Alžběta Trojanová: Začalo to brigádou, psala jsem do Gamestaru

K dnešnímu pokecu v naší internetové zpovědnice jsme si pozvali Alžbětu Trojanovou. Recenzentku her a moderátorku. Ano, hádáte správně, je to žena. A hraje hry. A je možná v hraní daleko lepší, než někteří z nás. Zná zkratky jako WoW, FPS, RPG, HoMaM a navíc píše do ABC (to je ten časopis, který četly ještě naše babičky). Více vám však již o Alžbětě prozrazovat nebudu. Páč vám všechno důležité řekne ona sama.

Ahoj, krásná dívko :-). Na začátek se prosím našim čtenářům trochu představ. Odkud pocházíš, kolik je ti let (vím, že se na to dívek správný gentleman ptát nemá, tak to můžeš pro klid duše zaokrouhlit na desítky :-)), co děláš teď, kde pracuješ a zkus si také na zkoušku tipnout, proč jsme se rozhodli s tebou udělat rozhovor :-).

Ahoj! Pocházím z Prahy, je mi 26 let a právě teď píšu odpovědi pro tenhle rozhovor :-). Práci mám všelijakou. V podstatě kromě moderování Re-Play, odkud mě asi lidé znají, píšu ještě do ABC a Score, kde se starám o konzolovou sekci. Taky pracuju jako marketingová asistentka v jedné firmě. Ale předpokládám, že rozhovor se mnou děláte hlavně kvůli té první činnosti :-).

Ano. Hádáš správně, rozhovor s tebou děláme právě kvůli tvým příspěvkům do ABíčka :-). Jak ses k psaní pro ABC dostala? A proč zrovna ABC? Píšeš pro ně spíše z nostalgie a nebo je za tím skrytý nějaký jiný důvod? Jak dlouho už pro ně píšeš a kolik času ti psaní pro ABíčko zabírá? A jak se ABC teď daří?

K ABC jsem se dostala přes práci v Ringieru (vydavatelství, pod kterým ABC vychází), kde jsem svého času dělala internetový marketing. Žádný skytý důvod v tom není, je to možnost, jak si přivydělat psaním o hrách, což mi samozřejmě vyhovuje. Pro ABC píšu už asi 4. rokem tuším. Údajně je herní sekce jedna z nejvíc oblíbených v celém časopise, tak doufám, že to pořád trvá.

Pracovala jsi v časopisech Score, moderovala jsi herní pořad Re-Play. A vlastně se pořád motáš kolem her. Co tě k hraní přivedlo?

V šesti letech jsme s bráchou dostali Segu Mega Drive. Na té jsem strávila hromadu času. Měli jsme kousek od baráku bazar s hrami, takže každý týden jsme tam šli s tátou, prodali staré hry a koupili nějaké nové. Bylo to fantastické. Když jsem ale stárla, myslím, že mě hlavně ovlivnil brácha, který domu natahal hry jako HoMaM (Heroes of Might and Magic) nebo Hexen a podobně. A pak už mě to nepustilo.

Vzpomeneš si na svou první hru, kterou jsi dohrála?

Myslím, že až dokonce to byl Prince of Persia: Sands of Time. Proto je to nakonec i hra, která je mi do teď asi nejbližší a nedám na ní dopustit.

Jakému žánru holduješ – hádám RPG? Jaká je tvá nejoblíbenější počítačová hra, kterou jsi kdy hrála?

Mám ráda akční adventury, RPG, third person střílečky, ale klidně i arkádové závody. Většině žánrů se nevyhýbám – snad až na FPS military střílečky ala COD nebo Battlefield. To zkrátka není nic pro mě. A nejoblíbenější – to je hodně těžké, protože jich je víc, ale asi ten zmíněný Prince of Persia nebo Witcher 2. A nebo taky The Walking Dead či Silent Hill 4: The Room nebo Burnout Takedown a nebo Spec Ops: The Line (což je hra, o které se moc nemluví, ale rozhodně stojí za to!). No zkrátka takhle bych mohla mluvit donekonečna. Mám hodně oblíbených a vybrat jen jednu je těžké :-).

