Den učitelů

Každý z nás měl oblíbené (a méně oblíbené) učitele. Na jejich počest, ano, i na počest těch méně oblíbených se po celém světě slaví Den učitelů. Termín oslav se v různých státech liší, obvykle je to na výročí významného lokálního učitele, nebo mezníku pedagogiky. V Česku a na Slovensku je určeným dnem 28. březen, výročí narození Jana Amose Komenského. Celosvětově se slaví den učitelů až 5. října.

Kdy se Den učitelů slaví?

Den učitelů se v Česku slaví 28. března (28. 3.).

Vyhlášení Dne učitelů a jeho oslavy

Den učitelů byl vyhlášen československou vládou v roce 1955, jako morální ocenění práce pedagogů. V tento den se každoročně vyhlašují výsledky ankety Zlatý Ámos. 28. března školy často také pořádají různé akce, věnované Komenského životu a jeho tvorbě. České ministerstvo školství tento den uděluje Plakety Jana Amose Komenského, ocenění pro nejlepší učitele.

Anketa Zlatý Ámos

Zlatý Ámos je anketa o nejoblíbenějšího učitele České republiky, kterou založil Slávek Hrzal. Hlavní cenou je čestný titul Zlatý Ámos, o jehož laureátovi rozhoduje porota. Další kategorií je Dětský Ámos, o němž rozhoduje porota složená z dětí ze škol, jež se dostaly do finále. Rovněž se uděluje titul Ámos Sympaťák, pro nějž jsou rozhodující hlasy zaslané prostřednictvím SMS. Svého nositele získá také Média Ámos, o které rozhodují novináři přítomní na finálovém vyhlášení ankety. Od roku 2010 je zavedena další kategorie, a sice EKO Ámos. Jejího vítěze vybírají zástupci firmy EKO KOM a.s., jež je partnerem ankety Zlatý Ámos. Celou anketu pořádá občanské sdružení Klub Domino, Dětská tisková agentura.

Pravidla Zlatého Ámosa

Žáci přihlašují své oblíbené učitele od října do prosince. Přihláška musí obsahovat stručnou charakteristiku kandidáta, popis jedné společně prožité příhody a podpisy sta osob, kteří s přihláškou souhlasí. V lednu a únoru probíhají regionální kola, v nichž žáci před porotou obhajují navrženého učitele nebo učitelku. Pak následuje semifinále, jež se koná na ministerstvu školství a účastní se ho postupující pedagogové z regionálních kol prezentující před porotou svou cestu k titulu „školní Ámos“. Veřejné finále ankety se koná koncem března či začátkem dubna, tedy k výročí narození Jana Amose Komenského a ke Dni učitelů (28. března). Finále se účastní nominovaní pedagogové spolu se svými žáky. Absolvují tak celkem čtyři soutěžní úkoly, z nichž dva jsou tajné a dva veřejné, a sice samostatné vystoupení nominovaného pedagoga a dále jeho společné vystoupení se žáky. Slavnostní korunovace se koná následující den na Kantorském bále.

Jan Amos Komenský

Jan Amos Komenský (*28. března 1592, + 15. listopadu 1670) byl poslední biskup Jednoty bratrské a jeden z největších českých myslitelů, filosofů a spisovatelů. Během svého života si získal renomé především jako pedagog, resp. teoretik pedagogiky a autor mnoha spisů z tohoto oboru. Byl jediným tvůrcem originální, filosoficky ukotvené pedagogické soustavy v českých zemích, abýval se všeobecnou teorií výchovy, didaktikou, vytvořil speciální metodiku výuky jazyků a sám sepisoval originální učebnice.

Literární odkaz Jana Amose Komenského, který byl coby nekatolík nucen od roku 1628 působit v exilu, je velmi obsáhlý a různorodý. Psal latinsky i bohatou a působivou češtinou. Tvořil spisy encyklopedické a jeho ideálem byla pansofie (vševěda), objímající veškeré tehdejší vědění, zanechal však také díla teologická i teosofická, hymnologická i hymnografická či všenápravná (výchovná, ale přesahující rámec didaktiky). Do obecného povědomí se zapsal také jako autor nejslavnějšího česky psaného díla 17. století s názvem Labyrint světa a ráj srdce.

