a take návštěvy během předchozích dvou dnů. Druhým důvodem je, že rodiny, v nichž v předchozích třech letech zemřel někdo z nejbližších příbuzných neprovádí návštěvy, aby ukázaly úctu ke smrti.

Pátý den roku čínského Nového roku / Svátky jara

V severní Číně lidé jedí Jiǎo zi (饺子 – noky). Je to také den zrození čínského bůžka bohatství. Tento den se opět otevírají obchody (restaurace, …), což je doprovázeno petardami.

Sedmý den roku čínského Nového roku / Svátky jara

Tento den je tradičně znám jako renri, den hromadných narozenin, den, kdy se všichni stávají o rok starší. Tento den se jí promíchaný salát ze syrových ryb (yusheng, yee sang, 鱼生). Lidé se scházejí, aby společně promíchali tento salát a popřáli si nekonečnou prosperitu a bohatství. Tento zvyk je dodržován především mezi Číňany v jihovýchodní Asii (Malajsie, Singapur), ale není příliš běžný v jiných částech světa. Pro buddhisty je to další den, kdy by se měli vyhnout masu.

Devátý den roku čínského Nového roku / Svátky jara

Devátý den je dnem, kdy Číňané vyslovují modlitby k Nefritovému nebeskému císaři(玉皇 Yù Huáng, nebo také 玉 帝 Yù Dì), který patří k nejdůležitějším osobnostem čínského panteonu a podle mytologie je vládcem Nebes. Pro lidi z národa Hokkien je právě tento den Novoročním dnem.

Patnáctý den rok čínského Nového roku / Svátky jara

Je posledním dnem oslav Nového roku. Je slaven jako Yuán Xiāo-jié (元宵节), čínský Valentýn. Tento den se konzumují kuličky ze sladké rýže spařené v polévce. Podle lokality může být tento den slaven i jako Slavnost luceren – Yuán Xiāo-jié (元宵节; 元宵節/元宵), také známá pod názvem Slavnost Shang Yuan.Tento den je znám jako Festival luceren. Lidé s sebou nosí lucerny a ve všech ulicích září světelná výzdoba. K vidění jsou ve velkém také obrovské lampiony, mající tvary různých zvířat, leknínů apod. V tento den se jí sladké rýžové koláčky a další sladkosti. Lidé kolem svých domů umisťují svíčky k navození domácí pohody.

Zajímavosti o čínském Novém roce

Page Id: 7961

K personalizaci obsahu a reklam a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Více informací
Ok Spravovat nastavení