Kalkulačka času

Chcete znát svůj přesný věk? Do horního řádku zadejte datum vašeho narození, zvolte "odečíst", ve spodním řádku vyberte možnost nyní a stiskněte tlačítko Vypočítat. (Věk se zobrazí v záporné hodnotě, je-li tedy výsledek např. -26, -8, -12,... je vám 26 let, 8 měsíců a 12 dní.)

rok		měsíc		den		hodiny		minuty		sekundy
	:		:				:		:		nyní
+ Přidat - Odečtěte
	:		:				:		:		nyní
Vypočítat Resetovat
	:		:				:		:

Čas

Čas (značka t) je jednou ze základních fyzikálních veličin soustavy SI, která se měří v sekundách (s) pomocí hodin. Čas označuje dobu, která uplyne mezi dvěma okamžiky. V jiném chápání je čas pojímán jako čtvrtý rozměr 3D prostoru, v teorii relativity součást časoprostoru.

Pro lidský život má zásadní význam střídání dne a noci vlivem rotace Země. Proto se základem časového systému stal sluneční čas, který lze měřit slunečními hodinami. Z něj byly odvozeny jednotky času a z praktických důvodů jsou mu přizpůsobovány časové systémy jako je koordinovaný světový čas a časová pásma. Delší období měsíc a rok vycházejí z dalších astronomických cyklů, dle typu kalendáře z doby oběhu Země kolem Slunce a Měsíce kolem Země.

Dělení času

Základ dělení času vznikl sledováním ročních období a roků, vývoje měsíce, dnů a částí dnů (noc, světlý den, rozbřesk (východ slunce, svítání), ráno, dopoledne, poledne, odpoledne, západ slunce (stmívání, soumrak), večer) sledováním astronomických jevů, zejména zdánlivého oběhu slunce a změny tvaru osvětlené viditelné části Měsíce. Už z doby kamenné (neolitu) jsou známy stavby, které sloužily ke stanovení slunovratu a rovnodennosti (např. Stonehenge). O pokročilejších způsobech kalendářního měření patrně svědčí nedávno nalezený disk z Nebry. Také zdánlivý roční pohyb některých hvězd (např. Siria) se užíval ke stanovení správného okamžiku pro polní práce.

Jednotky doby kvantifikují trvání dějů a intervalů mezi událostmi proto vycházely z dějů vyvolaných pravidelnými pohyby. Nejvýznamnějším takovým dějem je jistě stmívání a svítání, střídání světlého dne a noci a roční střídání částí roku. Dlouho sloužily jako standardy pohyb Slunce po obloze, fáze Měsíce a kmit kyvadla. Z nich se vyvinuly a postupně ustálily jednotky nakonec nyní již bez přímé vazby na astronomické jevy a naopak se občas upravují tak, aby se zmenšil rozdíl od astronomických jevů.

Koordinovaný světový čas

Koordinovaný světový čas, UTC (anglicky Coordinated Universal Time, francouzsky Temps Universel Coordonné) je základem systému občanského času, jednotlivá časová pásma jsou definována svými odchylkami od UTC. UTC je jako základ systému měření času nástupcem GMT (Greenwich Mean Time – greenwichský střední čas) a v neformálním vyjadřování je s ním někdy zaměňován. Na rozdíl od GMT, který udává čas platný v časovém pásmu základního poledníku, který je založen na rotaci Země, je UTC založen na atomových hodinách, tzn. je na rotaci Země teoreticky nezávislý, pominou-li se jednak vlivy dilatace času a jednak přestupné sekundy, které ho s GMT prakticky ztotožňují. Z hlediska relativity se jedná o souřadnicový čas (coordinate time), protože je odvozen od Mezinárodního atomového času TAI.

Časová pásma

Časové pásmo je ta část Země, která používá stejný standardní čas. Původně používali lidé sluneční čas, který má ovšem tu nevýhodu, že se liší od místa k místu. S rozvojem dopravy a komunikace byla tato nevýhoda stále výraznější, takže se postupem času přešlo na pásmový čas, kdy celá oblast Země, zhruba 15° kolem daného poledníku, používá stejný čas, který je určen svým posunem od UTC, koordinovaného světového času (většinou je posun určen celistvým počtem hodin, jsou však i výjimky).

Měsíc

Měsíc je časová jednotka v mnoha kalendářích. V gregoriánském kalendáři má 28 až 31 dní. Původně byl odvozen od délky synodického měsíce, který trvá asi 29,5 dne. Protože ale rok není synodickým měsícem beze zbytku dělitelný, muselo se přikročit k jeho úpravám. Rok má tedy v gregoriánském kalendáři 12 měsíců.

Lunární kalendáře mají měsíce, které se řídí měsíčními fázemi, příkladem jsou měsíce islámského kalendáře. Totéž platí pro měsíce lunisolárního kalendáře jako je židovský kalendář, kde se navíc v přestupném roce přidává 13. měsíc, který slouží k vyrovnání délky lunárního a tropického roku podobně jako přestupný den. Etiopie má 13. měsíc každý rok

Rok

Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne. Pro potřeby kalendáře je rok zaokrouhlen na celé dny a nesoulad s přesnou dobou oběhu kolem Slunce je zpravidla řešen nestejnou délkou roků. Ve většině zemí (včetně Česka) používaný solární gregoriánský kalendář má běžně 365 dní a rozdíl dorovnává pravidelně vkládaným přestupným rokem o jeden den delším. Lunisolární kalendář navíc rok odvozuje od dvanácti kalendářních měsíců daných oběhem Měsíce kolem Země, které trvají přibližně 354 dní. Přestupný rok pak má stále 12 měsíců, ale o den více. Délka lunisolárního roku proto výrazněji kolísá. Lunární kalendáře užívají pevnou délku roku danou dvanácti oběhy Měsíce, je proto o víc než 11 dní kratší než oběh Země kolem Slunce a jeho počátek se vůči němu (ročním období) cyklicky posouvá.

Kalendář

Kalendář (lat. calendarium, od calendae, původně svátky novoluní) je abstraktní systém pro členění času datováním a orientaci v čase v periodách dnů a delších v rámci roku. Jeho smysl a vznik je od nejstarších kalendářních systémů stejný – slouží organizaci života a spolupráce lidí v časovém rozsahu mezi jedním dnem a jedním rokem, zvláště pro účely společenské, náboženské, hospodářské a politické, zaznamenané v přehledu událostí. Jednotlivé periody jsou v kalendářních systémech obvykle označené pořadovým číslem, pojmenované nebo obojí.

Nepřesně se pod pojem kalendář zahrnuje i ročení (letopočet) s počítáním roků (let), např. juliánský a reformní gregoriánský kalendář, který mění právě ročení, nikoliv sám juliánský kalendář, tedy uspořádání dnů v roce.

V odvozeném smyslu je kalendářem také grafický rozvrh dní, týdnů a měsíců na určitý rok, například tištěný nástěnný a stolní kalendář, případně kalendář elektronický – anebo rozvrh událostí vůbec či svátků (včetně jmenin) umožňující plánovat. Protože v tištěných kalendářích bývala i četba pro široké vrstvy, označuje se jako kalendář také žánr lidového čtení.