Život Jana Amose Komenského

Místo narození Jana Amose Komenského není známo. Jako pravděpodobná místa se uvádějí Uherský Brod nebo Nivnice. Moravu považoval za svou vlast a češtinu za svůj rodný jazyk. Sám sebe v knize Opera omnia didactica charakterizoval „původem Moravan, jazykem Čech a povoláním teolog“

Studia

Roku 1608 začal studovat na latinské škole (gymnáziu) v Přerově, odkud v roce 1611 odešel na vysokou školu do Herbornu. Již při studiu začal pomáhat profesoru teologie a nejmladšímu členu profesorského sboru Johannu Heinrichu (Janu Jindřichu) Alstedovi s pracemi na obecné encyklopedii. Alsted se pro Komenského stal vzorem. Sám pak začal psát dvě velká díla: Poklad jazyka českého, což měl být velký slovník, a dále encyklopedii Divadlo veškerenstva věcí. Tato díla nedokončil. Roku 1613 Jan navštívil Amsterdam, v té době vysoce rozvinuté město Evropy. Odtud se vypravil na univerzitu do Heidelbergu v Německu, kde ovšem strávil pouze jeden semestr. Poté se roku 1614 vrátil přes Prahu do Přerova, jako rektor latinské školy.

Kněz a kazatel

Dne 26. 4. 1616 byl v Žeravicích vysvěcen na kazatele a následně odešel do Fulneku, kde působil jako rektor tamější školy a jako kazatel Jednoty bratrské. Ve Fulneku poznal i svou první ženu Magdalénu Vizovskou, která měla žít v Třebíči spolu se svým otcem, Komenský zde vykoupil věno své ženy v podobě domu na Jejkově.
Po porážce stavovského povstání (1621) byl nucen opustit Fulnek a skrývat se na různých místech v Čechách a na Moravě, protože odmítal konvertovat ke katolictví. Po roce ukrývání (roku 1622) mu během morové epidemie zemřela žena a jeho dvě děti, které zůstaly ve Fulneku.

Jan Amos Komenský v exilu

Po vydání Obnoveného zřízení zemského, které prohlásilo katolické náboženství za jediné povolené vyznání v českých zemích, odešel v roce 1628 (spolu s rodinou a Poniatowskou) jako pobělohorský exulant do polského Lešna, které se stalo centrem bratrské víry. V Lešně byl zvolen biskupem a písařem, brzy se stal i zástupcem rektora gymnázia, což vedlo k jeho zájmu o pedagogiku. Komenskému postupně jeho díla jako Brána jazyků otevřená a Informatorium školy mateřské zajistila věhlas po celé nekatolické Evropě. Byl zván na univerzity několika zemí, nabídky však odmítal.

Věhlas Jana Amose Komenského po celé Evropě

První významnou nabídku přijal až roku 1641, kdy se rozhodl vyhovět pozvání anglického parlamentu na přednáškové turné, během něhož vystoupil i před Královskou akademií věd. V této době vyjádřil své myšlenky ve spise Via lucis. Kvůli zvyšujícímu se tlaku anglické občanské války Komenský Anglii opustil, avšak zanedlouho dostal pozvání z řady dalších zemí. V tuto dobu si Jan uvědomil, že právě prostřednictvím těchto nabídek může rozšířit svůj vliv a své myšlenky.

Roku 1642 odešel přes Amsterdam do Švédska, ale v roce 1648 se společně s těžce nemocnou manželkou vrátil zpět do Lešna, kde působil jako biskup. V Lešně jeho druhá žena 26. srpna zemřela a již o rok později se v Toruni oženil potřetí, tentokrát s Janou Gajusovou, která byla více než o třicet let mladší.
Roku 1651 přijal pozvání sedmihradského knížete Jiřího Rákocziho do Šarišského Potoka, kde měl u jeho dvora organizovat reformu školství a pansofickou sedmiletou školu. Poprvé měl tedy možnost ověřit si své názory v praxi.

Podzim života Jana Amose Komenského

V letech 1654–1656 opět pobýval v Lešně. Roku 1654 Švédsko napadlo Polsko, avšak švédská invaze do Polska se nějakou dobu Lešnu vyhnula. V roce 1655 přišlo švédské vojsko k Lešnu a čeští a moravští bratři v čele s Janem Amosem Komenským „zachránili“ Lešno před dobýváním Švédy otevřením městských bran.
Konec svého života (14 let) strávil v holandském Amsterdamu v bytě na jedné z nejlepších ulic, kde se konečně mohl v klidu a pohodlí věnovat pracím všenápravným. Zemřel po dlouhodobých zdravotních problémech, ve společnosti své ženy Jany, syna Daniela, přítele a lékaře Mikuláše Tulpa, 15. listopadu 1670. Byl pohřben v kostelíku v Naardenu.

