Jako by / jakoby / jako kdyby

V češtině mezi slovy „jakoby“ a „jako by“ skutečně existuje malý rozdíl.

Mluvčí popisuje, jak se asi věci přibližně mají, čemu se podobají, jaké mu připadají, jaké se zdají být (zároveň však naznačuje, že takové až tak úplně nejsou). Slouží k vyjádření podmiňovacího způsobu.

Jako by se po tom hrníčku slehla zem.

Vždycky se choval tak, jako by měl v příštím okamžiku zemřít.

Velice dlouho v knize listoval jakoby v ní četl. (minulý čas)

Jakoby se spojuje nejčastěji se slovesy v oznamovacím způsobu v přítomném, budoucím a také v minulém čase. Pomůckou tady může být, že jakoby se dá nahradit pouhým slovem jako a věta stále dává smysl.

Několik hodin mi připadalo jakoby věčnost.

Jeho nohy byly jakoby gumové. 

U minulého času je ovšem rozlišení od kondicionálu (od jako by psaného zvlášť) velice obtížné. V takovém případě se můžete řídit poměrně prostým pravidlem. Tam, kde připadá v úvahu kondicionál, pište jako by zvlášť.

Z dálky jako by se ozývaly zvuky. (myslím si, že zvuk pochází od zvířat v křoví.)

Z dálky se ozývaly jakoby zvuky zvířat. (ozývalo se něco podobného zvukům zvířat.)

Vypadalo to, jako by (jako kdyby) to udělal naschvál.

Udělal to jakoby naschvál. (Udělal to tak, aby to vypadalo, že to udělal naschvál.)

Plul jako by na hladině. (Použijeme pravidlo – tam, kde připadá v úvahu kondicionál, píšem jako by zvlášť.)

Plul jakoby na hladině.

Pozor: Nezapomeňte, že slovní obrat jako kdyby píšeme vždycky zvlášť.

Source : Krcmic.cz