Hraješ, předpokládám, také na konzolích. Co se ti válí doma v obýváku? Xbox? Playstation?

Naštěstí se mi válí oboje. Nechtěla bych si vybírat. Obě konzole mají svoje přednosti.

Takže jsi spíše konzolou hráčkou? A vůbec – máš doma vlastně nějaký stolní počítač :-)?

Mám doma notebook, hlavně na psaní a internet, to mi bohatě stačí.

Pojďme teď na chvíli od hraní. Vzpomeneš si na svou vůbec první práci nebo brigádu?

To moc daleko nepůjdeme – moje první brigáda bylo psaní do Gamestaru.

Kde jinde jsi ještě působila?

Kromě Gamestaru, dnes už zaniklý časopis PlayOn, chvíli Hrej.cz, Hratelně.cz, časopis Mobilhry, časopis Frag, ABC, Score a Re-Play.

Pracovala jsi s jednou z legend českého herního průmyslu – s Michalem Kolesou aka Tukanem :-). Jak se ti s ním spolupracovalo? Užili jste si při moderování hodně srandy? Vzpomeneš si na nějakou „historku z natáčení“?

Asi myslíš Mikoláše Tučka :-). No, já s ním pořád ještě pracuju – každopádně pracuje se s ním báječně. Je to výbornej kluk a srandy si při natáčení užijeme hodně. Na druhou stranu, většina toho je nepoužitelná do televize. Co se týče historek z natáčení – asi nic zajímavého, ale určitě doporučuju mrknout alespoň na naše sestřihy z natáčení. Tam si můžete udělat představu.

Vystudovala jsi obor Marketingová komunikace a PR na Univerzitě Karlově. Co tě škola naučila? Co ti dala a naopak zase vzala?

Vzala mi 4 roky života. Heh. Ne, omlouvám se, ale já na tu školu mám pořád ještě trochu vztek. Kdybych mohla vrátit čas, asi bych šla studovat jinam. Nakonec marketing se sotva naučíte ve školní lavici. Ale tak na to jsem si musela přijít sama.

Souhlasím :-).

Nepohlíželi na tebe někteří tví spolužáci nebo kantoři jako na celebritu? A vůbec – považuješ ty sama sebe za mediálně známou osobnost?

Když jsem studovala, tak jsem ještě Re-Play nedělala. Resp. akorát poslední rok, ale to jsem byla ve škole jenom na státnice. A vzhledem k tomu, že z učitelského sboru pochybuju, že někdo na Re-Play kouká, tak jsem žádné zvláštní zacházení nepocítila.

Jak moc ovlivnilo tvůj běžný život to, když všude vycházely články o tom, jak je Alžběta Trojanová sex symbolem všech geeků? Vím, že když jsem s tebou domlouval rozhovor, tak jsi naznačila, že tě podobné články již unavují. Že již nechceš být sex symbol. Lezlo ti to na nervy? Byli fanoušci i třeba někdy otravní?

Ono těch článků zas tolik nevyšlo, aby to nějak zásadně ovlivnilo můj život. Ale je pravda, že mi trochu leze krkem, když nás s Mikolášem označují jako „vtipný / krásná“. Za prvé si nijak zásadně krásná nepřijdu a za druhé – být obdivován pro vlastnost, za kterou vlastně může jen dobrá genetická výbava, mně ve výsledku ne úplně lichotí. Ale fanoušci jsou většinu času zlatí. Když mi řeknou, že jsem krásná, vím, že to myslí v dobré víře. Rozhodně jim to nechci nijak vyčítat a pochopitelně to potěší. Když se ovšem někdo ozve na rozhovor s tím, že chce mluvit se sex symbolem herní scény, jsem už dopředu opatrná.

A byla bys ochotná sdělit světu své míry? Klidně je třeba zaokrouhli na celé stovky…

No, to je přesně to, o čem mluvím Source : Krcmic.cz