Hlavní pedagogické názory Jana Amose Komenského

Vysoce oceňoval význam výchovy. Podle něj by žádné dítě nemělo být vyloučeno z výchovy, protože i to nejméně nadané dítě lze alespoň poněkud vychovat.
Výchova dítěte má podle něj tři hlavní cíle:

• poznat sebe a svět – vzdělání ve vědách, uměních a řemeslech,
• ovládnout sebe – výchova mravní,
• povznést se k Bohu – výchova náboženská.

Klade důraz na význam kázně. Odmítá tělesné tresty za neznalost, ale za porušení kázně je v určitých případech připouští.

Školská organizace dle Komenského

• Od narození do 6 let má být dítě vychováváno doma. Obsah výuky stanovil v příručce pro rodiče Informatorium školy mateřské
• Od 6 do 12 let navštěvují děti školu obecnou, která by měla být v každém městě i vesnici. Škola je pro chlapce i dívky. Vyučuje se čtení, psaní, počítání, náboženství, reálie (učení o přírodě a společnosti), zpěv, ruční práce. Vyučování probíhá dvě hodiny dopoledne a dvě hodiny odpoledne.
• Od 12 do 18 má mládež navštěvovat školu latinskou, která by měla být v každém městě. Základem vzdělání je sedmero svobodných učení (gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie, astronomie a múzika), přírodní vědy, zeměpis, dějepis, matematika a jazyky jako latina a řečtina. Komenský ovšem doporučuje i jiný jazyk, aby se každý dorozuměl se svými sousedy (němčina).
• Od 18 do 24 let slouží ke vzdělávání akademie, která by měla být v každé zemi. Jde o vysokou školu, kde by se studovalo bohosloví, práva nebo medicína. Důležité je i vzdělání náboženské a filosofické. Vysokou školu nazývá akademie, protože univerzity byly katolické, chtěl je tedy odlišit od protestantských.

Po ukončení vzdělávání by měl člověk cestovat. Zdůrazňoval ale, že vzdělávání nikdy nekončí, že je neustálé.

Poprvé definoval pojem školní rok, školní prázdniny a školní týden. Ve třídách by měli být žáci stejného věku a stejné úrovně znalostí. Pokud je ve třídě větší počet žáků, doporučuje pro učitele pomocníka (ve třídách bývalo 80 až 100 žáků). Každá třída by měla mít svou místnost pro výuku, každý žák by měl mít učebnice, učitelé by měli mít poznámky, jak s učebnicí pracovat.

Komenského zásady při výuce

Při výuce samé aplikoval Komenský tyto zásady:

• zásada názornosti – přímá žákova zkušenost,
• zásada systematičnosti a soustavnosti – učivo by na sebe mělo navazovat, nejen v jednotlivých předmětech, ale i mezi nimi. Je třeba zajistit soustavný vzdělávací režim,
• zásada aktivnosti – žáci by měli své poznatky získávat vlastní zkušeností, využívat je v praxi,
• zásada trvalosti – je třeba soustavně učivo opakovat,
• zásada přiměřenosti – učitel by měl vycházet z věkových a individuálních schopností dětí.

Děti dělil podle nadání:

• bystré, dělají radost,
• bystré, líné,
• bystré, vzpurné,
• s nedostatkem bystré mysli,
• s nedostatkem bystré mysli, líné,
• s nedostatkem bystré mysli, vzpurné.

Rodiče a učitel mají být vhodným příkladem pro dítě a vést jej ke správné životosprávě. Doporučuje vhodnou stravu, střídání práce s odpočinkem, dostatek spánku (8 hodin) a péči o hygienu těla.

Mezinárodní den učitelů

V mnoha zemích světa se slaví Mezinárodní den učitelů, stanovený v roce 1994 Organizací spojených národů na 5. října. Dne 5. října 1966 byla na mezivládní konferenci UNESCO a ILO (o postavení učitelů) v Paříži přijala tzv. Charta učitelů, což je výčet doporučení, jejichž splnění by měly zajistit všechny státy OSN. Charta učitelů je považována za jeden z prvních pokusů, jak stanovit obecné principy v oblasti pedagogiky, které jsou jinak dodnes formovány převážně jednotlivými státy.

Source : Krcmic.cz